Nuselska kuchta

Nuselska kuchta

30. 6. 2014

FILIPÍNSKÝ VÁLEČNÝ POKLAD? BANÁNOVÝ KEČUP

Asi se teď drbete na hlavě a říkáte si "noooo, jako banány ano, ale fakt do kečupu??". Pravda, není to úplně obvyklé spojení, ale taky není zdejší, víme? Je to exotika a jak někteří z vás vědí, já si na ni v jídle docela potrpím, a o to víc, když je to exotika velice chutná. A to tohle je. Tenhle výtvor je sladký tak akorát, kyselost vám příjemně stáhne strany jazyka a povzbudí chuťové buňky, je provoněný kořením, prostě ke grilovanému masu, do hamburgeru, do tortilly a do dalších letních počinů jako dělaný. Zkuste ho taky, zabere vám hodinu i s cestou pro banány. Já na něm momentálně ujíždím směr obezita v tortille s kuřecím masem, chilli papričkami a zeleninou. Ach jo.


Když jeden čte, jak vlastně banánový kečup spatřil světlo světa, nutně ho napadne, že snad Filipínci během druhé světové nevěděli, co roupama.. Legenda praví, že banánový kečup vzniknul na Filipínách během II. světové války, kdy byla rajčata nedostatková a kečup tak nějak taktéž. Tehdy se nějaká místní matrona rozhodla klasický rajský kečup nějak napodobit, i vzala banány, přidala trochu exotičtějšího koření a tadáááá, dnes můžete banánový kečup ochutnat po celém světě. Filipínci jsou totiž, jako mnoho dalších národů, rozeseti po celém světě, a kam jdou oni, jde věrně i jejich národní pochoutka. Ano, postupem času se prý stal tak populárním, že po rajčatovém kečupu se na Filipínách zřejmě ani nevzdechne, a vzhledem k logickému přebytku banánů bude i výroba téhle banánové varianty nasnadě.


Já tedy na tuhle zvláštnůstku narazila až teď, nikdy dřív jsem o banánovém kečupu neslyšela. Dostala se mi totiž do spárů zajímavá kniha s recepty na fermentované dobroty, pickles a omáčky z Japonska, Číny, Koreje, Jihovýchodní Asie a tenhle drak zaujal mou pozornost jako první. Krom jiného taky nenáročností přípravy. Opravdu vám zabere zhruba hodinku, z toho tak 15 minut maximálně čisté práce. A to už se dá, ne?

Recept nechávám tak, jak je v knize, rozhodně to ale s množstvím použité tekutiny nebude konzistencí kečup, spíš připomíná pomazánku, což mně osobně vyhovuje pro použití více. Chcete-li spíše kečup, přilévejte ke směsi po přidání octového láku tolik převařené vody, až kečupové konzistence dosáhnete. Hodně taky záleží na velikosti vašich banánů, ehm, tedy banánů, které použijete k výrobě kečupu... Pokud možno, použijte lehce přezrálé banány, jak známo, čím zralejší banán, tím sladší chuť. Bože, ty asociační řetězce... Pokud vám směs nebude připadat dost sladká, můžete ji dodatečně přisladit a recept si pro další použití vyladit podle vlastní chuti.



Ingredience:
4 zralé banány
180 ml vody
60 ml bílého octa
3 lžíce oleje
5 tobolek kardamomu
5 hřebíčků
1 lžička celého černého pepře
2 bobkové listy
1 hvězdička badyánu
1 lžička soli
1/2 lžičky skořice
230 g cibule
3 stroužky česneku
1 lžíce jablečného octa

1. Troubu rozehřejte na 200°C a dejte do ní na zhruba 30 minut péct podélně rozkrojené a v jedné lžíci oleje vyválené banány. Pečte do hněda.



2. Do menšího hrnce s pokličkou nalijte vodu, bílý ocet a přidejte všechno koření, až na skořici. Přiveďte k varu, stáhněte plamen a nechte pod poklicí velmi mírně vařit zhruba 25 minut. Koření sceďte.



3. Na zbývajících dvou lžících oleje osmahněte cibuli a česnek, cibule musí být pěkně na okrajích do hněda, ale ne úplně jako na guláš, aby ve výsledku nepřebila chuť všecho ostatního. Na poslední cca minutu přisypte skořici a nechte rozvonět.
4. Banány naházejte do mixéru, nožového sekače nebo použijte ponorný mixér. Přidejte cibuli a česnek a postupně přilévejjte octový lák, až získáte naprosto hladkou směs. Je-li třeba, přidejte ještě další převařenou vodu, až bude mít kečup konzistenci, která vám vyhovuje. Dotáhněte lžící jablečného octa.

Kečup je hotový a můžete začít s kydáním na kdeco. Vydrží vám ale i v lednici ve sklenici zhruba měsíc.


Tak co? Uděláte si ho? Jak vám chutná? K čemu si ho dáváte? Dejte mi vědět. Šíře použití banánů mě nepřestává udivovat, zmrzku jste už dělali? Já jsem tedy chutí tohohle pseudokečupu velmi mile překvapená. Pravda, najdou se i výjimky, jistě to ale budou výjimky pravidlo potvrzující. Kamarádka Klára, v jídle lehce konzervativní a poslední dobou koření nesnášející, ochutnala, zamyslela se a vypustila slovo, které je pro mně ve spojení s jídlem silně podezřelé - "hmmm, zajímavý".. Jakmile někdo vysloví po ochutnání čehokoliv slovo "zajímavý" nebo "zvláštní", je to pro mě synonymem "kam to, proboha, můžu vyplivnout?!".. Tssss, my si ho teda sníme sami!


4 komentáře:

  1. Ten je opravdu arcibožský! Ke grilovanému kuřecímu vynikající a skvěle doplní i ledový salát s tuňákem a vajíčky. Ale dávám si ho i jen tak na chuť s kovovou lžičkou;))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No konečně ho někdo docenil!!! :D Že je parádní? A dokonce mi vydržel bez plísně zapomenutý zbytek v lednici x měsíců! :)

      Vymazat
  2. Tak mi to nedalo a pustil jsem se do toho také.
    Je to opravdu zvláštní, ale ne ve smyslu kam to vyplivnout, podobně jsem reagoval na tequilu, výsledek, který se povedl mě je světlejší asi jsem nevydržel a nepockal na tu zprávou barvu, ale jinak to nemá na funkci vliv, mě to chutná. Nenechte se nervovat já vám fandím :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jéééé, Vy jste hodnej! Nervovat to já se nechám, a snadno, ale otrávit a odradit od konzumovatelných čuňáren, to ne, to nikdy :D Díky za zpětnou vazbu, ať Vám chutná!

      Vymazat