Nuselska kuchta

Nuselska kuchta

26. 2. 2016

CHYSTÁME VÍTÁNÍ SPŘÁTELENÉHO NÁRODA, TEDY BORŠČ

Nonononoooo, ale kuš, se vám na tom názvu něco nelíbí, snad? Nemám v úmyslu tahat si do jídla mezinárodní politiku (i když ten vepřovec z Hradu, já vám nevím..), prostě mě jen tak napadlo, že ta první návštěva byla taková hrrr a neohlášená, žádná pověstně pohostinná česká domácnost na ni tudíž nemohla být pořádně připravená, a tak lidé nemohli těm nebohým vojákům ani nabídnout nic, co by zahnalo jejich stesk po domově. Sice byl srpen a miska horkého boršce je spíš na zahřátí, ale třeba teďkonc přijedou na zimu, žejo? Je teda možné, že za tuhle verzi boršče by vám byla nemilosrdně otevřena čakra třetího oka, a to doslova. Není asi úplně ruská, ale zato je hodně dobrá. A s trochou přípravy budete vy zavčas případně schopni pozotvírat všechny ostatní čakry nevděčnému strávníkovi. Jsme nějak nechali fantazii polétat, že? No, sedím prakticky celý týden doma, ano, nemocné děti, to je tichý (ale rychlý!) zabiják mozkové, i jiné hmoty, tak se mi nemůžete divit, že moje sadistické představy sublimují do tvorby. Co? Kdo to byl, kdo se to tam smál slovu "tvorba"?! Aby vás to nemrzelo!


No jo, boršč. Jsem naprostý a usvědčený polívkový úchylák, až se jednou přestěhuju, budu obcházet sousedy jako pederast a oznamovat poslušně svou úchylku. Polívek mám na blogu už požehnaně, takže tahle mezi nimi prostě nemohla chybět. Kupodivu s nápadem uvařit boršč přišel manžel a už ne tolik  kupodivu jsem ho uvařila já. Vzpomínám si, že jsem ho vařila jednou v našich společných začátcích. Nevím, podle jakého to bylo receptu, pravděpodobně to nebyla chyba receptu, ale mojí vypnuté hlavy, každopádně mi na plotně přibývaly hrnce s borščem, jak jsem pořád přidávala zeleninu a brambory a obrané maso, byla to hluboce traumatizující zkušenost. Jednak jsme pak do sebe týden soukali boršč, druhak jsme měli střeva nablýskaná jako novorozenci a třeťak jsem teda fakt neměla chuť si tohle zopakovat.. Za těch pět let na mateřské, kdy jsem si už něco odvařila, se ale asi tahle část mého mozku posílila a aktivovala, tohohle boršče jsem zvládla udělat jen náš pověstný desetilitrák a ani nebyl po okraj! Nebylo to ani zdaleka tak časově náročné, jak si to pamatuju, zkrátka mám ze sebe radost!


Boršč, jak jsem se dočetla, má v Rusku a na Ukrajině tolik podob, kolik je tam rodin. Takže jen pár... Nicméně, i když v žádném receptu nefiguroval uzený bůček, já ho tam odvážně vrazila. A teď mi tak dochází, že je to trefná a velice vtipná analogie na ten můj úvod. Pro natvrdlíky a nepozory - zkrátka hodila jsem tam i Zemana. A boršč byl jako cumel! Opravdu! Pak jsem ho dokonce o týden později vařila pro mámu, která se zasnila a zavzpomínala na dětství, jak ho její maminka vařívala v té jejich hospodě v prádelním hrnci a jak si na něm jako chronicky nežravé dítě pochutnávala. I zželelo se mi mé ubohé matičky. A pomlaskávala vcelku slastně. Tak udělejte něco pro republiku a uvařte si ho taky.



INGREDIENCE:

400 g vepřového plecka
600 g hovězího žebra, pupku, oháňky
500 g uzeného bůčku
4 střední řepy
2 větší mrkve
cca 1/2 středního celeru
1 velká cibule
pár stroužků česneku
cca 1/2 malé hlávky bílého zelí
4-5 středních brambor
1 velký rajský protlak
volitelně cca 2 lžíce hladké mouky
sádlo/máslo/olej
4 kuličky nového koření
4 bobkové listy
cca 10 kuliček černého pepře
sůl
ocet/citronová šťáva

čerstvý kopr/petržel a kysaná smetana na dochucení na talíři (mimochodem, ten kopr je tam super!)

1. Do velkého hrnce vložte opláchnutá masa, zalijte vodou tak, aby maso bylo potopené a přiveďte k varu. Až se tak stane, sbírejte pěnu, pak vložte koření, osolte a vařte, až bude maso měkké. Uzený bůček a plec budou pravděpodobné ready dřív, než hovězí, můžete je vyndat stranou a dovařit hovězí do měkka. Následně, nečekáte to asi, ale i to hovězí vyndejte z hrnce a nechte vychladnout.

2. Mezitím si připravte zeleninu. Uvařte zvlášť řepu. Oloupejte a nakrájejte na kostičky. Cibuli nakrájejte na středně hrubo, mrkev a celer nastrouhejte na hrubo, brambory na kostky a zelí nakrouhejte, jako byste ho chtěli nakládat.

3. Vyndejte z vývaru koření, případně sceďte. Do vývaru hoďte vařit brambory a zelí. 

4. Na pánvi počněte na tuku smažit cibuli, až začne růžovět, přihoďte nastrouhanou mrkev s celerem a restujte, až zelenina zavadne. Pokud chcete polévku trochu zahuštěnou, můžete v této fázi zeleninu zaprášit moukou. Nakonec přidejte rajský protlak a ještě chvilinku zasmahněte.

5. Přidejte do vývaru s bramborami a zelím právě připravenou zeleninu, nakrájenou řepu a společně vařte zhruba 30 minut. Mezitím můžete obrat a nakrájet maso. Neužírat, obzvlášť Zeman je strašná dobrota. Kdo by to do něj byl řekl, viďte?

6. Dochuťte solí a octem. Na závěr přidejte česnek utřený se solí a nechte pár minut povařit.


Nevím, jak vy, za sebe říkám, že jsem přesvědčená, že kdyby se Anče Kareninů naládovalo tímhle borščem, na Sašu by se vykašlala, našla by svou vnitřní bohyni na dně misky a ten vlak by si nechala ujet. Tak!

21 komentářů:

  1. Boršč varievam presne takto aj ja, ale bez brambor, tie mi tam nechýbajú. Kde sam tam nejaký Saša hrabe na misku voňavého skvelého boršču!? O:-) A musím pochváliť fotky, sú krásne. A potomstvu skoré uzdravenie!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je pravda, Ivo, i bez brambor to půjde. Je pravda, že v určitém věku by už Saša k sebevraždě nedohnal, s klidem zkušené ženy by zasedla k boršči a hotovo. Ale zas by bylo po literatuře, no.. :) Děkuju za pochvalu fotek, dělají to asi ty misky, barva polívky byla dost oříšek. Potomstvu vyřídím, nějak to nejde a nejde :)

      Vymazat
  2. Nevím, řepu mám ráda, ale boršči jsem na chuť teda nepřišla. Možná za to může mé dětství bo je to opravdu jídlo "spřáteleného" národa :( a já si živě pamatuju, jak se sem v srpnu cpal. Bydleli jsme 2 km od polských hranic ... No nic, ale misky, misky máte MOC pěkné :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, chápu, že Vaše generace to trauma má daleko výraznější, ještě když jste to měli takhle v "živáku".. Kde jste bydleli? Někde na Severní Moravě? Tak si to vysvětlete tak, že je boršč vlastně taky ukrajinský, ti pod Rusama taky pěkně vytrpěli a hned Vám bude chutnat :) Misky, misky mám moc pěkné, že? :D

      Vymazat
    2. Boršč z principu nikdy - strávila jsem celkem 10 let v posádkových městech a vyvolává ve mně neblahé vzpomínky. Umřu jako babizna plná předsudků, ale - Rus, Gruzínec, Ukrajinec ... ať si svoje boršče navaří a pojí sami. Liba

      Vymazat
    3. no skoro Morava, bydleli jsme kousek od Pastvinské přehrady a z půdy jsme viděli jak jezdí od polské strany. Navíc kolem domu vedla železniční trať a tam se to valilo :( Já vím, Ukrajina to má z první ruky ... No tak uvidím, třeba se jednou ukecám a zkusím ho ;)

      Vymazat
    4. Líbo, taky asi umřu jako babizna plná předsudků, ale ty kulinární si ráda odbourám, musíme na sobě pracovat :)

      Vymazat
  3. boršč mi nikdy nechutnal, ale jenom tak normálně nechutnal, ovšem z představy ochutnávání zemana se mi ouplně zvednul kufr :oDDD

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zemana ne ne nééé!!! ani z největšího hladu!! :oD boršč bych asi z hladu snědla.. i když kdybych měla hlad a měla při tom ingredience na boršč, tak bych si spíš udělala hovězí vývar, pečené vepřové s bramborama, dušené zelí a strouhanou řepu :oD

      Vymazat
    2. Teda to je iniciativa, že bych brečela! :) Ale tebe omlouvá ta několikaměsíční indispozice :)

      Vymazat
    3. hele to on je boršč trochu podobnej jako ty pověstný australský hamburgery, ne? v těch je prej taky všechno od masa po ovocnej salát.. a možná i polívka by se tam našla :oD

      Vymazat
    4. Hmmmm, tak ti nevím, o pověstnejch australskejch hambáčích slyším poprvé a s borščem mi to teda nespouští už vůbec nic.. Ale když to říkáš.. :)

      Vymazat
  4. Maminka celé moje dětství tvrdila, že boršč není vůbec dobrý a že ho nikdy doma dělat nebude. Tak se stalo a já žila v přesvědčení, že je to hnusná červená polívka s řepou. Přítelova maminka naopak boršč dělá s radostí, tak jsem se jednou odhodlala ochutnat (ta plná kouřící miska vypadala vážně skvěle a chutně) a ono je to výborné! Ne, samozřejmě svoji mamku chápu, prý nemá celkově ráda řepu, ale takhle ve mě zasévat předsudky k jídlu... :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak pokud se na Vás maminka provinila jenom tímhle, jste šťastná žena a můžete jít vesele do světa bořít své kulinární předsudky :) To je taková radostná činnost!

      Vymazat
  5. Tenhle boršč vařím tak 2x do roka (na mě je to strašně pracný), ale zásadně v desetilitrovým hrnci. Já i děti se po něm můžeme utlouct. Díky za recept 👍 Lukáš

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lukáši, pravdu díte, pracný to je jak čert. Ale taky právě k utlučení se dobrý :) Proto, i proto, jak je pracnej, ho taky dělám tak dvakrát max, mezitím jsou tu jiní, méně komplikovaní adepti :) Borščovou zimu vinšuju

      Vymazat
    2. Tak jsem se do toho zase pustil, jsem utahanej a ono to zase hrozně rychle zmizí. Ale stojí to za to. Díky za inspiraci, není to jediný Váš recept, který jsem si oblíbil. Bavíte mě 👍 Lukáš

      Vymazat
  6. Na konci přidejte kvas z červené řepy . Recept k nalezení pod zakwas z burakow . Přidá krásnou barvu a
    lepší chuť . Pozor , nesmí se vařit , jinak se barva ztratí . Tohle mi poradil můj kamarád z polska a už to nedělám jinak .
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milane, díky za tip. Jen kde přijít k řepnému kvasu zrovna když si člověk vzpomene, že bude dělat boršč, že.. Nebo máte i tip na to, kde by se dal koupit?

      Vymazat
    2. V Polsku je ke koupi běžně, takže si udělat výlet

      Vymazat