Nuselska kuchta

Nuselska kuchta

22. 9. 2014

DÝŇOVÁ POLÉVKA, LÉK NA POHMOŽDĚNÉ DUŠE

A máme to za sebou. Čtrnáct dní pekla skončilo. Život se rozhodnul mi velmi konkrétně ukázat, jak moc jsem rozmazlená. Víte, co vám poradím? Nikde moc nahlas neříkejte, jak se máte dobře, jak jste spokojení a šťastní. Protože buď ten provokatér nahoře dostane chuť vás proplesknout nebo nějaký váš známý okamžitě poběží podřezat černého kohouta, spálit těch pár chlupů, co vám zbývají na hlavě a které vám pokoutně vyrval, a naplivat do ohně, který ztělesňuje vaše útroby.. Co následuje, už vám je jasné, váš život na růžovoučkém obláčku se změní v počítání každé minuty, než budete moci upadnout a zapomenout ve sladkém spánku. Co se mi stalo tak strašného? No nemocné děti! Bezdětné asi tímhle zase na pár let dokonale zneplodním, těm s dětmi vyloudím vědoucí, sadistsický úsměv..



Nikdy jsem nepodléhala iluzi, že jsem dokonalá matka, na to mám příliš sebereflexe a sebekritiky. Posledních čtrnáct dní ale celkem otřáslo mým pocitem, že třeba nejsem zas až tak hrozná máma... Po prvním týdnu ve školce přitáhla dcera rýmu jako několik trámů. Solidárně se okamžitě přidal roční syn. Zkušení vědí, jak příjemná je rýma u dítěte, které se ne a ne a nevysmrká. Empatická já jsem následovala během dvou dnů. Najednou byl náš domov jedna velká nudle, mohli by nás za ně zapřahat. S rýmou se u dospělých nese nenálada, u dětí to, že jsou protivné jak činže, dcera sebelítostínek nad sebou pláče každou volnou chvíli, kterou netráví distribucí lesklých darů svých sliznic na vše v dosahu. Ale to je zatím předehra. Po týdnu rýmy začínají u dcery horečky, oboustranný hnisavý zánět uší, probučené noci, tajemné vzteklé scény a u mě minimum spánku. Jakmile se jí trochu uleví, já využívám příležitosti a vrhám se směr toaleta, abych strávila vášnivou noc s žaludeční virózou, která mě na následující dva dny přikovala do postele. To máme středu. A vy víte, že v sobotu je svatba, na kterou musíte udělat sto makronek, nalíčit se za dámu, obout boty na jehlách a tvářit se "nonšalán". Do toho jste týden nevystrčili nos z bytu. Ale tak samozřejmě..

A k té ne úplně nejhorší mámě? No řekněme, že v průběhu posledních čtrnácti dnů jsem chvílemi vypadávala z role laskavé, chápající, přívětivé maminky a ukazovala se příšera. Startovací, netrpělivá a nesoucitná. Děti jsou skvělé v tom, že vám všechno za chvilku odpustí.. Teda až do puberty, to si pak magicky vzpomenou na všechny křivdy, kterých jste se dopustili, včetně toho, jak jste je tenkrát odmítli "ještě jednou" zhoupnout. Puberta je ale ještě daleko, do té doby můžu pracovat na obhajobě. A taky na odpouštění sama sobě.


Beze srandy, rodičovství je náročná disciplína, nastavuje mi zrcadlo z úhlů, které mi chvílemi rozhodně nelichotí. Ale o tom to je, jako celý život. Něco si z toho vzít, máknout na sobě jako na člověku, nepošlapat při tom všechny okolo a třeba být ještě užitečná. S vavřínovým věncem a medajlí z toho určitě nevyjdu, ale udělám pro to maximum. Ještě že jsem si na ten společný výchovný výkon vybrala skvělého parťáka! Když nemůžu já, nastoupí s láskou on. Tímto smekám před všemi svobodnými mámami, před těmi, co zůstaly samy, před matkami dětí, které jsou vážně nemocné a jsem vděčná za to, jak to mám "easy"...

A za odměnu aspoň za tu snahu něco, co zahřeje na těle i na duši, dodá vám sílu bojovat a dodá víru, že ten život snad nakonec není zas až tak na prd, jako se momentálně může zdát. Protože není. Dýňová polívka. Ne, to si nedělám srandu, vím, vím, vím, dýňovek je všude plno. Tuhle jsem si během pár let vytvořila a dotáhla k (pro mě) k dokonalosti sama, díky koření zahřeje, utěší a uzdraví. A když si přidáte chilli, tak i dojme!


Ingredience:

2 menší dýně
3 brambory
1 cibule
3 stroužky česneku
4 cm kousek zázvoru
1,5 lžičky mletého kmínu
1,5 lžičky mletého koriandru
1 lžička kurkumy
5 tobolek kardamomu (trochu nakřupněte plochou stranou nože)
špetka mletého muškátového květu
kůra a šťáva z půlky až jednoho citronu
lžíce cukru (nebo podle chuti)
sůl podle chuti
1,5 l kuřecího (zeleninového) vývaru
400 ml plechovka kokosového mléka
1 lžíce másla
2 lžíce olivového oleje


1. Dýni omyjte, nejlépe kartáčkem, okrájejte z kůže bradavice a hrubá místa, vydlabejte a nakrájejte na kousky. To v případě, že máte dýni hokkaido. Ostatní dýně oloupejte a nákrájejte. Brambory oloupejte a nakrájejte na kousky.
2. Na másle a oleji (s olejem se máslo nebude přepalovat) osmahněte cibuli a česnek. Až začnou trochu chytat barvu, přidejte nastrouhaný zázvor a ještě chvíli restujte. Pak stáhněte plamen, přihoďte koření a až se rozvoní, zalijte vývarem a přihoďte dýni s brambory.
3. Přidejte citronovou kůru a šťávu, sůl, cukr a přilijte kokosové mléko. Vařte, až jsou dýně a brambory měkké. Vyndejte kardamom, ponořte tyčový mixér a dejte polévce co proto.
4. Dotáhněte polévku podle svých chutí - sůl, cukr, citronová šťáva.

Že je tahle polévka léčivá dokazuje fakt, že i roční syn se dožadoval ochutnání, sápal se po mně s umanutostí tvora, který zacítil lék a strašnou dobrotu zároveň. A taky ano. Soplil slastně ještě hodinu po svačince a dokud nebyla polévka snězená, nedal pokoj a dožadoval se své dávky. Tak ať to máte stejně!


Žádné komentáře:

Okomentovat