Nuselska kuchta

Nuselska kuchta

25. 8. 2014

HOUBOVÉ PALAČINKY - REPORTÁŽ PSANÁ OFFLINE

Sedím na Vysočině před chatou u rybníku Trojan, na dohled od vody, po které rejdí vodoměrky, sem tam sebou pleskne kapr a jinak je vůkol klid a ticho. Ano, děti spinkají. Manžel také. Asi i ten soused, který se včera tak vysnažoval s cirkulárkou. Já se klohním s fotkami, datlím příspěvek a u toho pojídám zbytky placaté laskominy a nemá to chybu. Až na těch 17 stupňů, možná? No, nechci být kverulant, už jsem zažila v srpnu stupňů 35 a já den před porodem. Vezmu klidně i sníh! Dobrota, o kterou se s vámi chci podělit nemá ambice být jakkoliv haute cousine, zato je to fantastická obměna sladkých palačinek a garantuju vám, že se budete vracet k talíři s vyskládanými palačinkami pod těmi nejimbecilnějšími výmluvami, jen abyste si utrhli zase kousek.



Houby. Moje pravidelná letně-podzimní milostná aférka, která je manželem nejen tolerovaná, on se necudně i připojí! Když vás někdo naučí na houby jako dítě a vy jim propadnete, už vám to zůstane. Jsem děvče z Vysočiny, je tudíž nemyslitelné, aby moje dětství bylo houbami nepoznamenané. Táta nás naučil houby znát celkem obstojně a hlavně pořádně zatopil pod kotlem vášně pro jejich sběr. Myslím, že si s tím s bratrem vystačíme do smrti a ještě zbyde na naše děti. Dodnes, jakmile zacítím šanci, jsem schopná jezdit po lese jako kuna dopoledne i odpoledne. I když se malinko stydím, že jakmile se ohlásí houbařské pudy, ty mateřské poněkud ustupují. Tak jsem skákala s vypruzeným ročním synkem v nosítku na břiše z nohy na nohu, dělala blbinky a rozesmívala ho, jen aby vydržel v lese (a tím pádem i já) o něco déle.



Jezdívali jsme na houby v létě a na podzim každou chvíli. O prázdninách jsme taky trávívali vždycky alespoň týden na chatě poblíž Čeřínku, kde jsme se houbaření rovněž velice pilně věnovali. Z té doby si pamatuju tátovo syrovinkové šílenství, kdy, když se někde zjevily, si pak do konce dne něžně očichával prsty, na které mu vyteklo mléko, když syrovinku čistil. Pamatuju si, jak jsme sundavali teplákové bundy, pod nimiž jsme měli ještě kabátky od pyžamek, jak jsme hned po prubuzení chvátali, aby nás otec vzal s sebou, a ládovali do nich houby, na které už nezbylo místo v košíku. Pamatuju si, jak u pumpy před chatou vyrostla rodinka křemenáčů a my jim postavili domeček, aby nám je nikdo nesebral a my mohli nerušeně pozorovat, jak rostou. Pamatuju si na úžasné houbové karbanátky, které máma už s fantazií v koncích hňoucala, a které jsme si brávali odpoledne k rybníku na koupačku. A pak že si nic nepamatuju!


Zkrátka bez ostychu se přiznám, že na tyhle týdny na chatě vzpomínám dodnes nejradši, jsou to moje nejintenzivnější a nejkrásnější vzpomínky na dětství. A k těm vzpomínkám patří taky houbové palačinky. S překvapením jsem zjistila, že je nějak nikdo nezná a nedělá. Nám tenhle trik prý kdysi prozradil jeden známý, který taktéž houbařil. Byl proslulý preparováním každé komůrky po červíkovi. Jako dítě jsem ho vnímala jako excentrického, lehce bláznivého strýčka. Budiž mu tahle vzpomínka díkem, že se s námi podělil o tip na skvělé houbové jídlo.


Palačinkám na sladko moc nedám, teplá sladká jídla mě prostě nezajímají. Palačinky na slano ale můžu v jakékoliv podobě a tyhle obzvlášť. Houby provoní celé těsto, takže máte dokonalý houbový požitek v každém soustě. Nepotřebujete nic jiného, než obyčejné těsto na palačinky, pár hrstí hub a sůl. Vždyť to říkám - v jednoduchosti je krása! Co se hub týká, můžete tam dát jakékoliv, skvělé jsou v nich růžovky, když najdete pár malých praváků, ze kterých nic sólo nestvoříte, jsou tam skvělí i ti.

Ingredience:

500 g polohrubé mouky
1 l mléka
4 vejce
několik hrstí na tenčí plátky krájených lesních hub
sůl podle chuti
tuk na smažení
vidle na odhánění hladových stolovníků, kteří vám budou rvát čestvě usmažené kousky rovnou z ruky.

Vyšlehejte těsto na palačinky, osolte, přimíchejte nakrájené, čerstvé houby a smažte na tenoučké vrstvě tuku do zlatova. Jednodušší to být nemůže! 



Momentálně naše lesy vydávají svá tajemství, neleňte, oblečte tepláky, obujte holiny a šup na ně! Vzpomeňte si, jak je krásné, jít večer spát, zavřít oči a vidět kloboučky hub. Při každém mrknutí nový snímek, jako promítání diapozitivů! A pak si taky udělejte ty palačinky. Nebudete litovat. A dejte mi vědět, jak vám chutnaly, jo?



3 komentáře:

  1. Houby jsou v mrazáku...už mám na ně chuť

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přiznám se, že sprostě závidím... Ale pochutnejte si, no 😉

      Vymazat