RYCHLÝ FENYKLOVÝ SALÁT S JABLKEM A UZENOU MAKRELOU

Občas mě při týdenním rodinném nákupu přepadne záchvat chuti na něco. Často se ale stane, že po příjezdu domů chuť přejde. Nebo je zakoupená věc taková prasárna, že dát si ji k večeři, urve mi to žlučník i s přilehlými orgány, a na oběd je to tak nějak málo nebo co.. Tak se odvíjel i příběh kamarádky uzené makrely, na kterou jsem po letech dostala neovladatelnou chuť. Ležela si tak v šuplátku lednice zavakuovaná v igelitu a byla čím dál nakrklejší. Kdyby měla oči, byla by jimi po mně zle loupala! Už jsem se jí do těch očních důlků nemohla ani podívat, styděla jsem se. Pak mi při dalším nákupu do cesty skočila bulva fenyklu, mně to v mozku probilo, v supermarketu na chvíli zhasla všechna světla, a bylo jasno. Přece fenykl se často používá do salátu! A s čímpak asi myslíte, že se ten fenykl do salátu nejčastěji páruje? No?! No, ano, s pomerančem... Jenže taky s rybou, vy chytráci! A proč ne rovnou uzenou, no ne?

Jaro se hlásí se všemi odpornými souvislostmi. Jako třeba tou, že postupně vystupujeme z bezpečí svých stanů, tedy kabátů a bund, a neverbálně sdělujeme celému světu, jak že jsme se to celou zimu měli... A jakpak nám to přes ty vánoce hamalo. A kolikrát jsme byli na lyžičkách.. Nebudu vás napínat, často to není ani hezký pohled, ani dobrý pocit. Zároveň se ale s postupným oteplováním vytrácí nechuť pochroupávat saláty, které nás ještě víc ochladí, takže to tradiční "hubnutí do plavek" bude usnadněné. Jenže pak člověku po týdnu dojde fantazie, znechuceně jí pořád ten jeden salát dokola, a v duchu sní o hromadě brambor s cibulí a slaninou nebo kusu flákoty. Pak je na čase zařadit fenykl. Znáte? Ne? Seznamte se.

Fenykl je populární surovinou středomořské kuchyně. Používá se do salátů, polévek, peče se, dusí se, plní se. U nás má tradici tak maximálně v tom, že z jeho semínek dělají vyčerpané čerstvé matky odvar a prolévají se jím v naději, že ti malí, kroutící se, rudí červi aspoň na chvíli zaberou a přestanou terorizovat celou rodinu svým jekotem. Když je dobře, červ si mocně prdne a na pět až deset minut usne. Rostlina fenyklu je jedlá celá. A celá taky voní nasládle po lékořici. Většinou ji milujete nebo nenávidíte. Má mnohé zdravotní účinky, zejména semena - jak už víme, ulevuje plynatosti, je mírně močopudná a také pomáhá odkašlávání. Díky dezinfekčnímu účinku se silný odvar může použít také jako kloktadlo nebo ke zlepšení stavu dásní. Fenyklový řapík nebo bulva nebudou mít zmíněné účinky tak silné jako semena, zato je ale lahodný a jestli jste dosud váhali, právě jsem vám dilema ukončila.. Zmínila jsem, že jsem krapítek rozkazovačná? Hah!

INGREDIENCE:

uzená makrela, buď filety nebo celá

směs salátových listů - ledový salát, rukola, baby špenát, polníček, co máte a chcete

1 bulva fenyklu

1 střední jablko

jarní cibulka, pouze bílá část, nakrájená na tenoučká kolečka (příp. kousek červené cibule)

olivový olej

citronová šťáva

sůl, čerstvý pepř

1. Fenykl překrojte napůl a zbavte košťálu uprostřed. Odkrojte vrchní řapíky, střapaté, kopru podobné, lístečky si nechte na ozdobu. Nakrájejte fenykl na tenoučké proužky. Jablko ani neloupejte, jen zbavte jádřince a pokrájejte na sirky, nebo, stejně jako fenykl, na tenké plátky. Proházejte se směsí salátových listů, olivovým olejem, citronovou šťávou, solí a pepřem. Nechte chvíli stát stranou.

2. Mezitím si připravte, tzn. vykostěte, makrelu,  natrhejte na kousky. Proházejte se salátem, opečte v toasteru nebo na pánvi kousky domácího celožitného chleba (přeháňka?) a můžete podávat.

Vidíte? Superrychlé, jednoduché, zdravé, dietní a hlavně moc dobré. A já bych vám nelhala! Já se svou nenávistí k čemukoliv lékořicovému, která jsem nechuť k fenyklu překonala právě až při pokusu nevrátit rudého červa do porodnice, a fenyklu přišla na chuť. Rozhodně se nemusíte bát, salát není vůbec tak aromatický, jak by se jeden obával, naopak v kombinaci s uzenou rybou je sladká voňavost fenyklu příjemná, uzená ryba dodá na podstatnosti a sytosti, citron vše pěkně osvěží, není co řešit. Další stálice na našem stole. A teď mě omluvte, musím jít poděkovat červovi, co že jsem to díky němu objevila za dobrotu...