SALÁT Z ČERVENÉ ŘEPY POČTVTÉ!

Co vy a řepa? Ne vaše řepa, ta kupovaná, červená. Mnohými nenáviděná. Co? Baštíte nebo štítivě obcházíte obloukem a z její zemité vůně se vám dělá mdlo stejně, jako když vaším open spacem projde ten fešácký korporátní manažírek  a vypadá, že pluje na obláčku parfému Chanel Egoiste? Pravda, ne vždy je řepa lahodná. U nás se jí spořádá hromada, dokonce i děti ji mají rády. Je ale pravda, že pořád to samé dokola se přejí i tomu největšímu řepákovi, je potřeba zapojit trochu fantazie. Poslední salát, který jsem v záchvatu ze zoufalství plynoucí invence, dala dohromady, mi ale moc chutnal, proto se o něj dělím. Různých obměn řepného salátu není nikdy dost.

Před pár dny jsem ukončila detox, který jsem na sebe hypermasochisticky uvalila. Možná jste o něm slyšeli, je to tzv. Neera detox nebo taky master cleanse. Sedm až deset dní nic nejíte, pouze pijete nápoj umíchaný z javorového sirupu, citronové šťávy a cayennského pepře. Slyšela jsem o téhle kůře několikrát a z několika stran, ale buď jsem byla chodící inkubátor, chodící flaška na mlíko nebo se věnovala zaneřáďování těla tak pilně, že jsem na nějaké odneřáďování neměla ani pomyšlení. K zahájení mě donutil až podivný lišej, který se mi začal šířit po obličeji, asi pozdní dárek k narozeninám. No a taky pocit, že jsem sežrala rodinu hadrů na podlahu, kterou nikdy nestrávím. Prostě čas na očistu, tedy očistec.

 

Protože jsem opravdu flagelant, jak se patří, spolu s očistou jsem šla i "cold turkey" s kouřením. Skoro ve čtyřiceti jsem byla dost hloupá na to, abych žačala znovu kouřit. I přesto, že jsem sedmnáct let měla cigáro takřka přišité k ruce a přestat kouřit byla jedna z nejtěžších věcí, které jsem zatím podstoupila. Nicméně... Zkrátím to, projekt se zadařil, devět dní uteklo jako voda, paradoxně ani soudružky cigarety se nijak vehementně nehlásily, takže mission impossible se obrací v jednoznačně possible. Po téhle kůře dává docela smysl, že člověk hned první den nezasedne k vepřovému bůčku, ale vezme to zlehka. I když pravda, já poslední den kůry pozřela s kamarádem tři Plzně.. Nikoli města, ale nápoje. Ale to doma nezkoušejte, děti. Každopádně lišej je pryč, pár kilo taky a je ze mě opět nekuřák. Takže do rachotu vašich slzí mohu říci, že na pokraji smrti hladem, na pokraji smrti mrazem, na pokraji smrti vysílením, ale stálo to za to!

A tady pak právě přichází ke slovu ten řepný salát. Několik dní po ukončení se jí velmi zlehka, a i potom není od věci zatěžovat pajšlík postupně. Sranda je, že ani na nějaké tučné, neřkuli sladké, není chuť.

Ingredience:

6-7 větších řep, nejlépe podlouhlých salátových, nemají tak ostrou zemitou vůni a chuť

1 malá cibule nakrájená na jemné proužky

půlka menšího čínského zelí

1 velké jablko

1 měkké avokádo

1 kostka uzeného tofu (případně tuňák/vejce na tvrdo/kuřecí maso)

Na dochucení:

dijonská hořčice

citronová šťáva/jablečný ocet

sůl, pepř, 

olivový olej

sezamový olej

sojová omáčka

opražená sezamová semínka

1. Řepu uvařte do měkka v osolené vodě. Oloupejte, pokrájejte na tenké plátky nebo nastrouhejte. Přidejte na jemno pokrájené čínské zelí, jablko a cibuli. Přidejte libovolný protein.

2. Dochuťte podle vašich ctěných preferencí, nakonec přidejte avokárdo, ještě lehce promíchejte, nechte chvíli odležet a můžete do toho vletět.

Jaké řepné životabudiče preferujete u vás doma? A neříkejte že ty, které zůstatnou za dveřmi vašeho bytu, to není žádná hra potom... Jen počkejte, jak mi budete blahořečit, až si budete salátek chroupat pěkně u stolu v "oupn spejsu" a to ztepilé ztělesnění korporátu vás poprvé skutečně zaregistruje. Proč? Protože ho zaujme ta řepa samozřejmě! Řepa je cool a hip a pod oblekovou košilí každého korporátního blba bije srdce hipstera, to dá rozum! Třeba si od vás na dalším team buildingu vyžumrá  recept!