KDYŽ TELE VAŘÍ KAMARÁDY - TMAVÝ TELECÍ VÝVAR, PLUS DEMI GLACE K TOMU

Tak nám skončil Masterchef Australia. Se zatajeným dechem jsme sledovali poslední díly, kdy už soutěžící potili krev a slzy. Opravdu to byl snad nejnáročnější ročník téhle soutěže a zároveň měl nejvyšší úroveň, co se vaření týče. Taky to byl děsnej doják. Tak jsem si zadojila, řekla si "ty seš ale tele" a abych uctila výkony všech soutěžících, zkusila jsem se přiblížit zase o kročíček blíž úrovni, kterou měli tihle mladí nadějní kuchtíci. Ne že bych snad měla choutky aspirovat na Masterchefa, jen chci ve svých znalostech pokračovat dál a ve vaření se zlepšovat. A k tomu patří hlavně znalost základních věcí a technik. Jak uvařit hovězí vývar asi všichni víme, kdyby náhodou ne, můžete si počíst tady. Tmavý vývar je trochu jiná kategorie, z kostí i zeleniny oproti profláklejšímu světlému vývaru dostaneme maximum chuti, a hlavně se z něj dá posléze jednoduchou redukcí vykouzlit další poklad, a to demi-glace. Zkrátka tmavý vývar z kostí a demi-glace je základ, který by měl zvládnout každý kuchař. A když jsem ta kuchta, tak já taky musím! Pojďme na to.

WHISKEY SOUR, ANEB JAK PŘEŽÍT PRÁZDNINY S DĚTMI

Je léto, prázdniny, vedro, mnoho z vás se jistě nechce obtěžovat s přitápěním u plotny. Taky mnoho z nás má 24/7 svoje ratolesti, nedej bože ještě cizí, a tak dnes zabijeme několik much jednou ranou. Nezahřejeme se, nýbrž zchladíme, otupíme smysly a dáme těm lidským červům šanci dožít se dospělého věku. Jsou šťastlivci, kteří mohou o prázdninách děti odložit na týden k babičce a odjet s partnerem na zasloužený odpočinek k moři. Tam pak, romanticky se vodíc za pacičku, nechápavě čelí nenávistným pohledům nešťastníků, kteří svoje genetické tresty tahají s sebou. My s manželem jsme měkkejši, nechali jsme se obalamutit nevinnou dětskou tváří a řekli si, že je vezmeme taky (komukoliv, kdo se na dovolené střetl s mým zapšklým šklebem se tímto omouvám, bylo to kouzlo okamžiku, nic osobního..). Pokud jste stejní naivové, důrazně vám doporučuju objednávat zájezdy s all inclusivem, pomoc plážového baru budete potřebovat! Vaše kroky se k němu budou ubírat často. Abyste cestu ke klidu měli co nejrychlejší, můžete si nechat namíchat zrovna tenhle drink, nebo nějakou jeho místní obdobu. Nebo si ho namíchejte jen tak doma, je svěží a do stávajících veder balzám na duši. Jak na koktejly nejsem, s tímhle si celkem rozumím.

KVĚTÁKOVÝ KRÉM S VOŇAVÝM CHLEBOVÝM KŘUPÁNÍM

Dveře prázdnin se vyrvaly z pantů, teploty atakují hranici příčetnosti, nervozita řidičů a rodičů narůstá, a vám se pravděpodobně nechce trávit moc času za sporákem. Ani mně ne. Jenže kdo to má vydržet, když jsme ze zelinářských stánků atakovaní dary našich polí a sadů, žejo! Takže abych to uvedla na pravou míru - jsem si vědoma toho, že naprosto míjím polívkovou sezónu. Ale za prvé - jsem polívkový maniak, tudíž bez polívek nedám ani ranu ani v létě, za druhé můžu si vařit, co chci a psát o čem chci (se podívejte na Oka-můru...) a za třetí, a to je nejlepčí - tahle polívka se dá jíst i studená, případně vlažňoučká. To je slovo, božínečku, brrr.. Takže vlastně deskripci letního pokrmu splňuje. Navíc citronová kůra a šťáva jí dodávají lehkost a svěžest, na kterou nejste u klasického květákového krému zvyklí. Tak neváhejte, drapněte jednoho toho bělostného kudrnáče a vrhněte se na ni.

FRANCOUZSKÝ TŘEŠŇOVÝ CLAFOUTIS

Po minulém článku jsem se rozhodla být hodná kuchta, netýrat vás textem o délce Miliardy odstínů šedi (viděla jsem v knihkupectví, ne že  bych snad byla AŽ TAK sečtělá) a v tomhle příspěvku svého špatného vnitřního spisovatele udržet na uzdě. Ono taky není moc co psát. Krom toho, že clafoutis je celkem zajímavý, jednoduchý, rychlý, lehký a dobrý letní dezert. Rozjíždí se překrátká sezóna třešní, tak si je neodříkejte a potom, co se nacpete k prasknutí a zapijete je vodou, můžete s hekáním dát zbytek do formy a upéct tuhle zvláštnůstku. Odpusťte si nudné, dusivé bublaniny, tohle je lepčí, uvidíte! Navíc je to maxirychlovka, rozmixujete náplň a nalejete na třešně do formy, co víc chtít?

LILKOVÉ CURRY JAKO Z HYDERABADU/ BAGARA BAINGAN

Co vy se se mnou všechno nedozvíte! Tak se přiznejte, nestyďte se, kdo z vás věděl, kde v Indii leží Hyberabad? No? Ruce nahoru! Les rukou? Polom? Nebyla jsem na tom líp. Člověk v těchhle situacích nemůže nemilovat strýce Googla, že? Tak dnes si ukuchtíme lilkové curry Bagara baingan, které je inspirované jídlem připravovaným v této oblasti, kdy se, alespoň podle wikipedie, mladé lilky naplní kokosovo-arašídovou pastou a vaří se v krémové omáčce. Recept jsem vyčmuchala kde jinde, než u mé momentální indické bohyně Michelle Peters. Lilky plnit nebudete, nebojte, žádná tučná čuňárna to taky není, takže vlastně odpočinek a dieta. I když odpočinek... Je to asi nejsložitější indické jídlo, které jsem zatím vařila, je s ním celkem crcáního, ale stojí za to. Jak jinak... Začerstva dostala naloženo i ulítaná kamarádka a aspoň vypadala a tvrdila, že je to šmakozita. Ale ono po bagetách z benzínek... Viď, Verčo? Tak si vyčleňte nějaké nudné propršené odpoledne a pusťte se do něj taky.