KVĚTÁKOVÉ CURRY Z VLASTNÍ ZAHRÁDKY

Nazdar, bumbrlíčci! Máme skoro po prázdninách, léto se chýlí ke konci, začíná období hojnosti a tak začínáme sklízet, co jsme zaseli. Ti z nás, kteří sejí většinou pouze vítr (a taky semínko toskánského citronu jsem zasela, ale pak se dozvěděla, že se to nesmí/nemá) nebo nemají zahrádku, jsou nuceni si plody kupovat. To nás ale nezastaví, pochutnáme si i tak. Zjara jsem na sockách naťukla zájem ctěného čtenářstva o recept na květákové curry. Zájem byl omračující, lidí se nadšeně ozvalo šest, až pět, zkrátka jsem byla zaplavena pozitivními reakcemi. Byla by blbost mrcasit se sepisováním receptu na jaře, kdy o květák jeden nezavadí, viďte. Nebo by si na něj měl brát hypotéku. Ale já nezapomínám. Bohužel. Teda zapomínám, samozřejmě, pořád něco zapomínám. Ale víme, jak je to s ženskýma, žejo. Takhle nezapomínám. A taky nezapomínám, co jsem naslibovala. Samy se ty životní úzkosti a výčitky svědomí neudělají, to je jasné! Takže drumroll, plním další závazek.

Upřímně doufám, že jste měli všichni krásné léto! Léto plné skotačení v mořských vlnách, toxických sinicích lokálních rybníků, lavoru, vlastním potu, každý dle svých možností. Plné veselého kvákání na zahrádkách restaurací (ideálně ne pod našimi okny), výletů za krásami našich zemí, jízd kabrioletem nebo puchem prosycenou MHD, které sem tam oživí přítomnost nějakého frotéra. Coby tvora v létě trpícího, a to převážně příliš vysokými teplotami, nadměrným pocením, nedostatkem režimu v rodině, což má za následek byt jak po výbuchu a narušenou cvičební rutinu, mě letos lehce překvapuje, že je mi líto, že léto pomalu odchází. Strašně rychle uteklo, už jen párkrát se vyspinkáme a jsou tu zase ty podělané vánoce, hnusně šedivá zima, tma a kámoška chandra. Aspoň že ty narozeniny mám pak už v období, kdy se dny prodlužují. 

 

No ale k věci! Kdybych měla kdy být nakloněna vegetariánství/veganství, byla by pravděpodobně indická kuchyně v rotaci denně. Jsem dost ujetá na výrazné, plné chutě. Což je patrně částečně dáno odpálenými chuťovými pohárky z mých bakaných kuřáckých let a z části náturou. Jak nahoře, tak dole. Lidi mám taky ráda plnokrevnější, pro takové ty nedomrlíky, co vypadají, že jim někdo pustil žilou (asi tak tři litry) většinou nemívám dost silnou nervovou soustavu. Zelenina je skvělý vynález, může mít ale takovou nemilou vlastnost, a sice, že je mdlá. A s tím si v indické kuchyni umí poradit bezkonkurenčně! Léta praxe a odříkání, totiž. Tenhle recept není nic tradičního a původního, nic, co by mělo název. Prostě jsem jen drzá, zachannelovala jsem vnitřního Praotce Inda a tohle je výsledek. U nás výsledek zmizel za jedno odpoledne, a to jsme se o něj dělili jen s Jiřinkem. Jsme zkrátka taková plnokrevná čuňata.

 

Pár poznámeček:

-  nejde o život, proto experimentujte s různými druhy zeleniny

- co je tadka a jaký je její smysl, se dočtete třeba tady – nebojte se ničeho a hlavně ji nevynechávejte, připravili byste se bajvočko tak o polovinu chuti výsledného pokrmu a mdlost by se dostavila v celé své mdlosti!

-  jak při restování sypkého koření tak u tadky buďte opatrní, chceme nechat koření rozkvést - let the spices bloom (poezie), aby uvolnilo aroma a chutě do tuku, velice snadno se ale spálí (a zhořkne). Proto vždy mějte teplotu zhruba na středu a hlídejte jako ostříž.

- pal si samozřejmě upravte dle své libosti – já nejsem nestranná, anžto jsem huba plechová, ale trocha štipkání pokrmu sluší

- růžičky květáku nechte o velikosti většího sousta, trochu se speče a zmenší, tak ať nemáte květákový kaviár

INGREDIENCE:

1 kg květáku (prostě +- jedna hlava)

1 cibule

5 cm kousek zázvoru

1 malá hlava česneku

1 konzerva cizrny

1 konzerva rajčat, popř. adekvání množství rajčat čerstvých

1 lžíce rajského protlaku

Sůl (černá, máte-li), olej, zel. vývar, voda, ovocný/rýžový ocet

 

Koření:

1-2 lžíce garam masala (alternativně klidně madras masala)

1 lžička kurkumy

1 lžička sladké papriky

1/2 lžičky ml. chilli

4 tobolky kardamomu

2 bobkové listy

 

Tadka:

1 lžíce hořčičných semínek

1 lžička římského kmínu

4 celé sušené chili papričky

4 menší stroužky česneku

2-3 lžíce oleje/ghí

1. Květákové růžičky zbavte broučků a jiných cizopasníků podle svých zvyklostí. Třeba namočením do osolené vody s trochou octa nebo dynamitem. Květák nechte vykapat a proschnout, rozprostřete na plech a upečte na horkovzduch na 200-220 °C do poloměkka. Opravdu ne víc, chceme, aby držel tvar i v omáčce. Skvělým pomocníkem je i zde horkovzdušná fritéza.

2. Ideálně si připravte a odměřte všechno koření, uprostřed vaření je trochu obtěžující zjišťovat, co mám a nemám.

3. Na oleji orestujte na plátky nakrájenou cibuli, nakřupnuté tobolky kardamomu a bobkové listy. Až začne cibule po krajích lehce hnědnout, přidejte nasekaný česnek a zázvor a společně restujte, dokud se nevytratí syrová vůně zázvoru. Ztlumte příkon pod kotlem na střed.

4. Přidejte sypká koření, tj. garam masalu, kurkumu, sladkou papriku a mleté chilli, a chvíli v hrnci pohoňte. Pak přidejte protlak a zase chvíli zarestujte.

5. Do hrnce vrhněte rozmačkaná/ pokrájená rajčata, zalijte trochou vody a pak postupně přidejte cizrnu, upečený květák a zalijte podle potřeby vodou nebo zeleninovým vývarem. Poctivě osolte. Nechte pod poklicí vařit cca 10-15 minut, aby se chutě propojily. 

6. V maličkém rendlíku nebo pánvi na oleji na středním plameni usmažte tadku. Opakuji, tadku. Taťka si bude čvachtat. Nejdříve do oleje vložte česnek, nasekaný na kousky nebo nakrájený na plátky a smažte, dokud nezačne lehounce zlátnout, poté vložte celé chilli papričky. Následují hořčičná semínka a římský kmín. Semínka mohou praskat a nadskakovat, tak pozor. Až vulkanická činnost trochu ustane a uvolní se omamná vůně koření, rendlík odstavte. Vmíchejte tadku pečlivě do vařící se zeleninové směsi a vypněte plotýnku. Ochutnejte a na závěr přidejte lžíci nebo tři octa podle chuti. Podle mě to je přesně to, co je na závěr potřeba na úplné dorozsvícení. Ale známe mě, jsem kyselá tamto.

 

Podávejte s plackami naan, chapati nebo s rýží, trocha koriandru situaci jistě taky neublíží. Pokud si květákové /popřípadě literární/ hody užijete, dejte o sobě vědět v komentářích. Nic mě nepotěší tolik, jako číst si mezi komentáři od nejrůznějších botů výkřik známého nebo neznámého, zato opravdového čtenáře! Krásný zbytek léta, drazí (můžu to říct?) a vidíme se na sockách. Tak to dneska prostě je.