KAMČA A KIMČI - DLOUHÝ PŘÍBĚH SE ŠŤASTNÝM KONCEM

No tak jo! Konečně jsem do toho skočila. Kimči jsem si slibovala už loni, ale nějak na něj nezbylo. Snad ne ani v rodinném rozpočtu, jako časově, resp. paměťově. Ale je pravda, že aniž bych ho kdy v životě ochutnala, lákala mě jeho výroba strašně. Tak na něj došlo letos. Osudová přitažlivost, asi. Ale nebojte, něžné chlupáčky vařit nebudu, jen se podíváme na zoubek tuně zeleniny, funky smrdícím ingrediencím, jako je rybí omáčka a mořské potvory v různé podobě, spoustě chilli a konečně, velemocné fermentaci. Rozhodla jsem se příspěvek o kimči sesmolit, dokud mám jeho přípravu v čerstvé paměti, což je zhruba do dvou hodin od nacpání do kvašáku. Znáte ty matky na mateřské, vykojené mozky, atd... (je vtipná, střílí do vlastních řad..) Tudíž fermentace zatím startuje, ale než článek dopíšu, bude beztak dokvašeno. Můžu však slíbit, že už na startu na vás čeká převelice zajímavý salát, což pak teprve po dvou, třech týdnech kvašení?! Ano, kimči se dá jíst i čerstvé, neprokvašené, Maangchi, u které jsem především opisovala, ho tak dokonce preferuje. Když už jsme u zdrojů, pro případné neználky ještě důrazně doporučuju dnes už notoricky známý blog Zuzky Ouhrabkové Zkvašeno (odkaz přímo na kimči). Od té jsem si půjčila použití jablka a hrušky a taky několikanásobně větší množství mrkve a ředkve a cibulky, než má v receptu Maangchi.

BEZLEPKOVÉ DÝŇOVÉ SUŠENKY S ČERNÝM SEZAMEM

Jak je možné, že ještě nikdo nevymyslel slané dýňové sušenky? To opravdu musím všechno vykoumat já??? Mám taky jinou práci, než pořád vymýšlet, co byste snědli! Že se nestydíte. No ale tak, když už jsem ten výtečný nápad uskutečnila, podělím se o něj i s vámi. S dýněmi se roztrhl dýňový pytel, jenže je možné, že polívka vám už vytéká oušky, na curry nemáte nervy nebo chuť, a tenhle salátek je pro vás moc práce. No a náhoda tomu chtěla, že mi zbyl kus dýně, mlsná mě honí jak nadmutou kozu, v záchvatu čehosi koupená kukuřičná mouka seděla nepovšimnuta ve spíži a mohla vzteky puknout z pytlíku, no řekněte, kdo to má vydržet... Tak jsem měla roupy. Ty obrazné. Moc šancí jsem tomu nedávala, znáte to, když vám strejda Google nepotvrdí, že něco jde, hned si řeknete, že asi ne. Jenže já jsem punk a neposlucha, tak jsem to zkusila. A prosim vás jo! Jde to. Jen teď nevim, jestli se ozvat Googlovi, že ať si to tam zařadí. Jsou naprosto úžasné, a chce se mi dodat - i přesto, že jsou bezlepkové.

INDI(CON)FUSION - ČOČKOVÁ CURRY POLÍVKA

Dneska to bude krátké. Veškerou svou energii věnuju snaze neproletět komínem. Chvíle bezradnosti se střídají s lítostí a přemrštěnou empatií, které, jak jsem překvapeně zaregistrovala, může v mžiku  nahradit neodolatelná chuť být agresivní a prokopnout bosou nohou zeď. Odjel nám táta. Máme doma šíleně smutnou princeznu a obávám se, že ani Václav Neckář nepomůže. Respektive, ten už vůbec ne.. Má zlatá, svatá lepší polovička a otec našich dětí má novou práci a do vánoc se bude v pracovním týdnu školit v Reichu. Člověk by neřekl, jak mu takováhle nevinnost rozhodí fasádu a dokáže způsobit pocit, že jako rodič selhává na dobrých dvou třetinách čáry. A proto co? Proto si uvaříme polívku. Nic to sice nevyřeší, ale aspoň u mě má schopnost, ukolébat mě do pocitu, že ta špína na konci tyče, kterou mi život momentálně podává, je jen bláto.

SEZÓNA VOLÁ - KEČUP, MÁ NOVÁ RUDÁ LÁSKA

Tohle bych fakt nečekala. A od sebe už vůbec ne. Uvařila jsem domácí kečup. Taky si říkáte "jako proč, prosym tě.. dyk kečup beztak skoro nejíte a za pár fufňů se dá koupit flaška v krámě!"? No jo, no. Ale znáte ty případy, kdy se z takového toho napůl nechtěňátka vyklube to nejkrásnější a nejšikovnější dítě? Tak to je přesně tenhle případ. Nacházím se ve stavu před zkouškami. V sobotu podstupuju závěrečnou zkoušku, která ze mě po třech letech studia udělá buď ofiko homeopata nebo ofiko imbecila. Jsem z toho tak rozvrkočená, že s vynalézavostí sobě vlastní si nacházím jakoukoliv jinou zábavu, jen abych náhodou nenahlédla do svých zápisek a nezjistila, že umím proškrtnutou nulu... Tak jsem v poslední době třeba po večerech ležela a četla (kupodivu čtivý) soft porno román, který píše kamarádova sedmdesátiletá matka, a který mi poslal na pokusnou četbu, vydrhla a porovnala jsem komplet celou kuchyň, včetně trouby, nebo vytřídila všechno svoje oblečení. Akce kečup byla podobnou prokrastinační berličkou. Ale je to berle jako noha, kam se hrabe Heinz. Fakt! Sama jsem z toho paf a nevěřila bych, že domácí kečup může být takhle dobrý. Ale je! Jestli máte kečup jen trochu rádi, nebo máte děti, tam je pak odpověď jasná, dejte si tu práci a jděte do něj.