Nuselska kuchta

Nuselska kuchta

12. 3. 2014

DUŠENÝ LILEK Z JAPONSKÉHO VENKOVA

Čím jsem starší, tím víc vnímám pravdivost rčení "v jednoduchosti je krása". Nebo jinak, vnímám to zejména, pokud jde o jídlo. Možná to nějakým způsobem souvisí i se zráním a krystalizací mě jako jedince. Ne že bych si tedy někdy nějak zvlášť potrpěla na přetvářku a pózy, ale přece jen, v kobylkovských letech, ze kterých mi zůstal už jen kobylí zadek, pro mě vaření bylo o mnohosti, ale tak nějak jinak - v každém jídle bylo mnoho ingrediencí, které spolu mnohdy souvisely skutečně jen tím, že byly vyrvány ze svého úkrytu a nacpány do jednoho hrnce. Nikdy bych nevěřila, že třeba špagety jen s olivovým olejem, česnekem a chilli papričkami mohou být zdrojem blaženého hýkání u stolu. A mohou! Takže to bývalo trochu "čím víc, tím líp". Dnes už mám mnohem menší potřebu něco předstírat, jak ve vaření, tak v životě, takže jsem schopná vidět kouzlo i v těch nejjednoduších jídlech a nestydět se, nedej bože, za to, že je vařím. Jinak ještě k té jednoduchosti a kráse - ctím to téměř ve všem, jen u lidí to mám naopak...



Stejně je to u tohohle jídla. Objevila jsem ho, když jsem na webu hledala, jak správně uvařit rýži na sushi. Japonská kuchyně je báječná, výborná, ale zatím jsem do ní nijak hlouběji nezabrousila stran pokusů v domácím prostředí. Tedy krom sushi, za které by mi ale stoprocentně každý respektovaný sushi chef počůral záda a zbil mě holí, že jsem si dovolila nerespektovat jejich posvátné ingredience. Ještě že o mně žádný takový profík neví..

Tohle jídlo mě zaujalo ze dvou důvodů. Za prvé, jsou v něm lilky. Ty zbožňuju, kdybych věděla jak, postavím lilku chrám a budu ho tam chodit každý den uctívat. Třeba by vzniklo i nějaké nové náboženské hnutí jako aubergiánství nebo tak něco.. Lilek miluju natolik, že nejsem ani na sklonku zimy, kdy nejednu chytrou hlavičku napadne, že je lehounce mimo sezónu (ten lilek, ne hlavička), schopna nechat ho v obchodě ležet a nesníst s ním všechny ty dobroty, kterými je nacpaný. Mno jo, kouřila jsem 17 let, tak snad mě jeden zimní lilek nezabije. Další důvod byl úžasně jednoduchá úprava. Jak ho miluju, tak mu pak vždycky nadávám, co je s ním práce, než může jít do hrnce - nakrájet, posolit, vypotit, utřít, horší než s dětmi, ty nemusím krájet. Občas bych je přetrhla, pravda. 

Tohle jídlo není nic, co by nabízely top snob restauranty ve světe, je to obyčejné, jednoduché, ale řekla bych, zajímavé jídlo. Nakonec, je to jídlo venkovské, tam asi na žádné gourmeťárny není moc čas a prostor. Ale jestli chcete patřit k mojí nové sektě, realizace tohoto receptu co nejdříve se vám laskavě, ale důrazně doporučuje!

Potřebovat budete:

3 větší lilky
2 červené chilli papričky
sůl
olej /olivový, sezamový, slunečnicový/
5 lžic sojové omáčky
2 lžíce cukru

1. Lilky nakrájejte. Překrojte lilek po delší straně a pak krájejte přes kůži, jako byste ho chtěli nakrájet na tenké plátky, ale nedokrajujte až na prkénko, zůstante vám takový ježek. Teď tu polovinu překrojte napůl a pokud je lilek dlouhý, můžete ještě napůl. Máte tedy dva, respektive čtyři kousky. Stejným způsobem pokračujte, dokud je co krájet.



2. Do velké mísy napustťe vodu, osolte ji asi tak jako vodu na těstoviny, sůl nechte rozpustit, a vložte do vody lilky. Zatižte talířem a nechte lilky máčet asi půl hodinky, voda se solí z nich vytáhne hořkost a budou se snáze vařit. Mezitím si nakrájejte chilli papričky.

3. Do velké pánve vlijte olej /přidání sezamového dodá lilkům ořechový nádech/ a restujte lilky ze všech možných stran, dokud nezhadrovatí a nezavadnou, stejně jako váš manžel/manželka/šéf, když je požádáte aby konečně vymaloval/ jela na víkend s vaší maminkou/ vám přidal. Ke konci přidejte papričky.

4. Lilky přendejte do hrnce, ještě osolte, zalijte vodou, aby byly tak sotva ponořené, přidejte sojovou omáčku, cukr a přiveďte k varu. Ztlumte tak, aby tekutina probublávala a přikryjte poklicí. Nepřikrývejte poklicí hrnec, nýbrž lilky. Ano, to znamená, že poklice vám nesedí na hrnec, přesněji, je menší. Je to metoda v japonštině nazývaná otoshibuta a doslova znamená "spadlý poklop, poklice" nebo tak nějak. Použít můžete i talíř, který se ale špatně vyndavá. Tahle metoda usnadní rovnoměrné uvaření jídla v hrnci. Vařte 20-30 minut, až jsou lilky měkké, ale ne rozpadající se.


5. Nejlépe nechte vychladnout v tekutině, ve které se lilky vařily, ještě více nasáknou chutě z omáčky. Jezte teplé nebo vlažné, s kvalitní rýží, v těstovinovém salátu nebo samotné. Snad ještě víc mi chutnalo druhý den.

Tak co, pošlete příspěvek aubergiánské sektě? No jen tak mimochodem - lilek je mimořádně bohatý na soli fosforu, draslíku, vápníku, hořčíku, železa a manganu. Čerstvá šťáva má antibiotické účinky, lilek má podporující vliv na činnost jater a v čínské medicíně tzv. ochlazovací účinek, není tedy vhodné ho jíst v zimě. Uvádí se jako podpůrný prostředek při léčbě ekzémů a kožních problémů - což také souvisí s játry. Takže pošlete, nepošlete, lilek je klaďas!














5 komentářů:

  1. Ja sa hlásim do sekty uctievačov baklažánu-lilku. Môžem ho na všetky možné aj nemožné spôsoby. Najlepší je pre mňa plnený alebo ako súčasť kjöpola. Ale skúsim aj tento tvoj recept a uvidím, či prehádžem rebríček. A tvoj web je super, poznám ho len od včera, ale už je u mňa N1! Nech sa ti darí! Iva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivo, moc děkuju za podporu! :) Tenhle japonský lilek je opravdu skromné a jednoduché jídlo, ale, minimálně pro mě, chutné. Kjöpolo jsem ještě nejedla, budu si na to muset v létě políčit :) Lilek je úžasný!

      Vymazat
  2. Super recept, prave jsme dojedli a urcite jsem nevarila naposledy, uz jsem si tento recept pridala na seznam oblibenych lilkovych receptu, lilek zboznuju :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, to je super, díky za zprávu! Jsem ráda, že ani ty otřesný fotky neodradily od výroby, musím to výhledově přefotit, bezva záminka uvařit tenhle lilek znovu :) Taky lilek prostě žeru, mám v rukávu další super voňavý recept s lilke, tentokrát z Barmy

      Vymazat
    2. Tak to uz se tesim na novy recept :)

      Vymazat