DVAKRÁT VAŘENÝ BŮČEK - HUI GUO ROU - 回锅肉 - POSELSTVÍ PRASEČÍCH BOŽSTEV A POSTRACH KARDIOLOGŮ

Na úvod bych ráda vyzvala odpůrce bůčku, aby opustili místnost. Teď. No, ano, vy taky, vy, co vám rostou z uší klíčky.. No tak! Rrrrrrraus! Haló, někdo si tu zapomněl tašku plnou zeleniny a luštěnin, no co já s tím?! TAK! Ta dáááááááááá, a jsme tu sami, MY, milovníci bůčku. Hezky si hačněte, broučci, dneska si uklohníme jednu z nejlepších úprav bůčku, kterou jsem zatím poznala. Ono teda ne že by nějaká úprava bůčku byla špatná, že ano, leda tak ta, kterou má na talíři někdo jiný, ale přece jen jsou některé, které bůček vyzdvihnou, podtrhnou, rozezpívají. Že se pak nějak hnusně rozezpívají i mé bůčky, je už tak nějak vedlejší, a co je vám do toho, žejo! Navíc, nedávno jsem podstoupila poměrně rozsáhlé krevní testy a sorry jako, krevně je mi dvacet, mentálně ještě míň, takže jako no worries. Cholyester, polyester, močůvka v krvi, všechno na naprosto nejzdravější úrovni, na jaké to může být, proto si bůček s chutí a bez výčitek dám. Vy si ho klidně dejte s výčitkami, hlavně si ho ale dejte!

VOŇAVÉ CHILLI Z ČERNÝCH FAZOLÍ JAKO OD MEXICKÉ ABUELY

No nazdar! Už jste mě nečekali, co? Mno jo, jsem čůza odolná a pořád se vracím. Pořád, neřád. Apríl s náma pěkně cloumá, že? Vsadím se, že všichni už od února ladíte fazonku do plavek, že se jako v dubnu bude jezdit k místnímu rybníku na opalovačku, a přitom smůla, co? Mně se to otřesné počasí náramně hodí do krámu, protože se s vámi chci podělit o tohle superchilli, aniž bych vám tu fazonku rozhodila nějakou prasárnou. Hrnu ho před sebou už asi rok, a pořád se na něj nějak ne a ne dostat. No jo, halt sečuánská kuchyně mi zakalila zrak i jiné smysly, není to fér, ale to je život. Tak než se dostane na ty plavky, můžete si na chladný večer připravit tuhle vegetariánskou voňavost. Když použijete fazole z plechovky (což prý není až takový hřích, jako by si jeden chtěl myslel), může to být i nečekaně rychlá a skvělá večeře v pracovně-školním týdnu.

KOŘENĚNÉ OŘECHY.... SEJDEME SE NA ODVYKAČCE

Kde by byla moje linie, kdyby nebylo ořechů! A taky jsem si mohla vzít Pištu Hufnágla, žejo. Mea culpa. Teda ne Pišta, na svého muže si (většinou) nestěžuju, ale ty ořechy, achichach! Dovedu je konzumovat v syrovém stavu, jako například mandle (ano, hnidopichu, není to ořech), kešu a makadamie, přiznejme si ale, že nám všem asi daleko víc chutná ta nezdravější varianta v podobě pražených a solených ořechů.. Tomu se prostě nedá odolat! Vzpomínám si, jak jsme v začátcích vztahu s mým mužem propelešili víkendy v posteli, po večerech sledovali filmy a skoro si rozedřeli prsty do krve od neustálého loupání pražených pistácií. A propos, věděli jste, že při skladování na velkých hromadách se pistácie mohou samovznítit? True story! U těchhle ořechů si můžete být jistí, že nic nevzplane, tedy doslovně, maximálně obrazně vaše láska k nim. Zmizí dřív, než by se stačily samovznítit. Navíc je to prakticky bez práce.

PIKANTNÍ KARAMELOVÁ CIBULÁDA

Předvánoční čas, kdy se food blogy jen hemží tipy na jedlé dárky (kecám, netuším, čím se v té době hemží), je pryč, takže nastává ta pravá chvíle pro mě, abych přicválala s mým tipem na jedlý dárek. Jednak se jedlý dárek vždycky hodí jako přinesné na návštěvu, a za další, ony ty přitroublé vánoce přijdou, než se nadějeme. Máte rádi sýry? A co různé chutneys, relishe a ostatní pikanterie k nim? Ano? V tom případku bych vám doporučila tuhle cibulovou marmošku vyzkoušet. Je boží. Karamelizovanou cibuli miluju, tuhle ultra verzi v podobě marmelády asi ještě víc. Trochu jsem překopala tradičnější (asi) britskou cibuládu, přidala něco koření, cukr nahradila karamelem a jako jo. S čistým svědomím posílám do světa. Krajíc domácího chleba s dobrým cheddarem a touhle matlafikou a jsem spokojené děvče.

JSOU MI TŘI - ČERNORYBÍZOVÉ MUFFINY S BÍLOU ČOKOLÁDOU

Teda abych to uvedla na pravou míru, je mi devětatřicet, i když se občas ještě pořád chovám, jako by mi byly ty tři. Tři mi ale jsou jako Kuchtě. Jelikož jsem těžce nesoutěživý typ a jelikož podle sebe soudím tebe, teda vás všechny, nebudu vás obtěžovat žádnou soutěží, ani give-aways. Tenhle styl mi není blízký, obtěžuje mě a vidím ho jen jako laciný trik na zvýšení čtenosti stránek. No fuj, to jsem ale očklivá. Chtěla jsem tím říct, že ode mě k narozeninám prostě nic nedostanete, jen jsem vám chtěla dostatečně důležitě oznámit, že už se tu pro vás dřu a obětuju celé tři roky. A protože od listopadu, kdy jsem nastoupila na plný úvazek do práce, lítám jako utržený vagon a jsem servaná jak borůvka, neupečeme si na oslavu dort, nýbrž bleskové muffiny. Ale tuze dobré.