Nuselska kuchta

Nuselska kuchta

17. 8. 2015

DEBUŽÍRUJEME U RYBNÍKA - PLNĚNÁ FOCACCIA, CALZONE, ETC.

S lehkým zpožděním přicházím s tím, co mělo na blog docválat před týdnem a něco. Žel bohu, jsou prázdniny, jsme neustále někde v letu, tenhle příspěvek jsem rozepsala a uháněla zase pryč. Poslední týden jsme si zachraňovali na vlásku visící životy na chatě v Jižních Čechách, a tak s tímhle tipem na vydatnou sváču k vodě přicházím až teď. Leč nesmutněte, mám neblahý pocit, že jen co se ochladíme, hned zase půjdeme. K rybníku. Vypadá to, že letošní vedýrko ještě neskončilo. A vy? Vy budete připraveni, ostatně jako vždy, že? Taky prosím omluvte sníženou kvalitu fotozáznamu, odpovídá momentálnímu tryskumeteleskublesku. Služebníček.


Síla, co? Poslední týdny nás ten dědek nahoře zkouší, jen co je pravda. Starý zákon hadr! V šest ráno blikne vypínačem, zapne toho žlutého vrahouna a vypne ho až někdy v osm. No je to normální, tohle? Mně osobně pomalu začínají docházet humorné glosy a už se jen trapně a upoceně ploužím k vodě a zase zpátky. Když uvážím, že x tisíc lidí musí v tyhle dny i do práce, mám lehké výčitky a přiznávám, že se mi vede ještě pořád královsky. A protože cítím, že za svoje válení u vody musím společnosti, která vydělává na můj rodičák (což vhledem k tomu, jak nám dává junior poslední dobou zabrat, je opravdu almužna, tak se zas moc nenafukujte!) nabídnout něco zpátky, zasedla jsem k počítači nažhavenému asi ne až tak na můj sloh, ale o to zodpovědněji (skutečně, klávesnice má tak 40 stupňů), a rozhodla se hodit vám všem tip na žrádýlko k vodě. Je to fajn alternativa k těm otřesným párkům v rohlíku, langošům, smažákům, hranclím a ostatním příšernostem, které si můžete na koupáku pořídit.


Je jedno, jak se to správně jmenuje, nazvěte si to, jak si ráčíte (p)řát. Každopádně je to ale šikovná šmakulóza na deku nebo na celodenní prázdninové výlety. Jednoduše nakrájíte na kostky, hodíte do krabice, chytnete rukávky a kruh a můžete letět. Sice si doma večer předtím trochu přitopíte, ale když použijete hlavu, přijdete na to, stejně jako já s mužem. Lze totiž s naprostým přehledem vrazit plech do trouby, za 45 minut do sebe na růžku stihnout obrátit dva iontové nápoje dle vašeho gusta, přijít domů, vypnout troubu a jít spát. Pfffff, pak že to nejde!
Náplně si zvolte podle vaší libosti. Šunka, sýr, olivy a rajče jsou samozřejmě naprosto v pořádku, zkuste ale zapojit fantazii a uvidíte, že přijdete na něco originálního. Nebo se nechte inspirovat náplní uvedenou tady.



INGREDIENCE:

Těsto:
500 g hladké mouky
cca 20 g čerstvého droždí
3 lžíce olivového oleje
2 lžičky soli
1 lžička cukru
350-400 g vlažné vody nebo podmáslí (těsto by mělo být poměrně hydratované/volné, aby šlo dobře rozprostřít na plech)

Náplň:
cca 400 g kuřecího masa, nakrájené na malé kousky, cca 1 cm
1 větší cibule, překrojená napůl a nakrájená na proužky
2-3 kousky řapíkatého celeru, nakrájený na proužky, cca 0,5 cm
cca 15 sušených rajčat nakládaných v oleji
1 lžička sušených provensálských bylinek, případně čerstvé - tymián, oregano, trocha sekaného rozmarýnu, majoránka
1 lžička cukru
3 lžíce balzamikového octa
sůl, čerstvý pepř
lžíce nebo dvě oleje ze sušených rajčat

čerstvá rajčata, pokrájená na kolečka
nastrouhaný sýr, nejlépe třeba cheddar, případně jemnější mozzarella, kousky kozího sýra, ricotta, parmazán, podle toho, co se bude chuťově hodit k náplni

1. V míse nechte z droždí, trochy vody (podmáslí), lžičky cukru a trochy mouky vzejít kvásek. Přidejte ostatní ingredience a nechte robota, případně vaši ctěnou ruku, vše vypracovat v hladké těsto. Zpracovávejte tak dlouho, až se těsto bude odlepovat od stěn mísy. Máte-li nějaké své favoritní kynuté těsto na pizzu, apod. neváhejte a použijte to. Tahle těsta jsou všechna víceméně na jedno kopyto.Ten můj recept není v ničem zázračný, ani výjimečný, přiznám se, že jsem těsto dělala od oka. Tak, tolik k podříznutí větve sama pod sebou, Kuchto, jedeme dál...

2. Těsto nechte kynout a připravte si náplň. Na oleji ze sušených rajčat osmahněte cibuli. Až zprůhlední, přihoďte řapíkatý celer a sušená rajčata. Přihoďte na zeleninu lžičku cukru a chvíli restujte. Pak přihoďte kuřecí maso, které jste osolili a opepřili (nebo snad ne?!). Případně dosolte přímo na pánvi, trumpety... Taky přidejte něco bylinek. Nechte maso trochu zatáhnout, ale dlouze ho netrapte, bude se ještě péct, ať pak nemáte pocit, že se mezi těstem nachází vlněné ponožky, jak to bude suché. Nakonec zakápněte balzamikovým octem a nechte ho prosyčet, až po anglicku zmizí a zůstane jen jeho chuť. Dochuťte solí, cukrem nebo ještě trochou octa, pokud je třeba, a vypněte. Náplň je sama o sobě docela ostrá, v kombinaci s těstem je pak ale výrazná tak akorát, žádný strach.

3. Vymažte plech, klasický jako na kynutou buchtu třeba. Polovinu těsta natáhněte na celou plochu. Pokud možno nechte trochu přečuhovat okraje, lépe se to pak bude spojovat s deklem. Poklaďte náplní. Na ni dejte na kolečka nakrájená rajčata a sýr. Podle vlastní šikovnosti zvolte pokrytí druhou částí těsta a uzavřete tak, že konce těsta po obvodu spojíte. Mně se osvědčilo trochu deklík vyválet na pomoučněném vále, plácnout na náplň a pak dovytáhnout ke krajům. Jinak jsem se u toho skoro vztekla.

4. Nechte ještě trochu dokynout a pečte v troubě předehřáté na 220 °C do zlatova, zhruba 40 minut.


Tak. To bychom měli. A nemyslete si, že nebudu brázdit česká koupaliště a nebudu kontrolovat tašky na jídlo, kdo neuposlechnul a neupekl! A znáte mě, já jsem pes! Budou kruhy a lehátka jen syčet.. Útok vzteklé a vedrem vykolejené Kuchty vydrží bez následků málokdo... Tak ať vám to koupe, peče, a hlavně hezky papá, u té vodičky!



6 komentářů:

  1. A já nehraju, za posledních pár týdnů jsem dělala třikrát pizzu a už mi to pizzí těsto leze krkem :oD když jsem udělala poprvé, synovec chodil ochutnávat a když došla, vyžadoval, abych příště přivezla aspoň tak tři plechy.. uzemnila jsem ho, že to byly tři plechy a ještě jedna kulatá, a příště jsem zadělala rovnou na pět (teda na šest, ale už mi to nebavilo obkládat, tak byly poslední dvě tlustší) :oP ale zas je to hezky hřejivej pocit (v tomhle horku fakt potřebnej), že moje veledílo někomu chutná :o)))
    A když se to nakrájí na čtverečky, drží to pak pohromadě? mně podobný potvory po nakrájení s oblibou ztrácejí pokličku..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak nehraj, zní to, že sis za poslední týdny vyhrála dost :D Synovec teď bude mít, tuším, trochu problémek s váhou, ne? Nebo je to takový to odporný dítě s turbo metabolismem (vždycky jsem takovým dítětem, i dospělým, toužila být...)? Pohromadě to drží, dokonce i ten náš dvouletej to zvládnul jíst obstojně kulturně :)

      Vymazat
    2. synovec prošel většinou puberty (vono už je mu klackovi devatenáct) poměrně opácanej, a asi před rokem se rozhodl, že zhubne, a prostě sprostě zhubnul (místo aby se v tom jako každej slušnej člověk pár let plácal), teď je jak tyčka a plech pizzy na něm nejni ani vidět :oD zato jeho mladší bratr je nimra vybíravá, cpe se sladkostma a slanostma a sladkýma bublinkama a nejspíš má ten turbometabolismus, páč neztloustnul nikdy :oP

      Vymazat
    3. To je k vzteku, takový příbuzenstvo!

      Vymazat
  2. Kuchto, tak tohle se povedlo! Jako obědová svačinka při celodenní práci na zvelebování naší barabizničky super! :-) Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Žejo? Taky jsem se k receptu pokorně vrátila, když jsme letos jezdili k vodě :)

      Vymazat