BABÍ LÉTO NA PLECHU - PEČENÁ ZELENINA

Ať se vám to líbí nebo ne, a mně se to zrovna celkem zamlouvá, nastává čas, kdy začneme sklízet plody píle našich zemedělců. Zní to jako úvod Televizního týdeníku z roku 1985, co? Řeči o nadprodukci a pomoci našich sovětských přátel, kteří nám půjčili x set kombajnů a svoje zázračné know-how, si nechám od cesty a zaměřím se jen na ty plody píle. Podzimní zelenina. Dar podzimu a pohlazení přírody před tím, než nám uštědří kopanec na solar a nechá nás se soplem u nosu a rumem v ruce depresivně civět z okna na rozblácené sídliště. No nic, čas vytáhnout do zbraně a nazásobit se vitamíny, co to jen jde. Upečte si ( nějaký rozměrný a hluboký) plech všemožné podzimní zeleniny a budete jako v bavlně.

Tohle bylo loni na podzim jako zjevení. Nedávno jsem zjistila, že tohle zjevení prožilo nezávisle na sobě více z nás. Mě to ale neodradí od toho, abych tenhle podzimní zázrak nešířila i pomocí příspěvku na blogu. Čím víc z nás o téhle dobrotě ví, tím líp. Víte, jak to je s tím efektem motýlích křídel - vás po nákupu zeleniny vyfackuje "nějakej motejl křídlama" a našim zemedělcům se bude dařit zase o trochu lépe. Tak to prostě chodí. No, a zase jste díky mně o kousek vzdělanější, a ani to nebolelo!

Já pečenou zeleninu objevila náhodou tak, že se mi začala doma kazit dýně, polívku z ní jsme ještě dojídali, chtělo to tedy něco jiného. I nakrájela jsem milou dýni, ale na plechu vypadala, sirota, velice osaměle, za chvíli za ní proto přistála na kousky nakrájená řepa a už to žilo vlastním životem. Výsledek mě naprosto nadchnul! Normálně bych do sebe řepu, mrkev, pastiňák a podobné “dobroty” tlačila jen se zbraní u spánku, v téhle podobě ale tahle chronicky nedoceňovaná zelenina nemá chybu. Fakt! Dokažte to svým vitamíny odmítajícím potomkům či protějškům a naservírujte jim pečenou zeleninku s kusem flákoty a myslím, že sklidíte přinejmenším prázdné korýtko!

Co si na plech nakrájíte, záleží vlastně na vás. Jen bych se držela spíš sušší zeleniny, která nepustí spoustu vody, aby vám všechno ostatní neplavalo ve vodě třeba z cukety. Lilek by asi taky šel, ale pro jistotu bych ho před cestou na plech nechala řádně vypotit. Jen ho nechte, ať se potí! 

U mě vítězí směs dýně, řepy, brambor, mrkve, pastiňáku, zkoušela jsem i celer a květák. To všechno nakrájím na větší hranolky, přihodím alespoň dvě cibule na klínky, celou hlavu česneku rozdělenou na stroužky, které ani neloupu, prosolím, proházím s provensálskými bylinkami nebo proložím čerstvým tymiánem a rozmarýnem, dám na dvě hodinky péct na 220 a finito, můžete do toho skočit.

S kyblíkem zakysané smetany nebo nějakého jiného zvlhčovače je to fakt bez chyby. Jako bonus si vyloupněte ten do hněda upečený česnek a snězte buď se zeleninou nebo namažte na chleba. Budete mít sice tlak pod bodem mrazu a vykupovat z lékáren protinadýmavé přípravky, ale budete ŠŤASTNÍ! A to se počítá! Protože když aplikujeme teorii fackujícího motýla, když jste šťastní vy, jsou šťastní i ti okolo vás. Amen!