KUJME PICKLE, PICKLE KUJME .. POKUS O BRANSTON PICKLE

Tak trochu si trvám na tom, že krom Gordona Ramseyho (a i ten zdrhnul do Francie co nejdřív to šlo) nám Anglie z kulinářského hlediska moc nedala. Teda ne že by Čechy daly, ale zase si nebudeme plivat do vlastních řad, že?

Z mého dvouletého pobytu na ostrově si pamatuju neskutečně nechutný toastový chleba, který jsem do sebe cpala po balících a pořád měla hlad, hnusné párky a moc dobré curry večeře. Po kterých jsem si přivezla suvenýr v podobě deseti kil navíc. Na sobě, ne v kufru. A taky si pamatuju, jak jsem si poprvé dala toust s čedarem a Branston pickle. Tyhle relishe mám moc ráda, taky mám moc ráda sýr a s tím jde ta Branstonovic prasárnička dohromady přímo báječne. Dejte si krajíc kváskového chleba s máslem, čedarem (nebo nivou) a Branston pickle a máte v bříšku jako v pokojíčku.

Máme doma jednu sklenici originálního Branston relishe, byla jen a jen moje, manželovi nechutná a děti se zatím z lednice neobsluhují. Moje těhotenství ale sklenici ukázalo, zač je v Pardubicích perník, ta se vyprázdnila a naplnit už se nechce. Normální člověk si zajde do obchodu a tam si koupí sklenici další, ne tak já. Proč se musím každé kraviny chytit, každou myšlenku dovést do nějaké formy realizace? Tak si ho uděláme doma, ne? No jasně, proč ne?! Ach jo...

Asi to nebude jako od mámy Branstonovic, ale zase tam není tuna dochucovadel a umělin a vůbec fujek, které si v takovém tom domácím vaření odpouštíme, innit? Musím ovšem konstatovat, že vůně, která zaplnila náš byt, se nápadně podobala vůni, kterou potkáte po přičichnutí k originálu, takže si ty gatě možná zatím stahovat nebudu, protože brody jsou, vypadá to, ještě v nedohlednu.

Na tuhle srandu si vyhraďte večer nebo víkendové dopoledne, taky to není záležitost na půl hodinky. Začínám si všímat, že nějak podezřele moc času trávím v kuchyni... Když já tak nenávidím žehlení!

Ingredience:

300 g mrkve
3 malé tuříny
1 střední květák
2 cukety, neloupané
2 velké cibule
10 velkých stroužků česneku
2 velká jablka
1 sklenice sladkokyselých okurek - dejte tam jen okurky, sklenici vyhoďte..
200 g sušených meruněk
200 g sušených švestek
200 g rozinek
230 g hnědého cukru
1 lžička soli
60 ml citronové šťávy
350 ml jablečného octa
200 ml sladového octa - je jemnější, než jiné octy (pozn. je relativně špatně k sehnání, takže hokus pokus, použila jsem napůl ocet z červeného vína a  napůl balsamikový ocet a uvidíme, chuť po uvaření není moc ostrá)
1-2 lžíce Worcesterhirské omáčky
2 lžičky mletých černých hořčičných semínek
1 lžička mletého nového koření
1/2-1 lžička mletého černého pepře
4 sušené chilli papričky (nemusí být)
1-2 lžíce ječného karamelového sladu (uvádí se i karamelové barvivo...? a tak mě napadá, že by se dalo zaexperimentovat i třeba s melasou a pokrátit cukr?)
1-3 lžíce kukuřičného škrobu podle toho, kolik vody vaše zelenina pustí (já měla po ruce tapiokový škrob)

Postup:

1. Nakrájejte zeleninu na 3 mm kostičky. Hahahahaha... Projela jsem zeleninu v robotu na hrubém struhadle, květák jsem rozebrala na drobné růžičky, ale příště bych taky seznámila s břitem robotu.

česnek, meruňky a švestky jsem posekala ve food processoru

kousky květáku jsou možná až dost velké

2. Smíchejte všechny suroviny až na škrob a vařte 2-3 hodiny, nebo než zelenina změkne k vaší spokojenosti.

3. Přidejte škrob rozmíchaný ve dvou lžících studené vody a povařte ještě pět minut.

4. Plňte do vyvařených sklenic. Ty se šroubovacím víčkem jsem obrátila dnem vzhůru, ty na fotografiích jsem nechala jen tak. Další hokus pokus, uvidíme.

Nechte měsíc rozležet na chladném, suchém místě. Pickle vydrží klidně rok, dva.

Jsem moc zvědavá, jak bude marmoška po měsíci chutnat, musím říct, že těsně po uvaření to nebylo vůbec špatné, takže čas určitě jen pomůže. Pokud dřív nepomůže plíseň... Jaké jsou vaše oblíbené sladkokyselé marmeládky k sýru, šunce, a spol.? Máte nějaký supertajný rodinný recept, o který se podělíte? Aby nebyl, chudák, zas až tak supertajný? :)