Tak.. únorovou výzvu The Daring Bakers jsem nějak neráčila stihnout, přece jen dovolená v Krakonoších dostala zelenou. Ale byla to jedna z výzev, kterou jsem toužila splnit, protože asijská kuchyně je mi prostě sympatická a pak, bochánky plněné voňavým mletým masem, tomu tak nějak nejde odolat. Protože jsem ale trávila poslední dny uvázaná doma pomyslnou rotavirovou smyčkou, kterou mi okolo krku stáhl náš junior, a neměla tak možnost ani sílu koupit maso (ani dodržet recept na těsto, se taky ukázalo... zlobivá cuchta!), pojala jsem výzvu vegetariánsky. Asii tam evokuje hokkaido dýně v náplni, to musí stačit. Při realizaci jsem zažívala stavy hlubokého a velice upřímného zpytování vlastní svéprávnosti, nadávala jako rodilý Severomoravan (to mě naučil manžel), setřásala ze sebe vlastní vzteklé, rudé, řičící rekonvalescencující batole a modlila se, abych ho nezabalila do těch bochánků a neupekla taky. Že bych nemusela pro to maso. Zvláštní, jak se usměvavý a užvaněný pohodář dokáže proměnit v rudého, celý den vřískajícího démona. V době, kdy už je nemoc ta tam. Po kom to tak může mít? Naprosto tápu... Dalo by se tedy říct, že tohle byla opravdu "challenge", byť z jiných důvodů. Vy si to klidně střihněte bez toho řvoucího batolete, uvidíte, že to půjde snáz.
Plněné bochánky jsou, jak jsem se dočetla, notorickým asijským jídlem ulice, tedy "street food". Tak akorát do ruky, nepotřebujete příbor, zasytí, co víc si přát. Nějakou verzi bochánků najdete napříč celou Asií, v Thajskou jsou to "salapo", v Číně, odkud vzešly, mají "bao", "humbow", "mantou" a "pau". Na Filipínách, odkud pochází i rodina hostitelky této výzvy, se jmenují "siopao" (šó-pau). Plní se vším, po čem srdce zatouží, náplně mohou být slané, sladké, takže si zvolte, co najdete doma nebo vaše hlava vymyslí, prostě nechte vaši fantazii vzlétnout. Jen je třeba, aby náplň byla relativně suchá, aby se bochánky jakž takž dobře plnily a vy neskončili ve svěrací kazajce. Stejně jako skoro já..
Když jsem projížděla recept na těsto, který nám Julia z One-Wall Kitchen poskytla, nepostřehla jsem v něm nic odlišného od běžného drožďového těsta, prostě voda, droždí, mouka, sůl a tuk. Vystoupila jsem tedy z kolejí a těsto si udělala po svém, s omládkem, a zadělané mým oblíbeným podmáslím. Uvedu zde oba recepty, vyberte si ten, který se vám bude zdát lepší a jednodušší.
Náplň jsem pojala tzv. nouzově. Z chladného parapetu naší ložnice na mě už drahnou dobu nenávistně a zavile zírala poslední hokkaido dýně. Úplně jsem viděla ty otázky v jejích strupatých očích... "proč ne já?!", "v čem byly ty dýně, cos použila na polívku a kari, a já nevím na co, lepší než já?!!", "to tady jako budu dřepět až do podzimu, až si přitáhneš další, lepší, čerstvější hokkaida?!". Jsem měkká, zželelo se mi jí, upekla jsem ji s cibulí, česnekem a trochou oleje, smíchala s mozzarelou a naplnila jí bochánky. Jestli budu kdy mít nervy na repete, tentokrát s masovou náplní, se uvidí. Tak pojďme na to.
INGREDIENCE NA TĚSTO:
Julie:
7 g sušeného droždí
360 ml vlažné vody
1 pol. lžíce cukru
2 pol. lžíce másla
1 lžička soli
600-700 g hladké mouky
nebo
Kuchta:
Omládek:
150 g hladké mouky
120 ml podmáslí
1 lžička medu
10 g droždí
Na finální těsto:
450 g hladké mouky
290 ml podmáslí
12 g soli
3 lžíce olivového oleje
INGREDIENCE NA NÁPLŇ:
1 střední dýně hokkaido (nebo jakákoliv jiná, jen tu je potom třeba oloupat)
1 velká cibule
2 stroužky česneku
2 lžíce sojové omáčky
sýr podle vašeho výběru, já použila jednu velmi neasijskou mozzarelu
1 lžíce jablečného octa (nemusí být, já ráda vyvážím sladkou chuť dýně něčím navinulým)
sůl, pepř
1. Používáte-li omladek, smíchejte vše potřebné a nechte cca 45 minut kynout.
2. Mezitím si připravte nápň. Dýni omyjte, vydlabejte a nakrájejte. Cibuli nakrájejte na plátky, česnek přihoďte jen tak ve slupce, pak ho jen vyloupnete a rozmačkáte s dýní. Pocákejte trochou olivového oleje, opepřete a dejte péct na 200°C, dokud nebude dýně měkká. Nechte vychladnout, rozmačkejte vidličkou, přidejte sojovku, ocet, sýr na drobné kostičky, a podle chuti sůl a pepř.
3. K omládku přidejte zbývající ingredience, vymíchejte těsto, nejjednodušeji v robotu a nechte cca hodinu kynout. Použijete-li první recept na těsto, pak smíchejte všechny přísady v (zřejmě) poměrně vlhké těsto a nechte taky cca hodinu až dvě kynout. Julie uvádí, že tohle je tzv. "no knead dough", takže to máte bez hnětení, stejně jako třeba u Cuketkovy Šumavy. Pak vyklopte na pomoučněný vál a překládáním těsto trochu zkulturněte.
4. Podle toho, jak chcete mít bochánky velké, si z těsta trhejte odpovídající kousky (já je měla +- 70 g), rozplácněte v dlani nebo rozválejte na cca 0,5 cm placku. Za tenčí bych úplně nekopala, protože pak vám bochánek praskne buď rovnou při motání nebo pak v troubě. Fakt. No dobrá, tak si to zkuste sami... Doprostřed placičky dejte vrchovatou polévkovou lžíci náplně. Co to jde, se pokuste sebrat těsto v okolí náplně a uzavřít bochánek, aniž by náplň někudy prosakovala nebo byly viditelné spáry. Jak možná zjistíte, jako já, jakmile se kousek mazlavé náplně dostane přes okraj těsta, už bochánek nezavřete... Pak doporučuji zobnout Neurol, případně pak nějaký Risperidonek... Zakroucením bochánek uzavřete a položte spárou na plech. Tak se mi to zdálo nejbezpečnější...
5. Přikryjte utěrkou nebo vsuňte i s plechem do nějaké velké igelitky, aby těsto neoschlo a nechte 45-60 minut dokynout. Troubu mezitím rozhicujete na 190°C. Chcete-li mít bochánky lesklé jako psí oči, potřete je před odchodem na dovolenou rozšlehaným vejcem. Jinak vložte do trouby, tu můžete zapařit trochou horké vody a nechte péct cca 25-30 minut nebo dokud uzlíčky nebudou mít požadovanou barvu. Pak se na ně vrhněte, nejlepší jsou teplé. Bacha na opaření tlamičky!
Je to trošku pracnější verze rohlíků se šunkou a sýrem, ale myslím, že stojí za vyzkoušení. Začne jaro, budete lítat kdo ví kde, oprášíte piknikové košíčky, smradi se budou znuděně hledíc na Karlštejn (už zase!) dožadovat vydatných svačinek, znáte to. Ale vy.. vy budete připraveni! Výletům zdar a do Asie zvláště!
(The February Daring Bakers’ challenge is hosted by Julie of One-Wall Kitchen. She challenged us to an easy, simple filled bun using no-knead dough.)
Jsou překrásný :-)
OdpovědětVymazatDiky :-)
Vymazat