PB COOKIES S JABLKEM

Jeden by snad skoro i řekl, že mám ráda jabka, nebo co... Tak jsem si uvědomila, že nemálo receptů na blogu je s jabky, případně alespoň s jedním. Ve skutečnosti mě čestvá nijak extra nevzrušují. Vařená, pečená, dušená a já nevím jaká, mi už puls trochu  mimo obvyklé pásmo vyhánějí. Ne že bych snad přímo měla tep, jako když bych se ocitla sama samička na lavičce vedle, řekněme, mého milovaného Toma Waitse, ale změna tam nějaká je.. Jabka sice kupujeme parádní a křupavá a domácí a voňavá na holešovické tržnici, ale i tak jich většinu schroustají naši minichrousti a moje lepší polovička. Těmhle sušenkám dodají spolu s tvarohem trochu čerstvý nádech, trochu navinulosti a v neposlední řadě vlhkosti. Díky tvarohu to pak taky nejsou typické křupavé cookies, ale vláčné a měkké sušenky. 

TOASTOVÝ CHLEBA S TANGZHONGEM A OMLÁDKEM

Nikdy bych to do sebe neřekla, ale posledních pár týdnů ulítávám na žitném kváskovém chlebu. Samostojném celožitném bochníku, často celozrnném. To ale reálně znamená, že já s choromyslně šťastným výrazem ve tváři nabídnu dětem a jejich naducaným tvářičkám žitný krajíc, a ony se s odporem odvrátí, a to, které už vládne lidskou řečí, podá dotaz na rohlíky.. Zabít málo, člověk se může servat, aby jim, nevděčníkům, přinesl skývu chleba na stůl a ony pohrdnou! Ba ne, jen vytvářím dramatický efekt, nepohrdnou úplně, ale do celožita celé žhavé nejsou. A tak spatřil světlo světa tenhle jedovatý bílý bochňajz. Místo rohlíků jsem chtěla upéct něco v jednom kuse. Pak tam byl další požadavek, a to aby chleba vydržel co nejdéle měkký, když ho budou jíst jenom prckové. Vzpomněla jsem na tangzhong a jeho účinky. Aby chleban nebyl tolik cítit droždím, použila jsem omládek a k nadýchanosti jistě přispělo i částečné zadělání podmáslím. Výsledek? Mrňata si chrochtala a s nimi i manžel, který dekadentně posnídal pár krajíců s Nutellou.

ZELŇAČKA... A JAK SE MI TO PŘIHODILO

Předem varuju všechny zdravomilitanty a výživobijce, že tenhle příspěvek by FAKT neměli rozklikávat. On by se ten jeden osamělý aterosklerotický plát, který se v jejich cévách nachází, taky mohl vzteky a znechucením urvat, až si přečtou recept! A víme, co takový plát může napáchat... A bylo by to jen díky tomu, že tam byl sám a nudil se, kdyby tam měl kamarády, má o zábavu postaráno a nebude se samovraždit odtrháváním. No ale k věci - chci vám představit mou osobní verzi zelňačky. Než nechám zvednout les rukou s tím, že "sím, soužko, ale takhle se zelňačka neeeeděěěěláááá!", říkám rovnou, že to není žádná tradiční a krajová nebo nevím jaká zelňačka. Jak se říká hezky a něžně česky "there's more than one way to skin a cat", obměňování mě u jídla ba, a navíc je tahle polívka fakt hříšně dobrá!

SALÁT Z ČERVENÉ ŘEPY POČTVTÉ!

Co vy a řepa? Ne vaše řepa, ta kupovaná, červená. Mnohými nenáviděná. Co? Baštíte nebo štítivě obcházíte obloukem a z její zemité vůně se vám dělá mdlo stejně, jako když vaším open spacem projde ten fešácký korporátní manažírek  a vypadá, že pluje na obláčku parfému Chanel Egoiste? Pravda, ne vždy je řepa lahodná. U nás se jí spořádá hromada, dokonce i děti ji mají rády. Je ale pravda, že pořád to samé dokola se přejí i tomu největšímu řepákovi, je potřeba zapojit trochu fantazie. Poslední salát, který jsem v záchvatu ze zoufalství plynoucí invence, dala dohromady, mi ale moc chutnal, proto se o něj dělím. Různých obměn řepného salátu není nikdy dost.

SILVESTROVSKÉ POZŮSTATKY - VEPŘOVÉ KOLENO NA ČERNÉM PIVU A JABLÍČKU

Uvědomuju si, že vepřové koleno není žádná novinka, receptů je na netu spousta. I přesto si sem jedno kolínko hodím. Prasečí, ne svoje. Jak jako, jakej je v tom rozdíl??!.... Haha, sme se zase nasmáli... Jak malí smradi taky! Jednak si troufám tvrdit, že tenhle recept nikde nenajdete, protože vzniknul spontánně při vaření, a pak taky přicházím s nabídkou (ne, toho ne..) zkvalitnění výsledného pokrmu za použití jedinečné a jednoduché techniky. A totiž naložení do solného roztoku. Budete překvapení, jak moc to dodá výslednému jídlu na chuti a šťavnatosti. O "brining", což je anglický termín pro nakládání do solného roztoku, jsem se v podstatě poprvé hlouběji dozvěděla v knize Hestona Blumenthala Heston at Home. Pojďme se na to mrknout.