Jedno z nejoblíbenějších jídel každého prcka, možná i dospělého prcka, a přitom tak jednoduché na přípravu. Hodíte ptáka do trouby na citron, tymiánové větve, trochu postrašíte máslem a za hodinu a půl vytáhnete voňavou, byť trochu smrsklou, nádheru. No nebudu to protahovat - blíží se den matek - tak tady máte, pánové manželé a zlotřilé potomstvo, inspiraci, co připravit matince na neděli k obědu. Vyžeňte ji dopoledne na nákupy (cetek nebo oblečení, prosím, ne jídla pro celou rodinu na příští týden!) a pak se nechte po zbytek odpoledne drbat za ušiskama pochvalami od dojaté mámy, jaké že to má štěstí, že má právě vás!
Matky jsou různé. Některé h-různé, některé míň. Od té doby, co mám sama děti, úpěnlivě doufám, že budu ta "míň". Jak se mi to daří, nedokážu zatím moc posoudit, na to si počkáme. Až budu za pár let poslouchat nahrávky ze sezení našich dětí u psychoterapeuta z nahrávacího zařízení, které jsem k němu do ordinace pečlivě ukryla, buď se budu tlouct do hlavy, nebo jen s úlevou tiše špitnu "no proto" a budu spokojená, že se nám podařilo do dětí nadupat, že na rodiče se NE-PRÁ-SKÁ! Dělám si srandu, samozřejmě...
Nevím, do jaké míry řeší zodpovědnost mateřského úkolu ostatní dámy matky, za sebe můžu říct, že je to úloha bezesporu nejkrásnější, kterou jsem zatím měla tu čest mít. Jenže to je otřepané, husí kůži navozující klišé, a říká to každá. Je taky nejdrsnější. Co už totiž každá máma neřekne a nepřizná, je, že občas trne hrůzou, jak svoje děti výchovou zprzní, v nejhorším případě tak, jak ona sama je zprzněná výchovou vlastních rodičů (protože to jsme všichni, u nich ty chyby vidíme daleko snáz a ochotněji), že vlastně vůbec neví, jak na to, že půlku věcí dělá blbě, případně že je sama úplně blbá, protože "za dva roky jde mladej do školy a já bojovala už s průnikem množin!" (inspirace mou osobou...), že by občas utekla hoooodně daleko od té zoologické, ve kterou se její rodina proměnila, případně je opačně dusí a šťaví svou bezbřehou láskou, nebo jí dokonce sem tam proletí hlavou, že její děti nejsou ani tak krásné, ani tak šikovné a chytré, jak si je kdysi vysnila, a podobně.. O neustálém, všudypřítomném a obtěžujícícm strachu o ty míhající se červy ani nemluvím, a zjevně to pokračuje i poté, co červ překročí třicátý, čtyřicátý, ba i padesátý rok života.
Jedno je jasné, dokonalá máma neexistuje. I když už jsem se setkala s exempláři, které se tohohle bludu urputně držely, dokonce se domnívaly, že jsou jejím ztělesněním. Ale bottom line je, že to mámovství všechny děláme, jak nejlíp dovedeme. A jsme taky jediné mámy, které kdy budete, vy bando nevděčná, mít, takže alou pro kuře!
Tahle úprava je opravdu maximálně jednoduchá a výsledný efekt není ani trochu špatný. Pokud se budete chtít před matinkou blýsknout ještě víc, udělejte jednoduchou nádivku, pleskněte ji ke kuřeti, ona nasákne tou lahodou z kuřete a citronu a pak je to skutečně bezkonkurenční. Pokročilí vařící tatínkové můžou zkusit pipinu (kuře..) naložit večer předem do slaného roztoku, aby maso bylo co nejšťavnatější dokonce i na prsíčkách. Jak na to, se můžete dočíst třeba tady.
INGREDIENCE:
1 kuře co nejlepší kvality
svazek tymiánu
1 citron, nejlépe bio
máslo
sůl
trochu vody/suchého bílého vína na podlití
Nádivka:
8 starých rohlíků (starých den, dva, nikoli rok, dva)
cca 500 ml mléka
1 střední cibule/pórek/jarní cibulka, nakrájené nadrobno
stroužek česneku, nakrájený nadrobno
bylinky dle chuti - tymián, majoránka, medvědí česnek, pažitka
1-2 vejce
1-2 lžíce másla
sůl, pepř, špetka sladké papriky
1. Rozhodněte se, jak chcete kuře péct. Pokud celé, pak umyté, očištěné a papírovou utěrkou osušené kuře osolte zevnitř i zvenku (pořádně, za předpokladu, že jste nenakládali do solného roztoku). Citron na několika místech propíchejte a nacpěte ptákovi do bříška, spolu s několika větvemi tymiánu. Svažte mu nožičky nejlépe potravinářským provázkem, ať citron drží, kde má. Pokud chcete opečenou kůžičku po celém povrchu kuřete, můžete kuře říznout přes hrudní kost napůl a rozprostřít ho na pekáč takhle. V tom případě nakrájejte citron na kolečka, poklaďte tymiánem a osolené kuře položte na tuhle postýlku.
2. Dejte péct do trouby na 180-190 °C a připravte si nádivku. Rohlíky nakrájejte na kostky, zalijte dostatečně mlékem a nechte nasáknout. Pak přidejte vejce, koření, cibuli, česnek, změklé máslo, osolte a opepřete a pořádně promíchejte. Přidejte na stranu pekáče ke kuřeti cca po 30-45 minutách pečení.
3. Kuře během pečení párkrát potřete máslem, a podle toho, kolik tekutiny ptáček pustí, taky podlijte trochou horké vody (zkusit můžete i suché bílé víno, výsledné šťávě to jen pomůže). Pokud pečete i nádivku, něco vody vezme ta, v tom případě s ní trochu přitlačte.
4. Zhruba počítejte s hodinou pečení na 1 kg kuřete, obecně je tedy většinou za hodinu a půl pečeno. Dobrý test je, když zkusíte píchnout nožem do nejmasitější části, tedy prsíček - pokud vytéká čirá šťáva (ne růžová), je kuře hotové. Pokud nevytéká nic, připravte si na stůl taky nějaké pitíčko, možná bude ptáček trochu sušší. Pakliže jste naložili do roztoku, nebude suchý ani omylem.
5. Slijte šťávu z pekáče do nějakého rendlíku, vymačkejte do ní přes sítko i citrony. Kuře nechte chvíli odpočívat, aby se v něm šťáva rozdistribuovala rovnoměrně (stejně jako necháte odpočívat steak a hned ho nerozfidláte). Přistupte k dokončení omáčky. I když ji můžete nechat jen tak, je lepší ji trochu dotáhnout. Můžete do ní stříknout ještě trochu bílého vína, případně, máte-li šťávy víc, nechte zredukovat na prudším plameni a na závěr přidejte lžíci studeného másla. A máte omáčku jako fík! Já osobně se jí nemůžu nabažit, drůbež má obecně při vaření citrusy ráda, tak se toho nebojte.
6. Rozporcujte kuře a obřadně položte pekáč na stůl. Nezapomeňte na nějakou přílohu, brambory, ale i nějaký bílý, křupavý chleba nebo křoupání v podobě zeleninového salátu poslouží krásně. A taky teda nezapomeňte na pusu mámě!
Nevím, do jaké míry řeší zodpovědnost mateřského úkolu ostatní dámy matky, za sebe můžu říct, že je to úloha bezesporu nejkrásnější, kterou jsem zatím měla tu čest mít. Jenže to je otřepané, husí kůži navozující klišé, a říká to každá. Je taky nejdrsnější. Co už totiž každá máma neřekne a nepřizná, je, že občas trne hrůzou, jak svoje děti výchovou zprzní, v nejhorším případě tak, jak ona sama je zprzněná výchovou vlastních rodičů (protože to jsme všichni, u nich ty chyby vidíme daleko snáz a ochotněji), že vlastně vůbec neví, jak na to, že půlku věcí dělá blbě, případně že je sama úplně blbá, protože "za dva roky jde mladej do školy a já bojovala už s průnikem množin!" (inspirace mou osobou...), že by občas utekla hoooodně daleko od té zoologické, ve kterou se její rodina proměnila, případně je opačně dusí a šťaví svou bezbřehou láskou, nebo jí dokonce sem tam proletí hlavou, že její děti nejsou ani tak krásné, ani tak šikovné a chytré, jak si je kdysi vysnila, a podobně.. O neustálém, všudypřítomném a obtěžujícícm strachu o ty míhající se červy ani nemluvím, a zjevně to pokračuje i poté, co červ překročí třicátý, čtyřicátý, ba i padesátý rok života.
Jedno je jasné, dokonalá máma neexistuje. I když už jsem se setkala s exempláři, které se tohohle bludu urputně držely, dokonce se domnívaly, že jsou jejím ztělesněním. Ale bottom line je, že to mámovství všechny děláme, jak nejlíp dovedeme. A jsme taky jediné mámy, které kdy budete, vy bando nevděčná, mít, takže alou pro kuře!
Tahle úprava je opravdu maximálně jednoduchá a výsledný efekt není ani trochu špatný. Pokud se budete chtít před matinkou blýsknout ještě víc, udělejte jednoduchou nádivku, pleskněte ji ke kuřeti, ona nasákne tou lahodou z kuřete a citronu a pak je to skutečně bezkonkurenční. Pokročilí vařící tatínkové můžou zkusit pipinu (kuře..) naložit večer předem do slaného roztoku, aby maso bylo co nejšťavnatější dokonce i na prsíčkách. Jak na to, se můžete dočíst třeba tady.
INGREDIENCE:
1 kuře co nejlepší kvality
svazek tymiánu
1 citron, nejlépe bio
máslo
sůl
trochu vody/suchého bílého vína na podlití
Nádivka:
8 starých rohlíků (starých den, dva, nikoli rok, dva)
cca 500 ml mléka
1 střední cibule/pórek/jarní cibulka, nakrájené nadrobno
stroužek česneku, nakrájený nadrobno
bylinky dle chuti - tymián, majoránka, medvědí česnek, pažitka
1-2 vejce
1-2 lžíce másla
sůl, pepř, špetka sladké papriky
1. Rozhodněte se, jak chcete kuře péct. Pokud celé, pak umyté, očištěné a papírovou utěrkou osušené kuře osolte zevnitř i zvenku (pořádně, za předpokladu, že jste nenakládali do solného roztoku). Citron na několika místech propíchejte a nacpěte ptákovi do bříška, spolu s několika větvemi tymiánu. Svažte mu nožičky nejlépe potravinářským provázkem, ať citron drží, kde má. Pokud chcete opečenou kůžičku po celém povrchu kuřete, můžete kuře říznout přes hrudní kost napůl a rozprostřít ho na pekáč takhle. V tom případě nakrájejte citron na kolečka, poklaďte tymiánem a osolené kuře položte na tuhle postýlku.
2. Dejte péct do trouby na 180-190 °C a připravte si nádivku. Rohlíky nakrájejte na kostky, zalijte dostatečně mlékem a nechte nasáknout. Pak přidejte vejce, koření, cibuli, česnek, změklé máslo, osolte a opepřete a pořádně promíchejte. Přidejte na stranu pekáče ke kuřeti cca po 30-45 minutách pečení.
3. Kuře během pečení párkrát potřete máslem, a podle toho, kolik tekutiny ptáček pustí, taky podlijte trochou horké vody (zkusit můžete i suché bílé víno, výsledné šťávě to jen pomůže). Pokud pečete i nádivku, něco vody vezme ta, v tom případě s ní trochu přitlačte.
4. Zhruba počítejte s hodinou pečení na 1 kg kuřete, obecně je tedy většinou za hodinu a půl pečeno. Dobrý test je, když zkusíte píchnout nožem do nejmasitější části, tedy prsíček - pokud vytéká čirá šťáva (ne růžová), je kuře hotové. Pokud nevytéká nic, připravte si na stůl taky nějaké pitíčko, možná bude ptáček trochu sušší. Pakliže jste naložili do roztoku, nebude suchý ani omylem.
5. Slijte šťávu z pekáče do nějakého rendlíku, vymačkejte do ní přes sítko i citrony. Kuře nechte chvíli odpočívat, aby se v něm šťáva rozdistribuovala rovnoměrně (stejně jako necháte odpočívat steak a hned ho nerozfidláte). Přistupte k dokončení omáčky. I když ji můžete nechat jen tak, je lepší ji trochu dotáhnout. Můžete do ní stříknout ještě trochu bílého vína, případně, máte-li šťávy víc, nechte zredukovat na prudším plameni a na závěr přidejte lžíci studeného másla. A máte omáčku jako fík! Já osobně se jí nemůžu nabažit, drůbež má obecně při vaření citrusy ráda, tak se toho nebojte.
6. Rozporcujte kuře a obřadně položte pekáč na stůl. Nezapomeňte na nějakou přílohu, brambory, ale i nějaký bílý, křupavý chleba nebo křoupání v podobě zeleninového salátu poslouží krásně. A taky teda nezapomeňte na pusu mámě!
Obyčejně se mateřskému sentimentu moc nepoddávám, dnes jsem výjimečně ještě pod vlivem besídky, kterou včera drželi ke dni matek u dcery ve školce. Normálně asi většina lidí, kteří mě vidí, tipuje, že rodinu za zdmi bytu duševně i fyzicky trýzním. Ano, včetně muže. Působím nepřístupně a chladně. Abych se pak, JAKO JEDINÁ Z RODIČŮ!!!!, rozdojila na takovéhle školkové besídce, kde stojí trpaslíci v řadě a zpívají něco pro maminku. Ulítne mi ventil a už to jede ven... Ostatní rodiče na mě asi koukají stejně, jako kdysi hledívali na mou mámu, která se taky nepatřičně dojímala při všech našich vystoupeních a sportovních výkonech. Pak se postupně začala z takových akcí vytrácet, patrně na naše výslovné přání, už si nevzpomínám. Kruci, co všechno se nedědí! Jak ti dneska rozumím, mami... Tak hezký den matek nám všem, děvčata, hodně sil nám i našim dětem, a vy, které jste ještě nepovily - dobře, ale ne moc dlouho, si to rozmyslete! ;)
Aj takto občas robievam kurča, ale bez nádivky, tú nemusíme. Krásne to vonia, kým sa kura pečie a aj výborne chutí. A v tom závere, keď si písala o dojatí matky všeobecne považovanej za neprístupnú a chladnú, tak to ako by si písala aj o mne! No, dcéry už sú -násťročné a ku šialenstvu ma doháňajú spôsobmi ich veku prislúchajúcimi. Tak ti teda držím palce na poli rodičovstva!
OdpovědětVymazatTo jsem ráda, Ivo, že na tom nejsem takhle sama. Ale nakonec jen my víme, co se v nás ve skutečnosti odehrává a víme, že v soukromí umíme lásku najevo dát, nepotřebujeme k tomu veřejné show :) Já Tobě taky držím palce s dcerami, puberty se děsím jako čert vody, snad ji všichni přežijeme ve zdraví :)
VymazatNeskutečně jsem se pobavila! Asi víc tou omáčkou než receptem, který ale určitě zkusím. Ano, taky jsem se z cynické matky, která o sobě a dítěti nemluví v množném čísle, na dítě nešišlá a dokonce za dítě na písku neřeší konflikty, dopracovala k plačce, která jen při pomyšlení, že i druhá dcerka odjede studovat daleko z mého dosahu, slzí.
OdpovědětVymazatDíky za hezky "kořeněné" recepty a těším se na další!
Lucie, to mě moc těší, že jsem Vás i pobavila! To pomyšlení a slzení chápu, mám racionálně v plánu děti macešsky vyhnat do zahraničí (tedy až v dospělosti...) nejen na zkušenou, když vidím, kam to v naší zemi spěje, ale nejsem si jistá, jak to zvládnu v praxi... Asi se odstěhuju za nima! Děkuju za milý komentář, pokusím se Vás v budoucnu nezklamat.. :)
Vymazat