THAJSKO-NUSELSKÉ PŘÁTELSTVÍ A CURRY JAKO DŮKAZ - TROCHA PUNKU NA ROZLOUČENOU

Uohoooh, no nazdar! Kdybychom to tak trochu neavizovali na facebooku, byli bychom celí překvapení, co se tady zjevilo, že? No nepočítala jsem s tím ani já, co vám budu vykládat. Na druhou stranu jsem byla již několik měsíců tak jako nenápadně a pod čarou celá divoká z toho, jak jsem odsud vyghostila a že třeba kvůli mně někde někdo pláče. Tedy samozřejmě pláče z těch hezkých důvodů, jako že je mu smutno po mém neopakovatelném humoru, mé grafomanické lehkosti, sžíravé sebeironii a tak, nikoliv proto, že jsem ho pozurážela, seřvala na tři doby a poslala na chuj... Od fejkčízkejku nám pod nohama protekla nějaká ta voda, některým i do obuvi, a myslím, že je nám už všem jasné, že tady se končí, zavíráme krám, hasta la vista, bejby! Průpovídku v profilu na fb, že jsem lehce schizofrenní jsem si samozřejmě nevycucala, i proto moje zdejší rozloučení přichází s takovou prodlevou. Krom plácání se v neproduktivním bahně nenávisti k Rusovi a vyčuránkovskému lidskému pokolení všeobecně, jsem se plácala v pochybách, jestli to tady fakt úplně zabalit. Že to pak jako bude trapas, když mě posedne psací démon a budu sem s něčím chtít proklouznout. To mi nezávidíte, takováto masivní dilemata, že?! Proto je Pambuch naděluje mně, ví, že tyto složité situace ustojím, to dá rozum...

Každopádně rozloučit se je slušnost, ideálně i s nějakou pozorností. Tou budiž tenhle recept. Čas, zdá se, čím dál zběsileji uhání kolem, děti odrůstají a volného času si po těch letech cením zase trochu jinak. Rozhodně jinak, než během rodičáku a krátce po něm, kdy od dětí, až na mamíkosaury (od slova dinosaurus), kteří dosahují nirvány zásadně trávením veškerého času s dětmi, potřebuje utéct většina matek. Tohle byl můj únik, kde se dal přetlak z mundánních starostí přetavit v něco pozitivního - možná hlavně pro mě, která si pamatuju maximálně svoje rodné číslo, takže mít někde sepsaný oblíbený recept byl dar z nebes! Byla to vždycky zábava, bavily mě i reakce vás, čtenářů, dokonce jsem s některými z vás navázala až náznak vřelého přátelství, prostě doják! Ovšem v rámci hesla "panta rhei" plynu a vyvíjím se i já, hlavně v oblasti břicha. A vyvíjet by se měl asi i blog. Od začátku byl ale hlavně koníkem a psychohygienickou francouzskou holí. Nicméně rozhodně i vzhledem k tomu, že marketingově a obchodně jsem nadaná asi jako ČSSD ve své poslední předvolební kampani, nikam jsem to tady ani přes pozitivní začátky neposunula. A to máte za to! Tímto tedy oficiálně oznamuju všem fandům i antifandům, že blog jde do penze a aktivní tak budu už pouze na Facebooku a Instagramu. Ale kdo ví, třeba až náš kralevic dosáhne poberty a začne žrát jak malý cirkus a zoo dohromady, zase to ve mně probudí vášně a to nechcete zažít...

Co se téhle vylomeniny týče, snad půl roku jsem měla v záložkách otevřený recept z Food&Wine, kde se peklo celé kuře v relativně jednoduché omáčce s kokosovým mlékem, pěkně jsem si v hlavě připravila, co bude potřeba, naplánovala... A pak se to náhle jaksi zvrhlo, asi se ozvalo moje ADHD (not really), prostě jsem nebyla schopná se přinutit jet podle receptu, a než jsem se nadála, žilo to svým životem. Co jsem ovšem dodržela, je použití celého kuřete. Ono se to vyplatilo vždycky, s ohledem na stávající růst cen naprosto všeho je ale rozhodně rozumné koupit celé kuře a věnovat jeho naporcování pět minut navíc, než zaplatit o dost víc chechtáků za třeba jen stehna. I pro mě překvapivě je při pohledu na seznam ingrediencí výsledkem ultimátní prolnutí několika nejznámějších thajských curry, zeleného, žlutého, a dejme tomu Massaman. Je to ode mě jistě troufalé, neuctivé k tradicím a thajské kulikultuře a tak. A je mi to úplně jedno. A jak vás znám, mám podezření, že to uvidíte podobně. Vaření má být zábava, no ne? Tak se pojďme pobavit, ať máte v tom životě taky trochu té legrace, viďte...

INGREDIENCE:

curry pasta:

úctyhodných 70-100 g čerstvých zelených chilli papriček - asi by se dalo dodat "dle vašeho výběru". Nicméně víme, že, pokud si tedy nepěstujete vlastní, nabídka čerstvých zelených papriček se u nás omezuje převážně na trhy z podzimu, celoročně jsou k dostání prakticky výhradně jen ty napalm přípomínající thajské mrchy. Což je u nás ale naprosto v pořádku, nechat si čas od času slézt sliznici trávícího ústrojí nemůže být nezdravé... Takže fair warning - tohle curry je plamenomet. Přesto vám, slabším povahám, nemusí být tahle dobrota zapovězena, stačí pal upravit kombinací papriček, stačí použít třeba pár jalapeno a kus zelené papriky.

2 stonky citronové trávy

1 menší palice česneku

1 kus velikosti cca palce (baj voko tak 25-30 g) galangalu - když nemáte galangal, vražte tam zázvor. Tihle dva kořeni nejsou samozřejmě zaměnitelní, nicméně i s použitím zázvoru bude pasta jako lusk a curry dobré. A to velice.

5 pěkných, tlusťoučkých kořínků koriandru, popřípadě víc menších, případně pak  silnější, zelené stonky co nejblíže kořínku - nezapomeňme, že to není farmacie, na nějakém tom mikrogramu fakt až tak nezáleží

1 pořádný prstík čerstvé kurkumy/ 1 lžíce sušené mleté kurkumy

2 (naše evropské) šalotky/ cca 6 asijských mrněk/1 střední cibule - tu jsem použila já, protože prostě chaos...

1 list kafirové limety - na droboulinečko nakrájený, protože ani v hmoždíři, ani v mixéru se relativně tvrdé listy nerozmělní.

volitelně kůra z jedné klasické limety - nepředpokládám, že budete mít kafirovou limetu. Já mám teda to štěstí, že mám v mrazáku pár plodů od kamaráda, takže do pasty šla kůra z jednoho tohohle krasavce. Paradoxně šťáva opravdu za moc nestojí... Fun fact - nedávno jsem se dozvěděla, že oficiální název téhle rostliny je mauricijská papeda. Tak jsem vám jen chtěla říct, že budu i nadále používat nesprávný výraz kafirová limeta. Oukydouk, to bychom měli.

2 lžičky garnátové pasty (shrimp paste)

1 lžička soli

koření do pasty:

1 pořádná lžička mletého římského kmínu

2 lžičky mletého koriandru

1 lžička mleté skořice

1 solidní lžička mletého bílého pepře

případně lžíce mleté kurkumy, pokud nemáte čerstvý kořen, ale lžičku můžete přihodit tak jako tak

1/2 lžičky mletého muškátového květu

1/2 lžičky mletého kardamomu

1/4 lžičky mletého/strouhaného muškátového oříšku

1 hřebíček

Optimální je mít koření celé a namlít/nahmoždit si ho čerstvé, ale použít můžete samozřejmě i namleté, máte-li. Sama si čas od času melu malá množství římského kmínu a koriandru, abych je měla po ruce.

zbytek:

1 celé kuře

1/2 litru kuřecího vývaru nebo vody

2 plechovky/ 1l kokosového mléka - ano, toto je velmi nedietní žvanec!

3-4 listy kafirové limety - seženete mražené nebo sušené

1 konzerva bambusových výhonků o libovolné velikosti 

1 červená/zelená paprika nakrájená na tenké proužky*

1 lžíce cukru/ půlka bobku palmového cukru

1-2 lžíce tamarindové pasty/limetková šťáva do hotového jídla - volitelně a podle chuti

4 lžíce rybí omáčky, baj voko... Všechno finální dochucování je velmi individuální a na vás

*v podstatě jakákoliv zelenina, která se vám do curry chuťově líbí - dýně, zelené fazolky, mrkev na kolečka, batáty, cuketa... Dohazujete ji až ke konci, aby se totálně nerozvařila, tudíž máte možnost channellovat svého kuligénia a do hrnce vrhnout, co se vám zamlouvá.

k podávání:

jasmínová rýže/ placky roti/ naan

čerstvý koriandr a/nebo spousta thajské bazalky

1. Pokud jste líní/máte málo času/co je komu do toho, naházejte POKRÁJENÉ čerstvé ingredience a sůl do mixéru nebo relevantní nádoby a rozšmelcujte ponorákem. Přihoďte pomletou směs suchého koření a garnátovou pastu a prohoňte ještě v mixéru nebo tyčákem, až bude pasta relativně hladká. Nečekejte, že bude jemná jako kupovaná, nebude, i kdybyste mixéru, nebo hmoždíři, odvařili motůrek. 

Pokud líní nejste, můžete všechno utlouct ve hmoždíři a trochu si máknout. Inspirovat v postupu se můžete třeba u Massaman curry.

2. To nejstrašnější máte za sebou! Teda jak se to vezme, pokud se štítíte zacházení s čersvým masíčkem, tohle bude ta nejstrašnější, muhehehe. Jsem zlá! Každopádně nastal čas rozebrat kuřátko na šroubky. A kdo ví, třeba se vám taková praxe bude hodit, až jednou budete potřebovat propašovat manžela/manželku z bytu v pár kufrech, že jo! Těžko na cvičišti, lehko na bojišti, říkaj... Prsa bych doporučovala separátně vhodit do vařící se polévky/omáčky až na závěr, na pár minut, pak vypnout a nechat dojít působením horké tekutiny. Budete tak mít krásně šťavnaté ňadro, žádnou dusivku. Jinak se zařiďte podle sebe, mně se nejlíp osvědčilo rozdělení stehna na dva kusy, stejně tak i křídla. Zbylý skelet pak rozdělit cca na tři části v místech, kde to jde nejlíp, abyste nemuseli pořizovat nebo vytahovat sekáček. S tím souvisí i oddělení stehen ideálně v kloubech, pak to zvládnete obyč nožem.

3. Netřeste zběsile kokosovým mlékem, naopak po otevření seberte vrchní, hustější, vrstvu a vrhněte ji do hrnce a na středním plameni/stupni zahřívejte. Pomalu by se měl, pokud je kokosové mléko nehomogenizované, oddělit tuk. Více ke kosovému mléku právě tady u Massaman:

"Na trhu je hodně druhů, kvalita se asi bude taky poměrně dramaticky různit. Tipla bych, že bude obecně fajn, používat kokosová mléka thajská. Jako nejlepší bývá hodnocené mléko Chaokoh nebo Aroy-D. Ideální je prý dokonce mléko v krabičce, nikoliv v plechovce, protože není homogenizované. Jde pak při jeho použití dosáhnout toho, že se  při smažení pasty oddělí tuk od tekutiny v mléce a curry pak má vrstvičku tuku na hladině. Údajně znak dobře připraveného curry, resp. správného postupu. Prodávám, jak jsem se dočetla, to jen tak pro zajímavost, není to nic, na čem by příprava curry stála a padala, na chuti to nic nemění."

4. Do takhle rozjetého byznysu dejte připravenou pastu a stále na středním plameni/stupni restujte a míchejte, až se pasta krásně rozvoní a bude taková lehce přisražená. Nevím, jak to lépěji popsat. Zhruba tenhle proces trvá cca 10 minut.

5. Přihoďte naporcované kuře, promíchejte, aby se maso pastou trochu obalilo a lehce se zatáhlo. Pak zalijte vším zbylým kokosovým mlékem, vývarem/vodou, přidejte cukr, rybí omáčku, přihoďte kafirové listy a pomalu táhněte mírným varem, dokud maso nebude téměř dle vašeho gusta. 

6. Nakonec přihoďte nakrájenou zeleninu a podle její houževnatosti hrnec klidně hned odstavte (paprika), nechte jen moment probublat, nebo chvíli povařte.

Proveďte poslední dochucení tamarindem, pokud chcete, rybí omáčkou, trochou cukru. Omáčka by měla být spíš trochu slanější, v kombinaci s rýží pak může méně slaná verze vyznít meh a to by byla jistě škoda, když jste si tak mákli, že? Sůl nechá vyniknout i všem ostatním chutím a vůním. Dobrý sluha, zlý pán.

Na závěr by se slušelo poděkovat, zhodnotit a tak. Snad to nebude muset někdo z vás vzít za mě, hah! Byli jste mi, moji milí, dobrými čtenáři! Občas jste mě poplácali, občas dojali, často rozesmáli, nikdy jste na mě nevztáhli ruku! S ohledem na můj lehce schizofrenní přístup bych se nedivila, kdyby mě teď blogovací a kuchtící démon posedl full on a začaly se tu vrstvit nesmírně obohacující příspěvky, které vám, nám budou měnit život. To jsem si trochu zapřeháněla, ale kdo jsem já, abych dovedla říct, co se mi děje v hlavě, že jo! Děkuju vám za dosavadní přízeň a kdo z vás mě ještě nestalkuje na fb nebo instagramu Nuselská kuchta, šupky dupky, ať se nám nepřeruší pupeční lano! Opatrujte se, buďte na sebe hodní, abyste mohli být hodní i na ostatní a mohli jsme tak ze světa dělat hezčí místo. Posílám vzdušný polibek a přání všeho dobrého! 

pozn.: omlouvám se za doprasené zarovnání odstavců, můj vnitřní OCD tvor z toho málem dostal psotnik, ale prostě není boha. Blogger je tak trochu bugger.