Nuselska kuchta

Nuselska kuchta

28. 7. 2016

DOKONALOSTI, TVÉ JMÉNO JE ČERNORYBÍZOVÝ CURD

Už jdu, no! Zase jsem se tu dlouho s ničím neblejskla, viďte? Tak teď se budu blejskat, jak víte co, čekání na další příspěvek se vám vyplatilo! Teda přesněji řečeno se vyplatilo těm, co doma sedí nad kýbem černého rybízu a roní hořké slzy, nevěda, co s ním. S rybízem, ne s kýblem. Již cválám, vy zoufalci! Upatlejte si černorybízový curd. Slibuju, na mou duši, na psí uši, na kočičí spřežení, nebudete litovat. Jestli máte rádi curd, do tohohle se budete chtít zabořit až po svoje nenažrané bříško a nechat se laskat tou hebkou lesklou "něcojakomarmoškou", až upadnete do sladkého, upatlaného spánku. Vy, kteří nesedíte na tím kýblem nadúrody a neroníte, nemusíte utřít nosy, ale stejně jako já naběhněte na trh, zakupte vaničku rybízu a rázem můžete utírat pot z čela.


I přes hukot prázdnin jsem schopná vymýšlet kraviny. Ale třeba sami uznáte, že sem tam nějaká kravina se mi i povede. Tím myslím konkrétně tenhle ovocný výrobek. Jinak jsem neustále ve smyku vymýšlení kravin pro naše skřety. V pracovním úvazku zapřažený romantik pozvdechne a řekne si "ach, jak krásná musí být mateřská o prázdninách, prožít si ten čas sladkého nicnedělání znovu s vlastními dětmi, jako když jsem byl sám malý, všechna ta dobrodružství".... NICNEDĚLÁNÍ, DOBRODRUŽSTVÍ????!!!! Dovolte, abych vás uvedla do reality. Ráno, ideálně ještě před šestou, se přiřítí dva skřeti v pyžamu a den zahájí laskavým dotazem, že co že to budeme teda dneska dělat. Ten samý dotaz pak padá, pokaždé už citelně méně laskavě, ve zhruba tříminutovém intervalu (v kterémžto se hádají, neustále piští a řežou, případně ostentativně nudí) až do doby, než se vypadne z bytu, a to i přesto, že každý z těch dotazů byl pokaždé zodpovězen. Upřímně, během dne padají i dotazy, co budeme dělat zítra, a pozítří, a o víkendu. Ještě mi někdy bude někdo vykládat, jak děti žijí "tady a teď", pche! Takhle ráno, ještě plna osvěžení po celonočním spánku (haha) jsem schopna trpělivě opakovat, co že se to vlastně bude ten den dít. Po zhruba sedmdesáté druhé otázce už nabírám směr sadistické odpovědi typu "pudem na Vyšehrad, tam vypáčím tu mříž ze studny a hodím vás tam/ trajektorii Šemíkova skoku zatím žádnej tříletej uječenec uspokojivě nezkopíroval, pojď, trpaslíku, ty to dáš/ pojedem do průhonickýho parku a až pudeš čurat za strom, já zdrhnu/ jedeme se koupat na Lhotu a ty si dneska kruh nebereš/ pojedem se podívat do útulku..." Momentálně máme totiž taky tatínka pryč, zase si vesele popelaří v Reichu a já mám na krku ten náš grunt 24/7, tak mnou pro mé sadistické myšlenky laskavě neopovrhujte. No ale zpět. Takže když to shrnu, jde o to, mít hned ráno, jakmile se vaše noha dotkne podlahy, sbaleno k vodě/na hřiště/na celodenní výlet/k babičce/, umyté nádobí, vypráno, vyžehleno, uklizeno, chutně uvařeno, být umytá, učesaná, nasnídaná, vyprázdněná nejen duševně, oblečená, a s přikolíčkovaným úsměvem na tváři odrecitovat nasnídaným a vzorně oblečeným ratolestem plán na celý týden. Samozřejmě plán patřičně vzrušující, nějaké hřiště u baráku už fakt nikoho netankuje, jsou přece PRÁZDNINY! Čas pro sebe? Odpolední spánek dětí? Zapomeňte! Jak jsem zjistila už na loňské dovolené, ty malé bestie jedou na solární pohon, takže spát se o prázdninách nebude, nesmí přece ztrácet drahocenné minuty! Večer se spát chodí v devět, do třičtvrtě na deset se courá a chodí mazlit s už značně orvanou matkou, která místo hodiny jógy rezignovaně nalije dvojku vína a tu půlhodinu, než to zalomí, čumí tupě na net. Jéééééééééééééééé, ty prázdniny... co? No, tak zas zasedněte v práci ke kompu, otevřete si Idnes a buďte rádi, že jste rádi... Dva roky prázdnin, to je titul.. Ve chvíli, kdy prožijete dva měsíce nucených prací se Verne ve vaší mysli nutně mění na hororového dědka. Možná proto je to žánr sci-fi, to by žádný rodič nepřežil!



Já vím, že předcházející odstavec s černým rybízem vůbec nesouvisí, jen jsem musela hezky pasivně agresivně dát najevo, jakých ústrků se mi teď dostává, ale já PŘESTO na svého čtenáře nezapomínám a po nocích, JÁ CHUDÁK, tvořím nové zajímavostě, které by mu mohly chutnat. Ne, kecám, tenhle curd mě napadl zjara, kdy jsem chtěla likvidovat zásoby červeného rybízu z mrazáku. Leč curd z červeného byl chuťově mdlý, žádná hitparáda, prakticky nešlo poznat, z jakého ovoce to je. A v tu chvíli mě napadlo počkat do léta a zkusit curd s jeho černým bráchou. Černý rybíz samotný nejsem schopná pozřít, ta chuť je na mě až moc dryáčnická. Nicméně ve chvíli, kdy je součástí nějakého dezertu, nejlépe bez semínek a škrábavých pupíků, utloukla bych se po něm. Černorybízové makronky byly pecka, černorybízová zmrzlina jakbysmet, najednou je černoch king. V curdu výrazná černorybízová chuť krásně prorazí i přes všechno to máslo a vejce, zachová si svou kořenitost, kterou okamžitě identifikujete. A o to jde. Jako bonus pro estéty má nádhernou fialkovou barvu. Nehledě na to, že když ho nezdrcnete, je tak sametově hebký a lesklý, že vám garantuju, že budete lžičku nosit v kapse a potajmu chodit užírat co pět minut. 



Zdrcnutím mám na mysli zdrcnutí vajec, tedy sražení. To mě přivádí k otázce, jak curd vařit. Jsou dvě možnosti. Odvážní a zkušení mohou vařit přímo v hrnci s tím, že zahřejí všechny šťávy, cukr a máslo dejme tomu na 80°C, zhruba třetinou směsi natemperují rozmíchaná vejce v separé misce, rozšlehají a nalijí ke zbytku ovocné směsi a na nízkou teplotu zahřívají do zhoustnutí. Já jsem sice odvážná a možná i zkušená (s curdem), ale zákon schválnosti u mě funguje spolehlivě, jednou se rozhodnu udělat curd takhle na férovku a mám omeletu. Volím proto raději zdlouhavější a otravnější cestu, a sice míchání ve vodní lázni (baine-marie). Vy si zvolte, jak je vaše ctěná libost, já ty vaše nadávky nad černorybízovými míchanými vejci poslouchat nebudu, žejo. A vzhůru do boje!





INGREDIENCE:

500 g černého rybízu (čerstvého nebo mraženého)
šťáva ze dvou citronů nebo limet
200 g cukru 
200 g másla
4 celá velká vejce
2 žloutky
slušná špetka soli

1. Černý rybíz cca 15 minut svařte v malém hrnci, až pustí šťávu a nechte trochu vychladnout. Tohle bude nejpracnější část... Propasírujte obsah hrnce přes co nejjemnější sítko. Já ho nevlastním ve vhodné velikosti, proto jsem nucena jet nadvakrát, nejdřív nahrubo přes větší sítko, získanou šťávu s dužinou pak zbavuju semínek, která unikla, přes čajové sítko a u toho nenávidím celý svět.

2. Vychladlou vydřenou šťávu smíchejte metlou s citronovou/limetovou šťávou, cukrem, solí, máslem, vejci a žloutky v ohnivzdorné misce nebo hrnci. Vyberte velikost tak, aby pohodlně dosedla na hrnec, do kterého nalijte prst vody, a miska nebo hrnec se nedotýkal vodní hladiny. Prostě vodní lázeň. Zatopte pod hrncem, stůjte u něj jak přikovaní a míchejte budoucí curd, a míchejte a míchejte, a nuďte se, a telefonujte s kamarádkou, řvěte na děti do koupelny, že teď a ještě další půlhodinu za nimi nemůžete přijít, abyste si "spapali", co vám ve vaně uvařili z pěny a vody, ve které možná ani není načůráno... prostě se od toho ani nehněte. V tomhle množství to docela trvá, ale buďte trpěliví, počkejte, až curd zhoustne, až se v něm při míchání metlou budou dělat stopy, které chvíli zůstanou. Pro vědce - je to teplota 80°C. 

3. Odstavte z plotny a ještě jednou curd prožeňte jemným sítkem. Je pravděpodobné, že v něm bude pár kousků zlobivého bílku, který se i přes vaše zodpovědné míchání zdrcnul. Bílek je prostě prevít. Jinak by ale měl curd mít heboučkou, sametovou strukturu bez nepříjemného zrnění na jazyku. No ochutnejte, nebojte se.. Nemáte zač, sem vám to říkala!




Curd se samozřejmě nedá konzervovat a skladovat jako marmeláda (protože vejce, žejo), skladujte ho proto v lednici, kde vydrží minimálně dva týdny. Případně je samozřejmě záchrannou brzdou mrazák, tam přežije bez úhony a ztráty konzistence po rozmražení půl roku jako nic. Teda pokud nebudete doma. Jinak, myslím, nepřežije ani v té lednici. A co s ním? Místo marmelády, zamíchat do jogurtu, do tartelettek, do zmrzliny, do nanuků, do makronek, do dortů, lžičkou rovnou do pusy, šmarjá, s tím se dá dělat takových věcí!

16 komentářů:

  1. Díky za veselé ráno😂 Kamilko, já jsem táááák ráda, že jsou holky velký a že už nemám "prázdniny či mateřskou dovolenou". Držím pěsti dětem, ať se dožijí dospělosti😉😉 Curd zkusím, ale je tam na mě brutální dávka cukru. Hezký den vám přeji

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jiřinko,to jsem si mohla myslet,že Vás,latentního saďoura tím uspokojim :-D Samozřejmě,je to s nadsázkou,jsem až překvapená,že když nepruděj,fakt si je užívám.Ale to my Herodesky nesmime moc říkat,image je image,že jo!Jinak cukru si klidně trochu uberte,ale o vic jak 50 g bych to neviděla,on tam hraje taky roli v tom zhoustnutí.Mějte se krásně :-)

      Vymazat
  2. jéé, nádhera,miluji curd, bohužel já už mám dávno po rybízu,na odzrníčkování ( tedy na výrobu štávy z bobulovin )je mlýnek značky Porkert Krycí název Lis na ovoce, já mám po babi, ale dají se koupit i nové :-) z pasírování rybízu by mě kleplo

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já to tušila, že někomu už přijdu s křížkem po funuse.. :( Tak snad příští rok. Lis já bych nevyužila, zase tolik se toho u nás nezpracuje, ale máte pravdu, že i pasírování je na mrtvici. A třeba se tip s mlýnkem bude hodit někomu jinému, díky :)

      Vymazat
  3. Kamilo, já podle vás ještě nic neuvařila (jednou to přijde), já si vás chodím číst! To je naprostý balzám. Dnešní popis mateřské - dokonalost sama! Já už jsem šest let ve fázi Idnes na komplu v kanclu :-)), ale zavzpomínala jsem, je to fakt přesný. Tak pěkné další prázdninové dny, díky za tyhle stránky a já dám vědět, až něco uvařím ... Katka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Katko, nevadí, žádné tresty za nevaření podle mých receptů (zatím) nepadaj, úplně stačí, že mě čtete. Což mě upřímně dodnes překvapuje, že to doopravdy někdo čte :) Fázi Idnesu Vám trochu závidím, ale i mě to čeká poměrně brzy, trpaslík jde v září do školky, zatím to vypadá na fázi nezaměstnanosti a pokusu rozjet vlastní poradenství, ale už to bude víc o klidu :) Mějte se hezky, díky za přízeň a čtěte dál!

      Vymazat
  4. sem si měla přečíst dřív, než jsem ten rybíz sežrala zasyrova... ale zase mám novou inspiraci na likvidaci malejch zlejšků, já trapák jim slibuju prosté roztržení jako hadů, přeražení vejpůl a seřezání do kulatý krychle :oP

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. a nějak mi to připomnělo ukolíbavku, která se mi poslední dobou podezřele často vybavuje (pro v podstatě australačku nejspíš žádná novinka).... https://www.youtube.com/watch?v=iumUPMSTqVI :oD

      Vymazat
  5. Kamilko milá, povedl se. Díky za recept. Jindra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vy jste vzorňák, Jindro, vyzkoušíte vsechno :) Ale zrovna v tomhle případě je to dobrý nápad, opravdu dobrota. Jsem rada, ze chutná!

      Vymazat
  6. Zajásala jsem u receptu. Zrovna řeším co ze zralých švestek. Takže zkusím švestkový curd. Šárka

    OdpovědětVymazat
  7. Udělala jsem curd ze švestek přesně podle návodu. Naštěstí mám jemný pasírovač, tak to byla hračka. Je to výborné. Zmrzlina z něj - do nanukových formiček ne, protože nestuhne úplně. Ale zmrzlina do kelímku je dobrá, jen musíme počítat, protože tolik neztuhne, aby se brzy snědla, ale zase výhoda je, že můžeme tvarovat lžící, ale dala bych méně másla. Příští rok zkusím i z černého rybízu. Díky za recept. Šárka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak ze švestek by mě to, pravda, nenapadlo, leda bych je odšťavnila. Curd se obecně dělá z ovocné šťávy, švestky propasírujete i s velkým množstvím dužiny. Ale proti gustu.. :)

      Vymazat
  8. Curd ze švestek je fakticky výborný. Mám Moulinex pasírovač 30 roků starý a ten propasíruje dužninu a slupka neprojde. Jinak mám zkušenosti, že když zralou švestku rozpůlíme, tak polévkovou lžící jde dužnina krásně vyloupnout ze slupky.
    V sobotu jsem si uvařila pár švestek s cukrem, propasírovala ponorným mixérem a udělala sachr ze švestek dle Vilemina.blog.cz.http://vilemina.blog.cz/1205/sachr-kompotovy
    Upečený jsem uprostřed překrojila, dala švestkový curd, nahoru genache polevu, sypání.
    Je to moučník lehce vlhký tzv. dvojitá švestka. Až bude černý rybíz, tak bude buchta dvojitý černý rybíz. A inspirace je od Vás. Díky. Šárka

    OdpovědětVymazat
  9. Dělala jsem černorybízový curd. Dcera jí marmelády lžičkou-nechápu, ale tento curd je prudce jedlý. Vejce jsem propasírovala přes sítko před dodáním do směsi a odpadlo poslední pasírování. Výborný už se těším příští rok na rybíz, udělám více.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mě moc těší, že se curd povedl a je prudce jedlý! Šla i do něj dcera lžičkou? Já, jak na marmelády nejsem, a už vůbec ne lžičkou, tak na tenhle curd jsem s ní chodila :) Jinak ad pasírování po uvaření - dělá se pro jistotu pro případ, že by ve směsi byly kousíčky bílku, který se zdrcnul. Vždycky tam pár maličkých bylo.

      Vymazat