Nuselska kuchta

Nuselska kuchta

22. 4. 2016

POLÉVKA Z MEDVĚDÍHO ČESNEKU JAK JI NEZNÁTE

Jo, jasně, jdu trošilinku malinečno zlehka za patnáct až dvacet vteřin dvanáct, ale šanci ještě máte. Jak si nelze nevšimnout, z medvědího česneku se stává hip jarní záležitost. My, co hip věci přímo nemáme rádi, se ale nenecháme vykolejit a kvůli chuťovým a zdravotním benefitům medvědího česneku (a taky že je zadara, žejo, co si budem vykládat) uděláme kila pesta, zamrazíme si ruličky, zkusíme ho zkvasit a taky si uděláme tuhle polívku. Protože ta je prostě peckoidní, chutná, überzdravá (to jsou protimluvy, co?), rychlá a ještě jen ze dvou až tří ingrediencí! Zájem probuzen? Tak pojďte dál, milé děti, dneska to bude pohádka o medvědech.



Česnek medvědí, úžasňák obecný. Trochu nad rámec populárních článků poslední doby si o něm můžete přečíst třeba tady. Já mu teda propadla až poslední léta, kdy jsem při jarních vyjížďkách za tchánovci na Severní Moravu zjistila, že tam v jednom parku ráčí růst koberce medvědího česneku. Doteď jsem se ale držela dost zpátky, až letos jsem po loňské odvážné zkušenosti s koriandrovým pestem zvedla krovky, odlepila se od země a vzlétla. Skoro doslova, medvědí česnek má totiž stejné účinky jako všechny dary z tohohle vrhu, ale to mě neodradí ani trošinku. 




Letos jsem to pojala opravdu velkovýrobně. Požádala jsem manžela, aby narval něco česneku, až pojedou s dětmi zpátky od rodičů, že bych udělala za nehet pesta. Přitáhli dva megasvazky, ze kterých byly dva druhy pesta, medvědí máslo a ještě jsem darovala dál. Pak mi svitlo, že bych chtěla vlastně zkusit ještě tu polívku. Požádala jsem tedy švagra, který pendluje sem a tam mezi Prahou a Severní Moravou, aby příště přivezl tak nějak stejně. Děda je ale extrémista, prošel by i jako žena sběračka (je to fanatický sběrač borůvek a spol.), takže tentokrát mi tu přistála plná středně velká igelitka.. Ehm, noooo,  cožéééééééééééé?! "Dědo, já tě zabiju" byla moje první myšlenka. Teď, když máme zpracováno a hotovo, moje myšlenky se ubírají spíš směrem "dědo, já tě miluju!" V ledničce mám tedy vyskládaných pět druhů pesta, s lískáči, s vlašáky, s mandlemi, s kešu a mixem dýňových a slunečnicových semínek (překvapivě asi nejlepší variace) a ještě jsem vystřihla tuhle ultrajednoduchou a ultrazdravou polívku. 

Žádný z receptů nabízených na těch internetech se mi nelíbil, čistě náhodou mi hlavou projela myšlenka na nedávný článek o tom, jak prospěšné je namáčení ořechů a dál už to žilo vlastním životem. Původně jsem měla v plánu polívku zjemnit a přizahustit ještě ve vývaru rozmočeným a rozmixovaným chlebem, po ochutnání rozmixovaných ořechů s medvědem se to ale zdál být zbytečný krok navíc. Chtěla jsem udržet tu chuť medvědího česneku, která se mi zdá být tak akorát. Je taky pravda, že česnek (pokud na mnoha místechu už nejde) půjde velice brzy do květu a ztrácí tak trochu svou sílu.



INGREDIENCE:

300-400 medvědího česneku
200 g nesolených nepražených kešu ořechů den předem naložených do misky studené vody tak, aby byly ponořené
300-500 ml horké vody nebo lépe zeleninového nebo drůbežího vývaru
sůl, čerstvě mletý pepř, event. trocha parmazánu 

1. Přiveďte k varu hrnec vody a po částech v ní zblanšírujte listy česneku. Jen listy na pár vteřin ponořte a pěnovačkou nebo nějakým podobným hráblem zase vyndejte a vložte do hodně studené vody, aby se zastavil proces "vaření" listů. Neobtěžovala jsem se s ledem, jako to dělávají v těch pěkných cooking shows, prostě jsem měla ve dřezu hrnec, do kterého přitékala pořád další co nejstudenější voda z kohoutu. Nechte listy okapat na cedníku.

2. V mixéru (případně by snad šel použít tyčák) rozmixujte ořechy i s vodou, ve které se máčely. Můžete rovnou přidat vývar, aby šlo mixování lépe. Postupně přidejte všechen česnek, případně ještě nařeďte vodou či vývarem, dosolte a opepřete.  V misce pak přidejte trochu medvědího pesta, máte-li a trochu strouhaného parmazánu, víc netřeba. Krom lidí je v jednoduchosti opravdu hodně kouzla!


Aby si česnek zachoval co nejvíc své chuti a nějaké ty cenné látky, dál jsem polévku nevařila, jedla jsem ji vlažnou a pak studenou, tím, že v ní, krom tuku z ořechů, není žádný jiný tuk ani mouka, je to snesitelné, nedej bože až lahodné... Tak se odvažte, vyražte do luhů a narvěte si, co se do vás vejde! A bacha na ty medvědy, jo?


4 komentáře:

  1. Já věděl, že si mám počkat ��

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No vidíte ;) S konzumaci bych pak moc neotalela,at to nezačne kvasit.

      Vymazat
  2. ehm, já furt přemejšlela, co s ním udělám, až mi potvora vykvetl a nejspíš už nebude až tolik lahodný :oP

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale je furt dobrej a má sílu. Já teď o víkendu ochutnala ten "falešnej", ten s užšíma listama, byl už taky vykvetlej, ale pořád dobrej ;)

      Vymazat