Nazdááááááár! To je radosti v celých Nuslích! Po půl roce tu máme zmrtvýchvstání. Ani Jesus tolik nenapínal, co? Tak utřete slzičky, vysmrkejte nosánky, teta Kuchta je zpátky. Nooooo, vidíte, truhlíci. Ještě vysmrkat, lítá vám tam holubice. No tak co tomu zatím říkáte, tomu bezva kulatýmu roku? Paráda, ne? Když ten loňskej stračkoidní rok končil, hleděla jsem vpřed s velkou nadějí. A tady to máte, poučte se ode mě, nemá smysl chovat naděje! Všichni tady umřeme! Ale ještě předtím si ukuchtíme skvělou, zimní, zahřívací, "vod podlahy" fazolačku. A pak asi fakt umřete. Na plynatost. Bude to originální! A neodejdete tiše!
Co tam máme dál? Pak jsem si střihla roli učitelky, kuchařky, uklízečky a velitele zábavních sil až do prázdnin s našima miláčkama. Stejně jako mnoho z vás jsem blahořečila práci učitelů a, byť jsem tušila, čím si asi procházejí, z fleku bych jim přidala minimálně desítku měsíčně, protože na ty psychiatry musí prasknout mejdla a peněz, že to až není pěkný! Od července jsem pak měla tu čest zařadit se do zástupů nezaměstnaných. Kyselej ksicht soudružky na pracáku mě udeřil do tváře jako černobílá fotografie z MNV roku 1980 a uvrhl do fantazií, co si tak soudružka soudružka (takzvaná dvojitá nebo taky kovaná) asi počne na podzim, až přijde ta druhá covidí vlna, plus budou plynule dojíždět ty zástupy nově nezaměstnaných z jara a léta. Myslívám na ni. Popojedem. Pak jsem si samozřejmě prošla kolečkem posílání životopisů naprosto do blba. Pozice, kterým kvalifikací, zkušenostma a snad i velikostí ňader a obuvi odpovídám víc než dost, pozice, na který jsem překvalifikovaná, čti stará, pozice, kde bych asi třískala hlavou o zeď, protože na některý věci už fakt JSEM stará... A co myslíte? Nic. Dostanete automatickou odpověď generovanou serverem po obdržení sývýčka. A to je všechno. Je neoddiskutovatelnej fakt, že neotřesitelnost sebevědomí tohle prověří.
A tím se krásně, řekla bych až zkušeně, dostávám k tomu, co mi pomáhalo a co je na tomhle shitroku pozitivního. Vidíte? Nikdy nespadnou všechny chleby namazaným dolů! Den před koncem debilního loňskýho roku jsem sekla s kouřením (že abych si ten pěknej, kulatej, novoučkej, voňavej rok nekazila, přirozeně) a výsledky se v kombinaci s karanténním vyvářením dostavily celkem rychle. V půlce dubna na mě ze zrcadla koukalo prasátečko (viděno interní optikou). Začala jsem se tedy pětkrát týdně pokoušet o infarkt u cvičení Jillian Michaels. Na konci května na mě nicméně dál mrkal pašík a tvářil se už trochu nerudně. Sice byl v lepší formě, ale stále zralej na ránu mezi ty pichlavý malý očka. A protože jak víme, všechno je propojený, stačilo trochu pokňourat před milými čtenáři na fb a už se mi hrnuly nabídky na novou, skvěle placenou práci. By se mi chtělo napsat. Ve skutečnosti jsem dostala tip na záležitost, která mi změnila poslední půlrok života výrazně k lepčímu, heč. Částečně, krom nesmělého potácení se na hraně deprese, to byl taky důvod, proč mě tady nikdo poslední měsíce ani nezahlídl. Ten zázrak se jmenuje Kalorické tabulky. Life turning! Za pět měsíců laxního dodržování mám osm a půl kila dole a tělo jako z oceli. Mám váhu, kterou jsem deset let neměla, zadek, kterej jsem nikdy neměla, a přitom žeru jako tank. Přála bych všem lowcarbákům a keťákům, který u zvolenýho způsobu stravování trpí, i těm, co se trápí nesmyslnýma dietama, aby zjistili, jak snadný a radostný může být hubnutí! Navíc je to způsob stravování dlouhodobě, neřkuli celoživotně, udržitelnej. Krom toho jakoby mimochodem zjistíte, že "nežrat" je fakt ten největší nesmysl a cesta do pekel, že fakt záleží na tom, jestli se hýbete nebo dřepíte na zadku, že pokud máte 180 cm a 58 kg netučný hmoty v těle, že fakt nemůžete jíst jako vaše 160 cm "zagroškudla" kolegyně jen proto, že jste "přece taky žena", a že to, čím ten denní objem vám přikleplých kalorií naplníte, není jedno. A pravděpodobně taky, že jste za měsíc sežrali půlku drůbežárny.
K tomu všemu, aby toho dobrýho nebylo málo, jsem měla možnost zjistit, jakýho jsem si vybrala životního parťáka. Nejenom že ještě pořád dejchám i po těch měsících, kdy jsme s dětma byli zavřený doma (to znamená oni dva na sebe řvali, já na ně řvala, pak zase oni na sebe řvali, já řvala do zdi, pak řval chvíli manžel, a do toho se snažil pracovat od jara doma od kuchyňskýho stolu), ale taky se mi od něj dostávalo celkem nezanedbatelný podpory. Tahal mě z pochybností a trudnomyslnosti, občas si se mnou pinknul míčem, komickej převlek teda odmítl, ale nemůžu mít všechno, že jo. Naneštěstí dostávám příležitost ukázat, co dříme v tomhle směru ve mně. 1.10. jsme si předali štafetovej kolík, protože o práci přišel pro změnu on. To nevymyslíš. No ale silver lining, nesmíme zapomínat! Děti jsou opět doma, potřebují péči, oběd, venčit, hrát pexeso (táta už prohrává), vysvětlit dělení se zbytkem a tak.. A zrovna to takhle pěkně vyšlo. Každopádem, nabídky práce pro seniorního finančního analytika samozřejmě přijímám a předávám, ha!
Rekapitulace r. 2020:
Vzal: - hnusnou práci s psychopatama
- hnusných osm a půl kil z mýho preklimakterickýho těla
- hnusný pochyby, že by nám po letech zpovykanosti někdy nezačaly drsnější roky
- hnusnej zlozvyk, kterej mě už fakt obtěžoval
Dal: - novej pohled na výživu a taky novej úhel pohledu sama na sebe a to, čeho jsem schopná
- nový nájemníky - morčata Evžena a Boženu, a tím možnost vyndavat každej boží den z klece hovna holýma rukama. To abych nezpychla.
- novou práci s o poznání normálnějšíma lidma, z nichž alespoň dva dokážou citovat Cimrmanovy hry. Ha! Cítím se jako Musilová-Vébrová!
Bilance to není úplně zlá, nicméně rok 2020 může pro mě za mě táhnout už klidně do věčných lovišť. Leda by snad 2021 chtěl být ještě hnusnější, než jeho starší bratr... Ani si snad nechci představovat a připouštět, jak krutej je tenhle rok pro velkou spoustu jiných lidí...
Jedno z těch nejotřepanějších, a proto nejpravdivějších, klišé říká "hlavně to zdravíčko". A protože víme, jak naše imunita souvisí s mikrobiomem a protože mikrobiom strašně rád papká luštěninky, třeba vám tahle polívka, obzvlášť v nadcházejících měsících, přijde vhod. Prostě dejte mikrobiomu nažrat, zacvičte si, radujte se z krásnýho podzimu, vypněte televizi a přestaňte počítat mrtvý. To by mělo pro začátek stačit. No a samozřejmě noste roušku, ideálně i tu bederní. Oukydouky.
INGEDIENCE:
500 g fazolí vaší volby
2 střední/ 1 velká cibule, nakrájená na středně hrubo
1 hlava česneku, půlku nakrájejte na drobno, půlku utřete se solí a nechte si na závěr
3 mrkve, nakrájené pěkně na drobné kostičky, velká zábava
půlka středního celeru, nakrájený na stejně rozkošné kostičky jako mrkev
1 malý rajský protlak
1 konzerva rajčat
několik větších brambor, nakrájené na kostky
špekáčky/klobáska dle vaší preference
3 lžíce oleje
cca 40 g másla
cca 60 g hladké mouky
2-3 litry vývaru/vody
1 kelímek zakysané smetany
nové koření, bobkový list, provensálské bylinky/tymián, majoránka, malý sáček sladké mleté papriky, sůl
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1. Fazole namočte a uvařte do měkka. Že by se luštěniny neměly solit, je ve skutečnosti mýtus, takže je klidně mírně osolte, vhoďte k nim vařit cibuli, stroužek nebo dva česneku, kousek zázvoru, vlastního potomka... A tak. Natáhnou aspoň nějakou chuť a nebudou mdlé.
2. Všechnu tu krásně nakrájenou zeleninu použijeme na vytvoření aromatického základu polívečky. Vrhněte na olej cibuli, mrkev, celer a restujte, dokud zelenina nezačne trochu chytat barvu, přidejte půl hlavy česneku pokrájeného nadrobno, ještě chvíli restujte, přihoďte máslo a zasypte moukou. Zarestujte mouku pár minut se zeleninou a zalijte uvařenými fazolemi i s vodou, ve které se vařily. Dolijte vývarem.
3. Přidejte rajský protlak a konzervu rajčat. Přihoďte dva nebo tři bobkové listy, pár kuliček nového koření, zhruba lžíci provensálských bylinek nebo lžičku sušeného tymiánu a vařte, dokud nejsou brambory měkké.
4. Mezitím si nakrájejte špekáčky nebo libovolnou klobásku a zvlášť je na pánvi restujte, až pustí maximum tuku a jsou pěkně do zlatova. Pak zasypte mletou paprikou, pořádně promíchejte, a až jsou brambory měkké, vsuňte rozpálené špekoně opatrně do polévky. Opatrně proto, abyste se horkou tekutinou stříkající z hrnce neopařili, jako se to stává mně!
5. Nechte všechno chvíli provařit, aby se chutě propojily (sem si pučila od Babicy).. Zakončete česnekem utřeným se solí, přidejte zakysanou smetanu, nechte projít varem a odstavte. Přidejte majoránku v množství, které vám voní, u nás kvanta, a máte hotovo.
Nejlepší je tenhle poklad zhruba třetí den. Jelikož se u nás stejně jako všechny tyhle typy polívek dělá do kýble, nebývá to problém. V zimě se po těchhle polívkách můžeme utlouct, vydají za hlavní jídlo, zahřejou a zasytí na dlouho. Výživově je zrovna tahle s přimhouřením oka a rozumnou volbou surovin taky celkem pěkně vyvážená, zkrátka samý pozitiva! Zimní večery budou dlouhý a upřímně, i pexeso a Dobble se někdy omrzí. Nikdy nevíte, kdy budete potřebovat s potomky soutěžit ve vyprdění "Skákal pes přes oves" nebo třeba státní hymny... Pán bůh ví, že by to nebyla až taková urážka národních symbolů, když to jeden srovná s tím, co se nám tu poslední léta předvádí.
Děkuju!!! Jste prostě třída. Skoro by se dalo říct, že recept je až na druhé koleji, ale to stejně nehrozí,
OdpovědětVymazatvypadá to prudce jedle. Takže samosebou vyzkoušíme. A těším se na další písmenka! Držme si pěsti a buďme zdraví. Marcela flair
Marcelo, moc děkuju :) I Vám a celé rodince hodně zdraví a držte se!
VymazatJeste ze Vas sleduji, prave dovareno...asi posledni suroviny co jsme meli ;)
OdpovědětVymazatHa! Tak to bych nečekala, že to bude taková rychlost :D Doufám, že Vás to před nákupem i chuťově uspokojilo ;)
VymazatPokud jdete do všeho čelem tak můžete mít všechno u zadele.
OdpovědětVymazatTo já se jen holedbám, a pak se někde v koutě hroutím, jak to tak bývá :D
VymazatNo, tak je zase všechno pěkně ve starých kolejích, jak má být. Zaplaťpámbu!
OdpovědětVymazatAle na jak dlouho!!! Snad se taková pauzička nebude opakovat moc často...
VymazatJezis, konecne nekdo jako ja! 180 centimetru zkratka z hrsticky mungo vyhonku nevyzije! Teda pokud nechci vypadat jak vyzile vyzle :)))
OdpovědětVymazatJsem moc rada ze jste zpet! Vas ostrovtip mi chybel :) takze sup do kuchyne, neco uvarit a hlavne napsat!
A bohuzel, seniorniho financniho analytika nepotrebujem. Staci mi ten juniorni, ktery mi vycetl saty za 334 ve sleve na zootu, kdyz jsem mohla koupit krmeni slepicim. Tuuuudle kruty!
Iva
Ivo, slepice budou, my nebudem, dobře to děláte! Oni ti finanční analytici občas neví, která mlátí a potřebujou trochu korigovat realitou ženskýho mozgu!
VymazatDěkuju za přivítání zpět, Vy jste mi taky chyběli, každá takováhle reakce mě vždycky dojme skoro ke kroupám :) Celými svými téměř 180 cm zdravím těch 180 Vašich!
Dobrý den madam K, mám nesmírnou radost že jste v pořádku a plná elánu, a že je o Vás opět slyšet! Váš blog funguje jako úžasný tréning bránice :), díky Vám za to. Přeju Vám že jste našla fajn práci, kde je člověk člověkem a ne onucí. A také Vám přeju hodně zdraví. Honza
OdpovědětVymazatHonzo, moc děkuju za ten milý komentář! :) A zároveň se omlouvám, že jsem tak dlouho nezareagovala a už vůbec o mě není slyšet. Asi jsme teď všichni myšlenkami dost jinde a v tom nejlepším případě minimálně uondaní tím, co se děje.. Snad se už brzy vybičuju a zase Vám potrénuju bránici, kterážto je, jak víme, velice důležitým svalem podílejícím se na SPRÁVNÉM dýchání. A to teď potřebujeme všichni jako sůl. I já Vám přeju pevné zdraví a chuti do života :)
VymazatFazolajda výborná!! Ta zakysanka ji skvěle zjemnila...ještě bych tam možná šoupla maličko kysaného zelí, ale to už by skákalo spíše do zelňačkova. Díky za recept
OdpovědětVymazatZdravím a moc děkuju za hezkou zprávu :) Ve finále je (a podle mě má být) vaření hra a radost, takže proč ne s tím kysaným zelím, ne? Tak dobrou chuť a pevné zdraví!
VymazatPolévka luxus, i ten můj oplégr vybíravej si mlaskal. Díky za recept, budu ho s radostí doporučovat dále. Mimo jiné zbožňuju i ten váš tousťák tanz hong. Mňamina. Určitě vyzkouším i další recepisy. Ať se vám v novém roce daří velmi šikovná ženo. Maja
OdpovědětVymazat