CO COVID DAL A VZAL + ZIMNÍ FAZOLAČKA JAKO BONUS

Nazdááááááár! To je radosti v celých Nuslích! Po půl roce tu máme zmrtvýchvstání. Ani Jesus tolik nenapínal, co? Tak utřete slzičky, vysmrkejte nosánky, teta Kuchta je zpátky. Nooooo, vidíte, truhlíci. Ještě vysmrkat, lítá vám tam holubice. No tak co tomu zatím říkáte, tomu bezva kulatýmu roku? Paráda, ne? Když ten loňskej stračkoidní rok končil, hleděla jsem vpřed s velkou nadějí. A tady to máte, poučte se ode mě, nemá smysl chovat naděje! Všichni tady umřeme! Ale ještě předtím si ukuchtíme skvělou, zimní, zahřívací, "vod podlahy" fazolačku. A pak asi fakt umřete. Na plynatost. Bude to originální! A neodejdete tiše!

SUAN LA FEN/ HOT AND SOUR GLASS NOODLES - SEČUÁN SE VRACÍ NA PLNÝ PECKY

To je tempo, panečku, druhý recept během čtyř měsíců! Takhle díru do světa neudělám, pravda, ale taky mě za to zatím nikdo neplatí, viď! Za dva měsíce mě ale bude platit pracák, ten, jak známo, platí excelentně, takže se budu moct blogýskokoníčku zase pořádně pověnovat a to teprve uvidíte ten tanec, miláčkové! Ale asi s tím vstáváním z popela začnu už teď, zatímco mi ještě dva měsíce poběží plný plat, neb mám "pracovní volno", jak situaci laskavě nazval loutkovodič. Situace lehce nahovnoidní, mám zase o nějakou tu iluzi méně, paranoidního pracovního distancu do budoucna více, a můj sarkastický škleb se při pohledu na manipulativní mikromanažery foukající si imaginární bebíčka svého ega ještě o něco rozšířil. Nečiní mi to ani pramalou radost, právě naopak, ale i tomu se asi říká dospělost, což? Každopádně, hešteg rant over, jak jsem byla hrdinně pravila, můžu jít řídit třeba tramvaj, to jsem ještě nezkusila. Teda ne že bych to ostatní zkusila, třeba prostitutka jsem taky nebyla, ale jsou věci, na které už nějak nemám věk, o figuře a nátuře nemluvě, že ano. Nicméně, teoreticky se v příštích měsících máte na co těšit! Je fakt, že pár objevů (klasifikováno mou maličkostí) v rukávu mám, ale nějak nebylo kdy vám je naservírovat.

KHAO SOI - THAJSKÉ ANTIDEPRESIVUM

No tak jo! To nám to od září a posledního příspěvku uteklo, viďte, spoluobčané? Ale já vám to říkala.. No, máme tu nový rok, novou dekádu dokonce, nesmíme troškařit, takže všem všechno dobré, nechť jsou všechny bytosti šťastny, a tak dál a tak dál, všichni víme, a pojďme jíst. Od toho jsme, předpokládám, tady, ne? Užívám si poslední dny volna před tím, než začnu svým všelikým působením oblažovat šťastlivce v nové práci, a tak mám trochu víc času věnovat se vaření. Času trochu víc je, energie už tolik ne. Stejně jako Frištenský z výletu na Severní pól, jsem i já z té cesty novým rokem zatím poněkud otrávená. Trochu moc dlouho mi dojíždí (snad jen) viróza, kašlem, který testuje mé dvěma porody políbené pánevní dno, obtěžuju široké okolí, po anabázi s prasklou stoupačkou stále žijeme v bordelu jak uprostřed Dillí, necháváme zeď schnout, abychom z ní za měsíc nesklízeli houby, kdyby se skříň narvala zpátky na místo hned. No a nakonec se taktéž ukazuje, že traumatické zážitky utržené v posledních týdnech pracovního procesu, mají řádný dojezd, následkem čehož všehož se ráčím nacházet v lehce depresivním ladění, melancholicky trpím, intenzivně prožívám marnost z celého toho našeho lidského divadélka, a velice melodramaticky si připadám osaměle v tom zásadním odhalení pravdy o světe... pateticky přiloží ručku k čelu, zavře oči a po řasách nechá sklouznout slzu. Ale abych to zkrátila, ještě že máme to žrádlo, viďte?! Dneska si uvaříme fest dobrotu. Pojďte dál.

KUŘECÍ PAITAN RAMEN VÝVAR - KRÉMOVÝ BRATŘÍČEK TONKOTSU

Čau lidi, nesu vám pěknou ouchylárnuuhuuhuu! Pote, pote, honem, tomu nebudete věřit! Heleďte, já doufám, že mezi naše čtenářové se řadí aspoň pár zvrhlíků, kteří nebudou váhat a recept s tak podivným postupem budou chtít okamžitě vyzkoušet! Jak jsem předeslala v článku o mé tonkotsu ramen anabázi, vývar z vepřových nožiček a všemožných kostí je prostě overkill i pro mě, je příliš časově náročný, fakt hodně lítání, čištění, slévání, blbnutí. Zavázala jsem se tedy tenkrát, že když ramen, tak nějaký dobrý kuřecí vývar a hlavně jsem nám slíbila ty domácí ramen nudle. Ty jsem nám.. vám.. dodala minule. A byť po roce a půl, slib plním i s vývarem! Děti moje, tentokrát to klaplo na jedničku všechno, za zlomek času, od začátku do konce s přirozenou lehkostí, všechno na sebe hezky navazovalo, no radost se mnou spolupracovat, co vám budu vykládat!

ČÍNSKÁ HOT AND SOUR POLÉVKA - SUAN LA TANG

Tak já bych se vám představila. Jmenuju se Kamila a psávala jsem tenhle blog... Možná snad abychom z toho udělali čtvrtletník, ne? Nebo občasník? Nebo obšťastník? No nevím, každopádně mocčastník ne. Netuším, co se mi to stalo, ale nějak se asi vesmír převibroval (vo tom se teďkononc hodně mluví, tak abych byla in, viď?) na vyšší frekvence a čas mi utíká asi tak trojnásobně rychleji než dřív, nebo jsem zpomalená a pak nic nestíhám, a nebo prostě jen stárnu. Co? No jasně že se převibroval vesmír, to jsou nápady! Ale dobro došli, jsem tu, a se mnou i recept na ostrokyselou čínskou polívku, o kterou jste si dlouho psali. A nemyslete, že v ní Sečuán taky nemá prsty!

JAK JSEM POKOŘILA RAMEN A CO Z TOHO NAKONEC BYLO

Po nehorázně dlouhé době se mi podařilo sednout a sesmolit další příspěvek. To je slávy!  Krom chronického nedostatku času na tuhle mou blogýskovou psychoterapii jsem se od ledna musela potýkat taky s novinkou - že už jsem stará, ohyzdná, vysušená, s dobou krok nedržící (třeba vůbec nemám šajn, co jsou instastories a neumím je vytvářet.. a hlavně mi to vůbec nevadí!). Prostě stará, promlčená vražda, jak mi se špatně skrývaným nadšením řekl kolega (kterého považuju za svého dementního bratra od jiné matky), když mi upřímně přál k narozeninám. Hajzl, mám ještě tři roky, abych vymyslela, jak ho slovně zatlouct do země zase k jeho čtyřicátinám. Už jsem se ale otřepala a s pozitivní myslí naznala, že jsem vstoupila do éry, kdy budu moci být předmětem vlhkých snů gerontofilů, to že taky není málo, a že mě jistě čeká spousta nových zážitků. Nové zážitky mě prozatím určitě neminuly ve vaření. A šikovným můstkem pro lichokopytníka se dostávám k dnešnímu tématu. Jak jsem se pustila do projektu RAMEN.

ZAMRZLO PEKLO - CHUTNÝ VEGANSKÝ VÝVAR

No, ano, skoro bych to tak vyjádřila! Udělat totiž silný, umami nabitý zeleninový vývar, bývá totiž (nejen) pro nás nezkušené, kteří prostě vezmeme kosti a maso a uděláme si silný masový vývar, nadlidský úkol. A taky ne že bychom se k takovým aktivitám uchylovali nějak často, proč taky. Pro mě jediná chvíle, kdy nastává potřeba konzumovat zeleninový vývar, je po mém pravidelném půstu, který každý cca půlrok držím. Což bylo právě před pár dny. Po čtrnáctidenní hladovce sice můžete začít jíst, jako byste čtrnáct dní nevložili do úst, ale některým z nás to za ty explodované vnitřnosti nestojí. Volíme proto pozvolný návrat do civilizace, který vede přes čerstvé ovocné/zeleninové šťávy, následně zeleninové vývárky, až po rýži, a tak dál. A když čtrnáct dní nejíte, strašně se na ta první jídla těšíte. Tím pádem by byl pro mnohé samozřejmě i "vývar z ponožek" božská mana, nicméně proč si místo osolené vody s cibulovomrkvovým aroma neudělat luxusní zeleninový vývar, ne ?

BUN BO HUE - MASAKR PHOLÍVKY POKRAČUJE

Taaaaakže! Léto nám oficiálně končí, protože léto prostě a jednoduše končí ve chvíli, kdy ty prázdninami zpovykané a rozfajrované zrůdičky strčí nohu zpátky do relevantních výchovných ústavů /což strčí už za dva dny!!!/, tudíž je čas začít se připravovat na úbytek světla ve večerních hodinách, na chladná rána, chladné večery, a taky... ano - na neodolatelnou chuť na pořádnou misku vroucí, voňavé polívky. No ale beze srandy, ještě že vy mě máte! Mám pro vás totiž totální pecku. Zapomeňte na chvíli na pho bo nebo pho ga, které už se beztak trochu přejedly kdejakému kulifandovi, a zkuste si doma vykouzlit tuhle nádheru a "signature dish" z bývalého vietnamského hlavního města Hue.

ANDALUSKÁ POLÉVKA SALMOREJO - MILENKA, KTERÁ VÁS ZCHLADÍ

Pravda, momentálně nikdo z nás nijak zvlášť zchladit nepotřebuje, maximálně vlastní žáhu, ale tu je lepší si chladit zásadně na někom, že, nejsme hlupáčci! Takže by se mohlo zdát, že jako "hloupá Kuchta zas přicválala s něčím úplně mimo mísu, fakt je už úplně vedle, ta holka, měla by se radši věnovat už jen těm dětem a úklidu, tady klepem kosu ve dvaceti stupních a ona na nás se studenou polívkou!" Joooo? Se trochu račte zamyslet. Ano, momentálně žádné tropy nejsou, ale číhaj už zas za rohem, to je úplně jasná zpráva. A co vy, až přijde další vlna veder? Budete jen sedět a kňourat, nevěda, co jíst, a mrčet, že salát už prostě nepozřete? No, jasně že nebudete! Vy si totiž vzpomenete, že máte tenhle recept na skvělou studenou polívku! Ahaaaa?! No... Tak tu hloupou Kuchtu vodvoláte! Navíc se nám podaří rozmáznout dvě krásně vypasené masařky jednou ranou - co nás totiž čeká? No co? Krom smrti teda, což je jediná jistota...? Když pánbu dá, čeká nás taky sezóna rajčat! Těch krásných, voňavých, rudých rajských jablíček, po kterých bych se utloukla a kterých někteří z vás budou mít plné zahrady (že se nestydíte). Jistě tak další rychlý způsob, jak využít úrodu, krom patlání se s kečupem, oceníte.

PANCOTTO - CHLEBOVÝ ÚDER RISOTTU

Rozkvetlé dobré jitro přeju! Jsem tu zpátky po vánočním a novoročním spánku, samozřejmě obrazném. Ale nebylo by špatné tohle období v roce prospat. Nicméně takové štěstí já nemám, takže jsem si ho musela odkroutit pěkně natvrdo. Což znamená, nejen že jsem spala málo, ale zařídili jsme si doma i takový minilazaret. Prakticky celý prosinec byly nemocné děti. I když žádné dárky nechtěly, od Ježíška si obě babičky odvezly dar v podobě prvotřídní chřipky, na kterou vzápětí málem skonal nejdražší choť i jeho malá kopie. Já se už týden potácím v angínoidním stavu, a to prosím bez krčních mandlí, to neumíte, že ne? Zkrátka umíme si zimu užít takzvaně "do plnejch". Pokud to máte podobně, nebo klidně i ne, možná vás pohladí a poléčí tahle zábavná "zbytková" polívka.

TAIWANSKÁ HOVĚZÍ POLÉVKA - NIU ROU MIAN 牛肉麵.......... ANEB JAK JSME POCHOVALI PHO BO

No tady je ticho, že by člověk slyšel nudli spadnout! Co vy, čerchmanti, kampak jste se mi schovali? Kde jste, co děláte, jak se u toho máte? Byl tu dlouho klid, co? A co si asi tak myslíte, že se za tím schovává? Ne, zatím mě nikdo nevodkrágloval, smůla... ani mi neklekl počítač, taky smůla. Normálně neuvěříte, ale pracovat jsem začla. Jo! No fakt, nekecám, normálně chodím do práce, jako vy všichni vobyčejnský lidi, to je, co? Ale všem matkám na rodičovské "dovolené" můžu slíbit, že zase budou chodit do práce a tam si odpočinou! Čestný kuchtovský! Normálně chodím z práce čerstvější, než jsem okolo páté bývala na rodičáku. Jen toho času na ptákovinky je žalostně málo (vidno zejména na fotografiích). Tak se smiřte s tím, že vás svým rozoumkováním budu oblažovat méně často, na oplátku se ale budu pokoušet sdílet s vámi recepty, které stojí echt za to, že abych vám to vynahradila.To je ale věc velmi relativní, co já vnímám jako kulinární pecku, nad tím mnozí z vás mohou ohrnout rypáček.

KRÉMOVÁ POLÉVKA Z LESNÍCH HUB S PARMAZÁNOVÝMI CHLEBOVÝMI KRUTONY

Letošní srpen byl pro mě významný z několika různých důvodů. Ten nejméně život měnící asi je, že jsem po osmi letech zjistila, že můj muž je vyšší než já. Hurá, konečně mám vyššího chlapa! Ten bezesporu nejkřiklavější je ten, že náš malý Babiš (ano, jsme sadisti a pojmenovali jsme syna Andrej) dosáhl věku tří let, to znamená, byla jsem vysvobozena zpod jha rodičovské "dovolené" (jsem za těch pět let odpočatá jako po dovolence v uranových dolech, doporučuju!), abych byla vržena do chřtánu nezaměstnanosti. Jako udělala jsem někomu něco?! Nejenže se teď musím stresovat se střiháním pupeční šňůry a odesláním vzteklého mazlíka do školky (congrats, pančelko..), budu muset sebrat ty zbývající semifunkční mozkové závity a začít se ucházet někde o zaměstnání. A nic si nenalhávejme. Budu "horký zboží", dvě malé děti, nefunkční mozkovna, dvě malé děti, počínající Alzheimer, dvě malé děti, počínající inkontinence, dvě "dásepředpokládatčastonemocné" děti, náhle se objevivší a na všech částech těla prudce působící zemská gravitace... Kdo by mě nechtěl, ne asi? Tssss..

POLÉVKA PHO Z KACHNY, TAKŽE PHO "GAGA"

No zdravíčko, to nám to sepsání příspěvku zase trvalo, co? Ale už jsem tady. A asi mnohé zklamu, jak je mým dobrým zvykem. Nicméně věřím, že i některé potěším. Ze statistik vidím, že polívky jsou u mě na blogu asi nejméně populární (jako jste normální, lidi?!), počasí jim taky zrovna nepřeje, ale ani to mě neodradí. Tahle polívka mi tady prostě NEBUDE chybět a vy se na to můžete tak maximálně kysele tvářit, víme? Jediný argument, který by v tuhle chvíli hovořil pro, je ten, že tahle polívka, stejně jako všechny vývary, je skvělý vyprošťovák a lék na rýmičky, kašlíky a chřipenky. Takzvanou mužskou Ebolu. Mně třeba bylo nedávno, poté co jsem přitáhla z flámu z kamarádkou ve čtvrt na šest ráno, místo výčitek (nechápu!) naservírováno ke snídani vroucí hovězí pho. A asi pouze to mi umožnilo prožít podobně vroucí den v pražské ZOO společně s dalšími jedenácti tisíci lidmi. No nic, do práce, alou!

POLÉVKA Z MEDVĚDÍHO ČESNEKU JAK JI NEZNÁTE

Jo, jasně, jdu trošilinku malinečno zlehka za patnáct až dvacet vteřin dvanáct, ale šanci ještě máte. Jak si nelze nevšimnout, z medvědího česneku se stává hip jarní záležitost. My, co hip věci přímo nemáme rádi, se ale nenecháme vykolejit a kvůli chuťovým a zdravotním benefitům medvědího česneku (a taky že je zadara, žejo, co si budem vykládat) uděláme kila pesta, zamrazíme si ruličky, zkusíme ho zkvasit a taky si uděláme tuhle polívku. Protože ta je prostě peckoidní, chutná, überzdravá (to jsou protimluvy, co?), rychlá a ještě jen ze dvou až tří ingrediencí! Zájem probuzen? Tak pojďte dál, milé děti, dneska to bude pohádka o medvědech.

POLÉVKA Z ČERVENÉ ČOČKY S FENYKLEM

Ve světě a v životě musí být rovnováha. To máte tak, jeden večer to přeženete s kamarády v putyce, druhý den byste nejradši padli zpátky do hrobu hned ráno, jenže se musíte starat o porozené a piplané potomstvo, které vám sadisticky odmítne širokou nabídku jídel, která na něj čekají (čerstvá) v mrazáku, takže vám nezbývá, než vytáhnout hrnce.. Jenže co do nich? Doma jsme toho věru přiliš neměli. Luštěniny a konzervy, to je naše spása! Mysl mi uvízla na červené čočce, hned mi k ní přiskočil ten osamělý fenykl, co se válel v lednici, cibule a česnek je skladem běžně, ale... No stejně jsem do toho krámu musela své zmučené tělo odvléct a koupit tu blbou mrkev, která mi nedala spát a bez ní se mi prostě ta polívka zdála nerealizovatelná. No ale abych se dostala k té rovnováze, vy se jeden den úplně odděláte alkoholem a cigaretovými zplodinami, a druhý den to spravíte superzdravou polívkou. Takže se ve finále vůbec nic nestalo, všechno se to maže a jedeme nanovo. Ale polívku si uvařte.

CHYSTÁME VÍTÁNÍ SPŘÁTELENÉHO NÁRODA, TEDY BORŠČ

Nonononoooo, ale kuš, se vám na tom názvu něco nelíbí, snad? Nemám v úmyslu tahat si do jídla mezinárodní politiku (i když ten vepřovec z Hradu, já vám nevím..), prostě mě jen tak napadlo, že ta první návštěva byla taková hrrr a neohlášená, žádná pověstně pohostinná česká domácnost na ni tudíž nemohla být pořádně připravená, a tak lidé nemohli těm nebohým vojákům ani nabídnout nic, co by zahnalo jejich stesk po domově. Sice byl srpen a miska horkého boršce je spíš na zahřátí, ale třeba teďkonc přijedou na zimu, žejo? Je teda možné, že za tuhle verzi boršče by vám byla nemilosrdně otevřena čakra třetího oka, a to doslova. Není asi úplně ruská, ale zato je hodně dobrá. A s trochou přípravy budete vy zavčas případně schopni pozotvírat všechny ostatní čakry nevděčnému strávníkovi. Jsme nějak nechali fantazii polétat, že? No, sedím prakticky celý týden doma, ano, nemocné děti, to je tichý (ale rychlý!) zabiják mozkové, i jiné hmoty, tak se mi nemůžete divit, že moje sadistické představy sublimují do tvorby. Co? Kdo to byl, kdo se to tam smál slovu "tvorba"?! Aby vás to nemrzelo!

ZÁPADOAFRICKÁ KUŘECÍ POLÉVKA

No zdravíčko, to koukáte, že sem ještě vůbec něco přistálo, viďte? Určitě už jste si říkali "no co ta Kuchta vyvádí?", "kampak se nám ta holka schovala?", nebo "ona nás už nemá ráda".. Ale jděte, trumberové, šla pro šafrán a trochu toho zázvoru, děvenka naše starostlivá. A jak jste se mi tu a tam zatím měli? Skvěle? No to ráda slyším. Mně vám ten Jéžíšek nadělil nějak dopředu, a upřímně, jeden dárek hnusnější, než druhej. No ale rozbalila jsem to všechno a teď si s tím hraju. Takže kdyby čirou náhodou někdo z vás v tohle temné štíří roční období prožíval nějaké hnusoby a nehezkosti, vyžrat si to musíte sami, ale zároveň si taky můžete vydlabat plnou misku téhle polívky, která aspoň pohladí vaši rozervanou a rozbolavělou dušinku. Jo?

INDI(CON)FUSION - ČOČKOVÁ CURRY POLÍVKA

Dneska to bude krátké. Veškerou svou energii věnuju snaze neproletět komínem. Chvíle bezradnosti se střídají s lítostí a přemrštěnou empatií, které, jak jsem překvapeně zaregistrovala, může v mžiku  nahradit neodolatelná chuť být agresivní a prokopnout bosou nohou zeď. Odjel nám táta. Máme doma šíleně smutnou princeznu a obávám se, že ani Václav Neckář nepomůže. Respektive, ten už vůbec ne.. Má zlatá, svatá lepší polovička a otec našich dětí má novou práci a do vánoc se bude v pracovním týdnu školit v Reichu. Člověk by neřekl, jak mu takováhle nevinnost rozhodí fasádu a dokáže způsobit pocit, že jako rodič selhává na dobrých dvou třetinách čáry. A proto co? Proto si uvaříme polívku. Nic to sice nevyřeší, ale aspoň u mě má schopnost, ukolébat mě do pocitu, že ta špína na konci tyče, kterou mi život momentálně podává, je jen bláto.

KDYŽ TELE VAŘÍ KAMARÁDY - TMAVÝ TELECÍ VÝVAR, PLUS DEMI GLACE K TOMU

Tak nám skončil Masterchef Australia. Se zatajeným dechem jsme sledovali poslední díly, kdy už soutěžící potili krev a slzy. Opravdu to byl snad nejnáročnější ročník téhle soutěže a zároveň měl nejvyšší úroveň, co se vaření týče. Taky to byl děsnej doják. Tak jsem si zadojila, řekla si "ty seš ale tele" a abych uctila výkony všech soutěžících, zkusila jsem se přiblížit zase o kročíček blíž úrovni, kterou měli tihle mladí nadějní kuchtíci. Ne že bych snad měla choutky aspirovat na Masterchefa, jen chci ve svých znalostech pokračovat dál a ve vaření se zlepšovat. A k tomu patří hlavně znalost základních věcí a technik. Jak uvařit hovězí vývar asi všichni víme, kdyby náhodou ne, můžete si počíst tady. Tmavý vývar je trochu jiná kategorie, z kostí i zeleniny oproti profláklejšímu světlému vývaru dostaneme maximum chuti, a hlavně se z něj dá posléze jednoduchou redukcí vykouzlit další poklad, a to demi-glace. Zkrátka tmavý vývar z kostí a demi-glace je základ, který by měl zvládnout každý kuchař. A když jsem ta kuchta, tak já taky musím! Pojďme na to.

KVĚTÁKOVÝ KRÉM S VOŇAVÝM CHLEBOVÝM KŘUPÁNÍM

Dveře prázdnin se vyrvaly z pantů, teploty atakují hranici příčetnosti, nervozita řidičů a rodičů narůstá, a vám se pravděpodobně nechce trávit moc času za sporákem. Ani mně ne. Jenže kdo to má vydržet, když jsme ze zelinářských stánků atakovaní dary našich polí a sadů, žejo! Takže abych to uvedla na pravou míru - jsem si vědoma toho, že naprosto míjím polívkovou sezónu. Ale za prvé - jsem polívkový maniak, tudíž bez polívek nedám ani ranu ani v létě, za druhé můžu si vařit, co chci a psát o čem chci (se podívejte na Oka-můru...) a za třetí, a to je nejlepčí - tahle polívka se dá jíst i studená, případně vlažňoučká. To je slovo, božínečku, brrr.. Takže vlastně deskripci letního pokrmu splňuje. Navíc citronová kůra a šťáva jí dodávají lehkost a svěžest, na kterou nejste u klasického květákového krému zvyklí. Tak neváhejte, drapněte jednoho toho bělostného kudrnáče a vrhněte se na ni.