Nuselska kuchta

Nuselska kuchta

18. 3. 2014

RŮŽIČKOVÁ KAPUSTA PODLE HESTONA BLUMENTHALA

Urazila jsem génia, dovolila jsem si v několika příspěvcích opominout jeho existenci a vliv na kuchařskou pověst Britských ostrovů. Je to z mé strany hanebné, nestydaté a nanejvýš ignorantské. Rozhodla jsem se proto, že se mu začnu omlouvat a škemrat o odpuštění formou pokusů přilísat se jeho géniovi co nejblíž, když budu vařit některé recepty z jeho knihy Heston Blumenthal at Home. Začnu od jednodušších blbinek, jako jsou právě kapustičky a pokusím se propracovat ke složitějším věcem. Sous-vide mašinku asi pořizovat nebudu, přece jen jsem jen prostá (občas doslova) kuchta, sous-vide přenechám kuli snobům.


Heston Blumenthal je, krom sympaťáka k sežrání, taky kuchař samouk. To se mi moc líbí. Zjevně měl sen, vizi, chuť do práce, chuť se učit, entuziasmus vše zrealizovat a ono to šlo. To by se mělo učit ve školách! Ale je fakt, že předmět "Jak nebýt nepřemýšlející lempl bez chuti pracovat" nezní úplně atraktivně. Krom toho by si asi většina žáků myslela, že z tohoto předmětu už absolvovali minimálně doktorandské studium. No nic, jen malé zamyšlení. 

Heston je prostě boží! Někteří kuchaři jsou opravdu neskuteční, hodně často ale s jejich takřka nadpozemskými schopnostmi jde ruku v ruce nadpozemská arogance a ego vznášející se jako zeppelin vyyyyyyyyyyysoko nad hlavami všech. To se mi z duše protiví, proto dělám ťuťuťuňuňu na pana Blumenthala ještě o to víc. Působí sebevědomě, ale ne přezíravě, už vůbec ne arogantně, a pořád je v něm pokora nejen k vaření, ale i ingrediencím ze kterých vaří a lidem pro které vaří. Prostě vystlala bych mu krabici od bot měkkou peřinkou, ušila bych mu maličký polštářek a vozila bych ho na procházky, povídala si s ním, zpívala mu ukolébavky, byla by to moje nejoblíbenější a nejroztomilejší hračka!

Jeho recept na růžičkovou kapustu je kouzelný. Opět se potvrzuje, že v jednoduchosti je síla. Tohle jídlo je ze tří ingrediencí - kapustičky, slanina a máslo. Dobře, z pěti, když počítáte ještě sůl a pepř. Není to tedy jídlo jako takové, slouží jako příloha, v Hestonově knize právě k Sunday roast, takže až budete někdy v neděli péct kuře, můžete k němu zkusit udělat tuhle dobrotu. Růžičková kapusta dokáže být pěkně odporná, to víme my všichni, kdož jsme chroupali (jednou, pak už jsme je házeli pod stůl) napůl rozblemclé a uvnitř syrové kapustičky v Mochovské směsi. Nahořklé, neslané, suché, tuhé koule, nic, po čem by srdce plesalo. Osobně jsem k další konzumaci našla odvahu až po třicítce, kdy jsem je jednoduše podusila s krůtím masem na smetaně a s trochou zázvoru a česneku. V Hestnově podání jsou ale lehké, až sladké, křehoučké, nic nevrže, nezakucká vás, nezkroutí do ruličky, fakt stojí za vyzkoušení!

Ingredience:
400 g růžičkové kapusty
5 plátků zhruba 0,5 cm dobře vyuzené anglické slaniny, nakrájené na kostky
50 g másla
sůl a pepř

1. Kapustičkám odkrojte střed a oberte svrchní špinavé lístečky. Recept volá po rozebírání kuličky kapusty lístek po lístku, co to jde. Tolik času ale opravdu nemám a zůstalo by mi dost nepoužitelného "odpadu". A jak známo, dobrá hospodyňka i pod vlak, že ano, proto jsem šla druhou povolenou cestou - nakrájet kapustičky na velmi drobné nudličky. K tomuto účelu mi skvěle posloužil robot. Tím pádem je to celé opravdu téměř bez práce.
2. Slaninu nakrájejte na kostičky a opečte v pánvi tak, aby změkla, ale nebyla do zlatova. Vyjměte ji na talířek mimo.
3. Do vypečeného tuku po slanině vhoďte máslo, vložte nakrájené nebo naloupané kapustičky. Promíchejte, aby se kapustičky promísily s tukem, osolte, opepřete, přidejte lžíci vody, přikryjte poklicí a 5 minut poduste.

Dělala jsem kapustičky spolu s glazovanou, v másle vařenou, mrkví a pečeným kuřetem s citronem a tymiánem tento víkend, kdy přijeli na návštěvu tchýně s tchánem a švagrem. Na stůl jsem misku dávala trochu s obavami, jestli si vůbec někdo vezme, přece jen růžičková kapusta není úplně populární zelenina. Nechala jsem návštěvu jíst, dál se věnovala jinému vaření a po chvíli překvapeně konstatovala, že miska s kapustami je skoro prázdná. Švagr se olizoval jako mlsný kocour a rozplýval se, jak bylo "to zelený se slaninou skvělý"... Myslím, že to hovoří za vše!

2 komentáře:

  1. Tolik slov a přitom se stačilo podívat na Cuketku http://www.cuketka.cz/?p=8688

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono, kdyby Vám to náhodou uniklo, je povoleno psát o čem chcete, týká se to receptu. A dat k tomu jakoukoliv omáčku. I když už o tom referoval guru českého bloggerstvi.

      Vymazat