UNIVERZÁLNÍ TĚSTO S PREFERMENTEM - PIZZA, FOCACCIA, ALE I BAGETY NEBO CIABATTA

Velikonoční zázraky, co? Jsou věci, které už nikoho nevyvedou z míry. Takové to courat po vodě, proměnit ji na víno, odvléct kříž Kalvárií, odvalit šutr a prostě zmizet? Zíííív... Že se tady zhmotní nový článek? To už je jiná liga, zázrak, který ve skutečnosti nečeká vůbec nikdo! Jako vždy mou ruku nevede ani On, ani vidina vašeho blaha, nýbrž čistokrevná sobeckost a vědomí vlastních limitů. Tohle těsto je pro mě totiž zjevení a protože jsem byla obdařená pamětí vyhrazenou pro akvarijní rybky, musím ho mít zdokumentované ideálně i jinde než v telefonu. Abych se k němu mohla vracet. Ale protože nejsem úplně nelida, budu ráda, když bude dělat radost i ve vašich bříškách a na vašich stehnech. 

CHAPATI A ČESNEKOVÝ NAAN. NA NÁVŠTĚVĚ INDIE BEZ RIZIKA HEPATITIDY...

Nonono, nemusíte se hned hyperkorektně čertit! Titulkem jsem pouze chtěla vyzdvihnout autenticitu tuná chlebových placek a dát tak najevo, že abyste si na nich pochutnali, do Indie ani nemusíte. Připouštím, že tento výrok může malinko tratit na údernosti, když padne od individua, které nejen že v Indii nikdy nebylo, dokonce se mu z představy, že se octne v jejích ulicích, ježí i řasinky v dýchacích cestách. Nicméně pokud jste podobně vycukaný nešťastník, co chytá tiky v oku i z hluku vrzajících dveří a z davů o pěti lidech si dýchá do pytlíčku, dost možná vám ani nic jiného než uválet si chapati nebo naan doma stejně nezbyde. 

PIZZA, PODDRUH DOMÁCÍ

Radši jsem si pospíšila a půl roku od prvního slibu vám nesu svou pizza recepturu. Vždycky jsem byla rychlá. A přitom účinná... To se tak někdy stane. Zhruba jednou za 143 let. A pět měsíců. Rozhodovala jsem se, co vám naservírovat jako další recept. V úvahu samozřejmě přicházely jedlý dárky, ale to vzhledem k ročnímu období nemá prakticky žádnej smysl, že ano. A kdyby na chleba nebylo, můžete někoho podarovat i pizzou, žejo! O ty jedlý dárky se navíc jistě s radostí a pečlivostí sobě vlastní postarají ostatní food blogy. U mě se můžete spolehnout na čistokrevnou sobeckost, což znamená, že si sem dám, co chci. Už ne vždy kdy chci, ale to všichni víme, co?

SE UČIT, SE UČIT, SE UČIT - PEKAŘSKÝ WORKSHOP V "NAŠE DOBRÁ PEKÁRNA"

No nazdar! Ta se tady už dlouho neobjevila, co? Nejsem si jistá, co se mi Vesmír snaží naznačit vrháním větví pod nohy, ale nešť, nějak jsem k dalšímu příspěvku doklopýtala. Řekněme, že jako spisovatelka bych se neuživila. Jako modelka třeba samozřejmě jo, ale je to pro mne příliš povrchní... No heleďte, fakt sorry za tu hradbu mlčení tady, ale poslední měsíce jsou tak trochu /gorily/ v mlze. Užívali jsme si spálových angín, relapsů, píchaných ATB, statečných malých chlapečků, výtěrů z mandlí, zápisu do školy, násobilkových dramat, prasklých stoupaček, nenávistných pohledů sousedů, vestavěných spíží vyrvaných ze zdi, sutě, a následně tupých večerních pohledů do (té) zdi, případně záchvatů narkolepsie ze vší té zábavy. Do toho pracovní atmosféra jako v gulagu, chvěji se vzrušením, co bude dál. Takže když jsem od posledního příspěvku JEDNOU sedla, že teda něco napíšu, pět minut jsem civěla do bíla, zase to zavřela a šla spát. Tak, teď když jste všichni patřičně procítili, jaká jsem chudinečka, utřete slzy soucitu a pojďte si počíst, jak jsem si užívala, když jsem jednu sobotu zdrhla z blbákova promořeného antibiotiky. A vy si můžete taky užívat, když se vydáte za Tomášem a Alešem do magické obce Třibřichy.  Po absolvování kurzu máte do měsíce ty břichy tak čtyři. Jako já!

ŽITNÝ SAMOSTOJ S KEFÍREM A SEMÍNKY

Takže jako... Fanfáry, bubny, ohňostroje, je tu nový příspěvek! Dobře no, tak budu dělat, že jsem si nevšimla, že nikdo nejásá, nikoho to nezajímá, nikdo se nedomáhá nových receptů.. smrk, fňuk, bek. Ne, naopak, JEDEN dobrodinec se našel a zaplakal mi ze Žižkova po novém příspěvku. A to mi stačí, není to o kvantitě, ale o kvalitě, žejo. Co? Že u fanoušků/čtenářů blogu to úplně neplatí? Tady je zas někdo chytrej.. Chleba, mám pro vás chleba.

MULTISEED KVÁSKOVÉ BAGETY SE SOJOU

Dlouho tomu, co jsem na blog přidala něco chlebového, kvasového, vykřupaného. Teď, myslím, uspokojím všechny, kteří milují semínkové cokoliv, ale už jaksi bez neurotického tiku v oku nedokážou kupovat semínkové "bagety" v běžné obchodní síti. To cosi se střídou jako povadlá (skelná) vata, co je za pár hodin gumové a je to podivně cítit. Takže jestli jste ty typy, co se courají po oddělení pečiva pozdě odpoledne a nabírají si do sáčků ta opadaná, opražená semínka a pak je někde v rohu na prasáka požírají, sem tam nějaké vdechnou, ale jsou u toho tuze spokojení, pojďte dál. Upekneme si skvělé bagety s tunou semínek uvnitř i na povrchu, a vy tak budete mít místo toho slídění u pečiva čas na nějakou jinou kratochvíli.

PANCOTTO - CHLEBOVÝ ÚDER RISOTTU

Rozkvetlé dobré jitro přeju! Jsem tu zpátky po vánočním a novoročním spánku, samozřejmě obrazném. Ale nebylo by špatné tohle období v roce prospat. Nicméně takové štěstí já nemám, takže jsem si ho musela odkroutit pěkně natvrdo. Což znamená, nejen že jsem spala málo, ale zařídili jsme si doma i takový minilazaret. Prakticky celý prosinec byly nemocné děti. I když žádné dárky nechtěly, od Ježíška si obě babičky odvezly dar v podobě prvotřídní chřipky, na kterou vzápětí málem skonal nejdražší choť i jeho malá kopie. Já se už týden potácím v angínoidním stavu, a to prosím bez krčních mandlí, to neumíte, že ne? Zkrátka umíme si zimu užít takzvaně "do plnejch". Pokud to máte podobně, nebo klidně i ne, možná vás pohladí a poléčí tahle zábavná "zbytková" polívka.

PŠENIČNOŠPALDOVÝ CHLEBA S FREEKEH A KOŘENÍM ZAATAR

Chce se mi napsat něco o imigrační vlně a potřebě se přizpůsobit... Ale nějak do těchhle fórků nechci máčet ani palce u nohou a navíc to nejni pravda, žejo, za všechno může moje zvědavost a potřeba mít doma kdejakou zajímavě vypadající poživatinu. Tak to bylo i s mým objevem freekeh, tedy zelenou pšenicí. Vypadalo to mezi luštěninami a boby v mém oblíbeném obchůdku Farah Foods tak divně, že jsem to musela mít. No ne? A kam jinam bych to tak asi dávala, než do chleba. To dá přece rozum, ne?

ŠPALDOVÉ PIVNÍ BATARDS S TANG ZHONGEM

Miluju tang zhong! Od té doby, co jsem si vymyslela tenhle tousťák, s thang zhongem moc ráda experimentuju. Protože sladké u nás až tolik nejede, jsem, já chudák, nucena pleskat ho do slaného pečiva. I když, zrovna tuhle vánočku jsem vzala na milost, ze stejného těsta jsem nedávno dělala  i mazanec a byl to mazancový mazec! Každopádně je u nás vyšší spotřeba klasického pečiva, než buchet, poslední dobou objevuju nový kontinent, a sice špaldovou mouku, a tak další tangzhongový experiment byl nasnadě. Špaldové něco. A tady to máme. Z poloviny celozrnné, a aby to nebyla nuda, taky černým pivem zadělávané večky. Prý jsou skvělé.

KVÁSKOVÉ PODMÁSLOVÉ PSEUDOBAGETY

Občas se stane, že není pánbu doma, jak se říká. Pak se taky stane, že není doma droždí, když vy jste si zrovna usmysleli upéct jako přílohu nějakou bílou "něcojakobagetu". A vzpomenete si ten večer, kdy byste si měli založit nějaký preferment. To jsme pak všichni rádi za kvásek, že? No vida. Tak přesně takhle se mi to stalo minulý víkend, i nelenila jsem, přes noc rozkvasila a druhý den zkusila od boku vystřelit něco jako bagety. 

MERII KURISUMASU, ANEB VÁNOČKA S TANG ZHONG

Zoufale vás zanedbávám, vím. Jistě ale nikoho nepřekvapí, že životní sra.. , uhmmm, starosti se nevyhýbají ani mně. Poslední čtvrtrok byl výživný, finále bylo ovšem jak se patří spektakulární. No ale snad už se do toho konce roku nějak dopajdám, vše se v lepší obrací, a tak už mám zase roupy. Opět jen ty obrazné. A tak mi došlo, že jsem loni u "mlíčňáku Hokkaida" vyhrožovala, že to beru jako trénink na vánočku, plánovala jsem tang zhong na vánočku použít, ale zůstalo zase jen u sprostého vyhrožování. A protože u mě na blogu se žádných výrazných vánočních roztomilostí a tipů moc nedočkáte, protože Vánoce prostě ignoruju tak dlouho, jak to jen jde, rozhodla jsem se vrhnout aspoň na tuhle netypickou vánočku, a pokud budou výsledky jen trochu uspokojivé, o dojmy se podělit.

DEBUŽÍRUJEME U RYBNÍKA - PLNĚNÁ FOCACCIA, CALZONE, ETC.

S lehkým zpožděním přicházím s tím, co mělo na blog docválat před týdnem a něco. Žel bohu, jsou prázdniny, jsme neustále někde v letu, tenhle příspěvek jsem rozepsala a uháněla zase pryč. Poslední týden jsme si zachraňovali na vlásku visící životy na chatě v Jižních Čechách, a tak s tímhle tipem na vydatnou sváču k vodě přicházím až teď. Leč nesmutněte, mám neblahý pocit, že jen co se ochladíme, hned zase půjdeme. K rybníku. Vypadá to, že letošní vedýrko ještě neskončilo. A vy? Vy budete připraveni, ostatně jako vždy, že? Taky prosím omluvte sníženou kvalitu fotozáznamu, odpovídá momentálnímu tryskumeteleskublesku. Služebníček.

KŘEHKÉ, ŽITNÉ, CELOZRNNÉ, A JEŠTĚ KE VŠEMU KVÁSKOVÉ, CHLEBÍČKY

"Kdo se bojí, vyprazdňuje se v síni" se říká. A to já nechci, protože bych pak musela sklízet "ovoce" svých činů. A tak jsem se bát přestala a po dlouhém snění o křehkých žitných chlebíčcích, na které jsem si před pár lety vybudovala závislost, se je pokusila zreplikovat doma. Od nynějška přijímám oslovení "náš drahý génie", případně jen "génie", pro anglicky mluvící "oh, sorceress". Protože víte co? Podařilo se! Jsou naprosto skvělé, křupavé, kváskově navinulé, prostě dokonalé! Je to vlastně jako byste chroupali JEN chlebovou kůrku, a pěkně vypečenou. Stává se to málokdy, v tomhle případě jsem se sebou ale maximálně spokojená a celý den se ukájím pocitem naprosté satisfakce! Taky je možné, že nejsem génius, ale prostě jen primitiv přehnaně orientovaný na žvanec. Rozhodněte se sami. Každopádem se dávka chlebíčků snědla v rekordním čase, i prckové se dožadovali dalších a dalších přídělů. A to je pak jasné, když to chutná svišťům, je to pecka!

ŽITNÝ SAMOSTOJÁK - CELOŽITNÝ KVÁSKOVÝ CHLEBA

Myslím, že chlebů už jsem pár upekla, a to i žitných, ale tenhle je pro nás z kategorie těch "zdravých" prostě vítěz. I když se nepovedou oka jako na punčoše, stejně je během dvou dnů pryč. Nikdy bych neřekla, že si žitný chleba takhle oblíbím. Teď, po návratu z ultra all inclusive pobytu u tchýně, bych si ho musela oblíbit, i kdybych nechtěla! Připadám si jako anakonda, která pozřela cca 3-4 leté dítě, takže v nejbližší době očekávejte na blogu salátky, polévky a další zdravosti. No fuj, to zas byly Velikonoce! Doufám, že vy jste na tom líp, ale i tak si pojďte tohohle žitného bobana upéct taky.

TOASTOVÝ CHLEBA S TANGZHONGEM A OMLÁDKEM

Nikdy bych to do sebe neřekla, ale posledních pár týdnů ulítávám na žitném kváskovém chlebu. Samostojném celožitném bochníku, často celozrnném. To ale reálně znamená, že já s choromyslně šťastným výrazem ve tváři nabídnu dětem a jejich naducaným tvářičkám žitný krajíc, a ony se s odporem odvrátí, a to, které už vládne lidskou řečí, podá dotaz na rohlíky.. Zabít málo, člověk se může servat, aby jim, nevděčníkům, přinesl skývu chleba na stůl a ony pohrdnou! Ba ne, jen vytvářím dramatický efekt, nepohrdnou úplně, ale do celožita celé žhavé nejsou. A tak spatřil světlo světa tenhle jedovatý bílý bochňajz. Místo rohlíků jsem chtěla upéct něco v jednom kuse. Pak tam byl další požadavek, a to aby chleba vydržel co nejdéle měkký, když ho budou jíst jenom prckové. Vzpomněla jsem na tangzhong a jeho účinky. Aby chleban nebyl tolik cítit droždím, použila jsem omládek a k nadýchanosti jistě přispělo i částečné zadělání podmáslím. Výsledek? Mrňata si chrochtala a s nimi i manžel, který dekadentně posnídal pár krajíců s Nutellou.

MLÍČŇÁK... SLOŽITĚ "HOKKAIDO MILK BREAD" S TANGZHONGEM

Vánoce se pomalu plíží a to znamená jediné. Na mě se plíží depréze. Neuděláte mi nic, když tu veřejně prohlásím, že nesnáším Vánoce? No ano, nejsem sluníčkatý človíneček, který už na konci října podupává jako stižen roupy, a nemůže se dočkat, až si přibije na dveře věnec, zpoza dveří našeho bytu se nenesou melodie vánočních odrhovaček a nemám napečeno dva měsíce dopředu. A už vůbec nemíním předstírat, že mě těší bloumat obchoďákem jako ztracená slonice Simba a tupě pohlížet na všechny ty hovadiny konzumu, které mým blízkým udělají ze života sérii nezapomenutelných okamžiků, a poslouchat u toho (bohužel) nesmrtelné "Laaaaast Christmas, I gave you my heart..." Vyrvěte mi srdce teď a tady! Trochu temně, takhle z podzima, hm? No, i to umím. Vánoce mají ale jednu neoddiskutovatelnou výhodu - vánočku. Rozhodla jsem se nepodcenit trénink a případnou možnost vylepšení trvanlivosti a struktury tohohle českého vánočního pokladu a vyzkoušela japonský sladký chleba s použitím tangzhongu. Respektive, nechala jsem se jím inspirovat.

IRSKÝ REBEL - CHLEBA S GUINNESSEM, KAPARY A SÝREM

Zdaleka ne každý chleba se mi povede. Zrovna během léta jsem jich několik po sobě epochálně zprasila, až jsem měla chuť začít chleba kupovat. Ne, to vás houpu, kupovat už nikdy. Ale tenhle se zrovna povedl, vyloupl se jako kaštánek. Dostala jsem chuť na nějaký chuťově pikantnější chleba a chtěla trochu zaexperimentovat se zadělávací tekutinou. Někdy v pozdějších začátcích kváskového pečení jsem jen tak, aby králíci v králíkárně měli o čem hovořit, zadělala chleba pivem, zbytkem desítky z hospody u nás na růžku. Jako zázrakem jí dvě deci zbyly, šly do chleba a ukázalo se to být skvělou alternativou k syrovátce nebo podmáslí. V tomhle případě jsem pustila svého vnitřního alkoholika ze řetězu, do chleba nalila Guinness a ještě tam nacpala kapary a sýr. Poďvejte, jak to dopadlo.

CIABATTA, O DVĚ HODINY DELŠÍ ROHLÍK

Po delší době jsem si chtěla místy nudný chlebový stereotyp rozrušit nějakou čístě bílou, pšeničnou, křupavou a bublinatou dobrotou. Pří slídění na The Fresh Loaf jsem narazila na ciabattu. To by mohlo jít. Navíc je to ciabatta rychlá, můžete ji mít hotovou za pár hodin stejně jako rohlíky, oproti dni a půl. Mně tedy fermentace v chladu a vůbec dlouhé přípravy nedělají problém, naopak jim dávám přednost, ale pro někoho z vás to třeba problém bude nebo prostě potřebujete ciabatty vymrsknout dneska odpoledne a v tom případě není čas ztrácet čas.

THE DARING BAKERS CHALLENGE APRIL 2014 - TRADIČNÍ VELIKONOČNÍ CHLÉB

Výzva tohoto měsíce byla pro pekaře z The Daring Bakers jistě nepříliš náročná. Úkolem bylo představit tradiční velikonoční chléb země, ze které pocházíme. No a protože mazanec pro nás, vás, Čechy není nic nového a objevného, a ani mnou použitý recept není v ničem neobvyklý, dává smysl napsat tenhle příspěvek anglicky, aby se v případě zájmu mohli i soudruzi z jiných zemí pokusit umotat náš tradiční velikonoční bochan. Přece jen, Google překladač, byť geniální, má svoje mezírky. 

 

BABA GHANNOUJ A DOMÁCÍ PITA CHLÉB

Mám pocit, že jsem to už někde nesměle zmínila - MILUJU LILEK!!! Je to prostě lahůdka. No a když si uvědomím, že staří Řekové mu říkali jablko bláznů, myslím, že je najednou trochu jasnější, proč ho tolik miluju... Dnes si, milé děti, připravíme, typicky arabský předkrm, a sice baba ghannouj.