FEJK ČÍSKEJK S OVOCNOU GLAZURKOU... ČILI NUDA, NUDA, ŠEĎ, ŠEĎ

Tak jsem si říkala, jestli to vůbec ještě umím. Otevřít blogger a něco sepsat, být u toho nonšalantně vtipná, nad věcí, zkrátka nezastavitelný vodopád humorů tryskajících z klávesnice. Ukázalo se, že ani moc ne. Na hesle jsme se s programem dohodli až po několika minutách frenetickýho snažení, prostředí skoro nepoznávám, v palici výmaz... že my jsme se dlouho neviděli? Mám podezření, že tomuhle, jak já to tu vedu,... a chtělo by se říct, s kým já se tahám, jenže já jsem tak nudná, že se ani s nikým netahám..., se už nedá říkat ani občasník. Blog to není již drahnou dobu, samozřejmě. Kdysi, když frekvence mých příspěvků začala uvadat, jsem tuze vtipně zanovotvarovala, že by to mohl být aspoň obšťastník. A tady máme zakopanej celej vrh štěňátek! Aby to mohl být obšťastník, rozumí se samo sebou, že autorka by měla být aspoň trochu pozitivně naladěná a dokázala vám ty šťastný hormoni nějak z mozečků vydloubat. Když ale autorka čumákuje potmě v jeskyni vlastní kebule, vyvolala by ve velectěném publiku tak maximálně chuť jít si neprodleně prostřelit meziuší. A kdo ten bordel má uklízet, no povězte!

PIZZA, PODDRUH DOMÁCÍ

Radši jsem si pospíšila a půl roku od prvního slibu vám nesu svou pizza recepturu. Vždycky jsem byla rychlá. A přitom účinná... To se tak někdy stane. Zhruba jednou za 143 let. A pět měsíců. Rozhodovala jsem se, co vám naservírovat jako další recept. V úvahu samozřejmě přicházely jedlý dárky, ale to vzhledem k ročnímu období nemá prakticky žádnej smysl, že ano. A kdyby na chleba nebylo, můžete někoho podarovat i pizzou, žejo! O ty jedlý dárky se navíc jistě s radostí a pečlivostí sobě vlastní postarají ostatní food blogy. U mě se můžete spolehnout na čistokrevnou sobeckost, což znamená, že si sem dám, co chci. Už ne vždy kdy chci, ale to všichni víme, co?

CO COVID DAL A VZAL + ZIMNÍ FAZOLAČKA JAKO BONUS

Nazdááááááár! To je radosti v celých Nuslích! Po půl roce tu máme zmrtvýchvstání. Ani Jesus tolik nenapínal, co? Tak utřete slzičky, vysmrkejte nosánky, teta Kuchta je zpátky. Nooooo, vidíte, truhlíci. Ještě vysmrkat, lítá vám tam holubice. No tak co tomu zatím říkáte, tomu bezva kulatýmu roku? Paráda, ne? Když ten loňskej stračkoidní rok končil, hleděla jsem vpřed s velkou nadějí. A tady to máte, poučte se ode mě, nemá smysl chovat naděje! Všichni tady umřeme! Ale ještě předtím si ukuchtíme skvělou, zimní, zahřívací, "vod podlahy" fazolačku. A pak asi fakt umřete. Na plynatost. Bude to originální! A neodejdete tiše!

SUAN LA FEN/ HOT AND SOUR GLASS NOODLES - SEČUÁN SE VRACÍ NA PLNÝ PECKY

To je tempo, panečku, druhý recept během čtyř měsíců! Takhle díru do světa neudělám, pravda, ale taky mě za to zatím nikdo neplatí, viď! Za dva měsíce mě ale bude platit pracák, ten, jak známo, platí excelentně, takže se budu moct blogýskokoníčku zase pořádně pověnovat a to teprve uvidíte ten tanec, miláčkové! Ale asi s tím vstáváním z popela začnu už teď, zatímco mi ještě dva měsíce poběží plný plat, neb mám "pracovní volno", jak situaci laskavě nazval loutkovodič. Situace lehce nahovnoidní, mám zase o nějakou tu iluzi méně, paranoidního pracovního distancu do budoucna více, a můj sarkastický škleb se při pohledu na manipulativní mikromanažery foukající si imaginární bebíčka svého ega ještě o něco rozšířil. Nečiní mi to ani pramalou radost, právě naopak, ale i tomu se asi říká dospělost, což? Každopádně, hešteg rant over, jak jsem byla hrdinně pravila, můžu jít řídit třeba tramvaj, to jsem ještě nezkusila. Teda ne že bych to ostatní zkusila, třeba prostitutka jsem taky nebyla, ale jsou věci, na které už nějak nemám věk, o figuře a nátuře nemluvě, že ano. Nicméně, teoreticky se v příštích měsících máte na co těšit! Je fakt, že pár objevů (klasifikováno mou maličkostí) v rukávu mám, ale nějak nebylo kdy vám je naservírovat.

NUSELSKÝ BRAMBOROVÝ SALÁTEK

Ahoj děti, sadítěs, taky jste mi chyběly. Dnes na to půjdeme pěkně zvostra, promrskáme si českou klasiku, a to hned klasiku vánoční! Pouštím se se svou těžší než střední váhou na led o tloušťce několika málo centrimetrů. A to, jak víme, v českých vodách nebývá led dost silný. Natož ve vodách internetových. Ale nešť, mám pro strach uděláno, tady je Kuchtovo, takže si sem můžu dát i recept na míchaný vejce (vlastní) a navíc, v tomdlenctom jsem nevinně. Představte si, že zveřejněním pouze plním přání jednoho záhadného fandy mého bramborového salátu. A kdy jindy se do toho pustit než v únoru, kdy je do vánoc ještě dostatečně daleko, aby někoho tísící osmistý šedesátý třetí recept na bramborový salát dokázal rozhořčit. A vás, žlučníkáře, naseru ráda, protože stejně se nemáte co na recept na bramborový salát ani dívat, máte být někde na ezosemináři a učit se čanelovat svůj potlačený vztek z dětství.