KUŘECÍ PAITAN RAMEN VÝVAR - KRÉMOVÝ BRATŘÍČEK TONKOTSU

Čau lidi, nesu vám pěknou ouchylárnuuhuuhuu! Pote, pote, honem, tomu nebudete věřit! Heleďte, já doufám, že mezi naše čtenářové se řadí aspoň pár zvrhlíků, kteří nebudou váhat a recept s tak podivným postupem budou chtít okamžitě vyzkoušet! Jak jsem předeslala v článku o mé tonkotsu ramen anabázi, vývar z vepřových nožiček a všemožných kostí je prostě overkill i pro mě, je příliš časově náročný, fakt hodně lítání, čištění, slévání, blbnutí. Zavázala jsem se tedy tenkrát, že když ramen, tak nějaký dobrý kuřecí vývar a hlavně jsem nám slíbila ty domácí ramen nudle. Ty jsem nám.. vám.. dodala minule. A byť po roce a půl, slib plním i s vývarem! Děti moje, tentokrát to klaplo na jedničku všechno, za zlomek času, od začátku do konce s přirozenou lehkostí, všechno na sebe hezky navazovalo, no radost se mnou spolupracovat, co vám budu vykládat!

DOMÁCÍ RAMEN NUDLE

Představte si housličky v úvodu, pomalý nástup... a pak Etta James spouští "At last".. Hele, a i ten text sedí! Konečně přišla láska, Jiří promine, konec osamění, nebe je modrý, a tak dál.. No ano, řeč je o domácích ramen nudlích, na které jsem se chystala už snad rok a půl. Stejně dlouho mi ve skříňce dřepí sklenička s pečenou jedlou sodou. A ani přesto jsem nebyla schopná se na výrobu nudlí vrhnout. Nyní jsem ale na týden osiřela úplně. Normální ženská, ocitnuvší se bez dětí a chlapa, jde na nákupy hadrů, pařit s kámoškama, koupit si drogy, za milencem, nevím, na tohle nemám moc fantazii. Já si vytáhnu nudlostroj a drbu se s nudlema. Jestli jste někdy měli kvalitnější instantní (třeba korejskou) nudlovku, nedej bože dobré nudle v ramen baru, a od té doby si občas místo rajcovní kolegyně/kolegy z práce představujete, jak srkáte tyhle návykové nudle, vězte, že 1) stárnete a 2) ty nudle můžou být ještě geniálnější. A to když si je vyrobíte doma. Vyzkoušeno za vás a zodpovědně prohlašuju a potvrzuju, že není z čeho mít strach, je to v podstatě stejné jako výroba špaget doma. Nyní přikročme od zdvořilostních tanečků k nudné teorii a o něco méně nudnému postupu.

TAJEM ODHALEN: JAK NA SUSHI RÝŽI?!

Nazdar děti, jen se tu rychle protáhnu, nechám tu svůj hysterický, extatický výlev ze samé radosti, že už KONEČNĚ uvařím skvělou rýži na sushi, a to POKAŽDÉ!!!, a zase potáhnu pryč. Děcka, já jsem tak šťastná! Sushi dělám doma (teda maki rolky) x let. Před spoustou let jsem si z dvouletého pobytu v Austrálii přivezla těžkou závislost na maki sushi, obzvlášť na avokádových rolkách. Bože! Jenže, vždycky tam bylo to jedno velké jenže.. Ať jsem postupovala při vaření rýže podle jakéhokoliv receptu, nikdy to nebylo úplně a) podle mých předtav, b) podle definice správně uvařené sushi rýže a požadavků na ni kladených. Jako nebudeme si vykládat, že bych byla úplně nerd a kdovíjaký overachiever, to by mi to za těch 15 let od návratu nedalo spát a správný recept bych už dávno našla, ale přesto jsem ho nalezla! No není to štěstí? Říká se, že štěstí přeje připraveným. Taky se říká, že ožralové mají vždycky štěstí.. Go figure. 

Technická poznámka: jelikož jsem neměla v plánu takovýhle post dávat na blog, omluvte, prosím, sníženou obrazovou kvalitu, kterou vám přináší foťák mého telefonu..

ČOKOZMRZKA BEZ ZMRZLINOVAČE

Máte vy to ale štěstí! Zatímco si válíte šunky někde u vody, případně trávíte dny na ARO s hadičkama v nose se suspektním infarktem myokardu z veder, já se konfituju ve vlastním tuku doma s oběma dětmi (manža se vypařil na Oravu), neboť synáček si uhnal další angínku. Se říká, že u angíny máte mandličky chladit, nejlépe zmrzlinou, že to tak dělají i v nemocnici. Hmmm, ta O vráně a lišce je taky pěkná... Nechala jsem se na to kdysi nachytat a šla si do špitálu nechat vyrvat krční mandle. Nic vám nedaj, maximálně emitní misku, do které můžete plivat krev! Je lepší zůstat v pohodlí domova, kde matinky dělají i stojky na hlavě, jen aby drobotině ulevily. No a protože jsem matka obětavka, soucitná až z toho hlava bolí, nedbala jsem 36-stupňového vedra a včera kmitala půl dne u plotny. Taky je potřeba nějak ta zvířata zabavit, no a světe div se, výroba zmrzliny a nanuků se ukázala jako velice úspěšný zabíječ času. Spáchali jsme mangové nanuky a tuhle parádní čokozmrzku, na jejíž výrobu fakt nepotřebujete zmrzlinovač.

SE UČIT, SE UČIT, SE UČIT - PEKAŘSKÝ WORKSHOP V "NAŠE DOBRÁ PEKÁRNA"

No nazdar! Ta se tady už dlouho neobjevila, co? Nejsem si jistá, co se mi Vesmír snaží naznačit vrháním větví pod nohy, ale nešť, nějak jsem k dalšímu příspěvku doklopýtala. Řekněme, že jako spisovatelka bych se neuživila. Jako modelka třeba samozřejmě jo, ale je to pro mne příliš povrchní... No heleďte, fakt sorry za tu hradbu mlčení tady, ale poslední měsíce jsou tak trochu /gorily/ v mlze. Užívali jsme si spálových angín, relapsů, píchaných ATB, statečných malých chlapečků, výtěrů z mandlí, zápisu do školy, násobilkových dramat, prasklých stoupaček, nenávistných pohledů sousedů, vestavěných spíží vyrvaných ze zdi, sutě, a následně tupých večerních pohledů do (té) zdi, případně záchvatů narkolepsie ze vší té zábavy. Do toho pracovní atmosféra jako v gulagu, chvěji se vzrušením, co bude dál. Takže když jsem od posledního příspěvku JEDNOU sedla, že teda něco napíšu, pět minut jsem civěla do bíla, zase to zavřela a šla spát. Tak, teď když jste všichni patřičně procítili, jaká jsem chudinečka, utřete slzy soucitu a pojďte si počíst, jak jsem si užívala, když jsem jednu sobotu zdrhla z blbákova promořeného antibiotiky. A vy si můžete taky užívat, když se vydáte za Tomášem a Alešem do magické obce Třibřichy.  Po absolvování kurzu máte do měsíce ty břichy tak čtyři. Jako já!

ŽITNÝ SAMOSTOJ S KEFÍREM A SEMÍNKY

Takže jako... Fanfáry, bubny, ohňostroje, je tu nový příspěvek! Dobře no, tak budu dělat, že jsem si nevšimla, že nikdo nejásá, nikoho to nezajímá, nikdo se nedomáhá nových receptů.. smrk, fňuk, bek. Ne, naopak, JEDEN dobrodinec se našel a zaplakal mi ze Žižkova po novém příspěvku. A to mi stačí, není to o kvantitě, ale o kvalitě, žejo. Co? Že u fanoušků/čtenářů blogu to úplně neplatí? Tady je zas někdo chytrej.. Chleba, mám pro vás chleba.

BOBA/TAPIOKOVÝ PUDINK S MANGEM A KOKOSEM

Tak kocourci, než se mi to tady úplně rozloží, zafouká prachem a všeobecně podlehne zkáze jak polské maso, velice ráda bych se podílela na rozvoji/upevnění vaší nadváhy dalším sladkým receptem. A upřímně, už je zase čas na trochu té nuselské lásky, co říkáte? Poslední recept roku 2018 byl přímo tlamolep, první recept 2019 bude sladký méně, ale prasárnička to bude asi taky. Nevím, kalorie nepočítám, uráží mě to. Je to ale dobrota bezlepková, a s trochou improvizace může být i bezlaktózová. Pro vás paleo a lowcarbové kamarády to asi ale úplně nebude, páč nějaký ten sacharidek se nám tam ve chvilce nepozornosti patrně vloudil. Ale kdo by se s tím sledoval, žejo! Navíc nám to krásně zapadá do právě započatého Čínského Nového Roku (omluva lingvistickým fašistům, pokud jsou velká písmena blbě), protože ten se týká velké části Asie. A použité ingredience jsou vpravdě asijské. No a souvislost mezi dezertem a rokem Vepře asi ani nijak moc vysvětlovat nemusím, ne? Get it? Ne? Deserte, deserte!