ČÍNSKÁ HOT AND SOUR POLÉVKA - SUAN LA TANG

Tak já bych se vám představila. Jmenuju se Kamila a psávala jsem tenhle blog... Možná snad abychom z toho udělali čtvrtletník, ne? Nebo občasník? Nebo obšťastník? No nevím, každopádně mocčastník ne. Netuším, co se mi to stalo, ale nějak se asi vesmír převibroval (vo tom se teďkononc hodně mluví, tak abych byla in, viď?) na vyšší frekvence a čas mi utíká asi tak trojnásobně rychleji než dřív, nebo jsem zpomalená a pak nic nestíhám, a nebo prostě jen stárnu. Co? No jasně že se převibroval vesmír, to jsou nápady! Ale dobro došli, jsem tu, a se mnou i recept na ostrokyselou čínskou polívku, o kterou jste si dlouho psali. A nemyslete, že v ní Sečuán taky nemá prsty!

Část viny na tom, že tak málo přispívám na blog s něčím novým, nese taky fakt, že od vánoc nekouřím. Jako od loňských... I když není to špatná hláška: "Od vánoc nekouřím, heč. Letošních..." Kdo si prošel odvykáním kouření, ví, co to, zejména s vyšším věkem, obnáší. Začnete kynout, bobtnat, nebezpečně růst. Já si to trochu pojistila hladovkou, ale tělo není debil a i přes šok půstem, se domáklo, že mu nezrychluju metabolismus přísunem nikotinu a zareagovalo přímo ukázkově. Takže se od ledna tak nějak pořád hlídám, žeru řepu ke snídani, obědu, svačině, 

i večeři. A když jdu v noci vybílit ledničku, čeká tam na mě kamoška červená řepa... Samozřejmě trochu jsem si zapřeháněla, ale v kostce to tak nějak jakože vypadá. No a pak jedeme na firemní meeting, vymlasknu za večer šest piv, o půl dvanácté se s kolegy klátíme jako přezrálé klasy ve větru u rautu a ládujeme se tatarákem. No tak má to smysl, sakra práce? Teď nám ovšem pan ředitel zatnul tipec a jdou tlustý do tenkejch, jaksi doslova. Protože splnil výhružku podnikové dovolené za splněný plán na 2017. Sketa! A nebude Anděl na horách, nýbrž my na Tenerife. Což asi bude obnášet mě v plovacím úboru. Takže paniku bychom měli, za tři týdny odlet taky, sem se zaručenými radami, c'mon!

Částečně bych si mohla přispět i sama, prostě jak to tak bývá "pomož si sám".. Třeba touhle polívkou. Polívka je grunt. Tahle zasytí, zahřeje, poléčí a zvedne náladu. Tahle verze sladkokyselé polívky milované v jakkoli hnusné a šlemoidní verzi v čínských/vietnamských bistrech, je opravdu trochu jiná liga. Jestli milujete tu vazkou, hlenovitou hrůzu, které se vám dostane v těchto podnicích jen proto, že je nakyslá a ostrá, tuhle si budete chtít udělat stoprocentně, to mi věřte. Už jen kvůli tomu, že to je fakt rychlovka, můžete do ní zužitkovat nějaké ty zbytky, třeba pečeného kuřete z nedělního oběda, a můžete si ji stran kyselosti a pálivosti vytunit podle sebe. Pojďme na to.

Přistupte k vaření s volnými hranicemi. Udělejte si ji vegetariánskou nebo s masem. Udělejte si ji se všemi ingrediencemi nebo jen s těmi základními. Použijte víc nebo míň octa, než je v receptu, stejně tak se škrobem. Hrajte si. Ale hlavně mějte vše připravené, nakrájené a po ruce, jako se vší čínskou kuchyní, je i tohle rychlovka.

INGREDIENCE:

1,5 litru vývaru kuřecího, vepřového nebo zeleninového

cca 250 g kuřecího nebo vepřového masa, syrového nebo vařeného, Číňané používají i něco a la šunka, takže se nenechte svazovat. Vepřové musí být samo sebou nějaký kousek, který se relativně rychle uvaří

2 vejce - rozkvedlaná v misce

5 sušených nebo čerstvých hub shitake

5 kousků jidášova ucha - nemusí být

1 bloček tofu, výběr je na vás, zkusila jsem uzené, čerstvé i silken a všechna byla v polívkce skvělá

5-10 sušených liliových květů - nemusí být

malá plechovka bambusových výhonků - nemusí být

1 lžíce čínského vína na vaření Shaoxing - nemusí být

1 lžíce sojové omáčky

2 lžičky tmavé sojové omáčky

3 lžíce /nebo podle chuti/ černého čínského octa/ bílého destilovaného octa 

1-2 lžičky sezamového oleje

čerstvě mletý černý nebo bílý pepř, sůl

chilli vločky/celé sušené chilli papričky - vše na vás a podle chuti

60 ml kukuřičného škrobu, rozpuštěného v 60 ml vody

jarní cibulka nakrájená na tenká kolečka

čerstvý koriandr
čerstvé chilli papričky

1. Rehydratujte houby a liliové květy, pokud používáte. Zalijte v separé mističce každou ingredienci horkou vodou a nechte aspoň dvě hodiny stát. Houby properte, jidášovo ucho nakrájejte na tenké plátky, shitake na trochu hrubší (nebo jak vyhovuje vám). Liliové květy uštípněte v tlustším konci, ten vyhoďte, přeřízněte podélně napůl, a pak ještě vejpůl na dvě poloviny. Vodu z namáčení shitake a květů můžete použít i částečně jako vývar. Liliové květy jsou v čínské kuchyni používané hodně, obzvlášť do vegetariánských pokrmů, dodávají zvláštní zemité aroma a chuť.

2. Teď už to půjde raz dva. Přiveďte vývar k varu ve středním hrnci, přidejte nakrájené houby, chilli papričky nakrájené na kousky (můžete taky na chvíli namočit do vody, aby změkly) nebo chilli vločky, bambusové výhonky a nechte vařit. Přidejte sojové omáčky, víno na vaření.

3. Nakrájejte maso a tofu na kousky/plátky a přihoďte do polévky. Znovu si rozmíchejte škrob ve vodě, mezitím se určitě usadil na dně, že jo? Míchejte polévku a krouživým pohybem vlijte škrob do hrnce. Míchejte, dokud polévka nezahoustne. Měla by být tak hustá, že v tenké vrstvě pokryje záda lžíce. Případně si připravte ještě trošku škrobové kašičky a dozahustěte. Vyhnula bych se ale slizoidním úpravám.

4. S naběračkou ponořenou v hrnci a stále pomalu kroužící po dně hrnce vlévejte čůrek vidličkou rozšlehaných vajec. Tak se vytvoří krásný krajkový "efekt" vaječné zavářky, a neskončíte s odpornými trhanci /asi tak čtyřmi/ vajec. Nechte pár minut dosrazit a odsuňte že zdroje tepla.

5. Úplně na závěr přidejte ocet a sezamový olej. Je to z toho důvodu, že obojí po delší tepelné úpravě ztrácí na síle, vyprchává. Ochutnejte. Dosolte, dopepřete. Podávejte s jarní cibulkou a/nebo koriandrem. 

No a až budete mít ústní sliznici komplet sloupanou, protože jste to hltali moc horký jako pes dort v pohádce "Jak pejsek s kočičkou vařili dort", vzpomeňte si, že v puse se to rychle hojí a že já ji takhle měla sloupanou už nesčetněkrát. Dobrou chuť a za čtvrt roku naskle!