JABLEČNÝ KOLÁČ S VLAŠSKÝMI OŘECHY

Minule jsem vám svěřila cennou a intimní rodinnou informaci, a to že máme lehký přebytek jablek. Po praseti na jabloni se tentokrát vrátíme o pár kroků zpět do bezpečné konzervativní zóny a upečeme si klasický jablečný koláč. Ovšem ne český, ale anglický, případně americký, jak kdo chce. Samozřejmě jsem mohla vystřihnout štrůdlik nebo nějakou jablečnou buchtu, ale jednak bych nezkusila nic nového a za další bych ochudila ctěného čtenáře o další své výplody a případnou inspiraci, co si uklohnit. A to jistě nikdo nechce... Až na pár naprosto zanedbatelných výjimek...

JABLKO NEPADLO DALEKO OD PAŠÍKA - VEPŘOVÉ NA JABKÁCH

Poslední dobou jsme z několika stran dostali větší množství jablek, než stačíme jíst. Balkonu, chladného sklepa nebo palírny nemaje, byla jsem po obligátních přesnídávkách pro prcka "nucena" jabka spotřebovat i pro nás větší. Nakonec se ale ukázalo, že juniorovi jablíčka po přesnídávce vyhovovaly i v téhle podobě, ostatně jako i zbytku rodiny. Na ovoce v kombinaci se slaným jídlem jsem si nikdy nepotrpěla. Pravda, mohlo to být taky způsobeno faktem, že jediná sladkoslaná kombinace bylo za našeho dětství kuřecí prso s broskví, pečlivě zatavené igelitem vydávajícím se za sýr. Bleh! Tohle je ovšem úplně jiná kategorie.

HEZKY SKROMNĚ - PASTIŇÁKOVÝ KRÉM S VLAŠSKÝMI OŘECHY A SLANINOU

Miluju znovuobjevování světa očima našich dětí. Zapomínám na to ve změti každodenních povinností a rutiny, občas ale svléknu kůži dospěláka, nechám se zavléct do jejich světa a je to jízda. Co všechno je pro ně nové, neobjevené, neprozkoumané a plné kouzla. Dneska jsem snad dvacet minut dřepěla s patnáctiměsíčním synem před pračkou, kterou jsem zrovna zapnula. Chvíli jsem pozorovala jeho, jak je naprosto beze zbytku pohlcen a uchvácen točícím se bubnem, z pootevřené pusinky mu kanula slina, soustředěně chrochtodýchal a ani se nehnul. Po vlně dojetí, která se mnou prohnala, jsem se taky nechala vtáhnout, zazírala do bubnu a přitom se snažila představit si, co se asi v té jeho makovičce děje. No a k tomu oslímu můstku - ne snad stejně, ale podobně to mám občas s objevem nějaké naprosto běžné a opomíjené potraviny. V tomhle případě se to týká pastiňáku. Kořen, který dám vařit do vývaru, když není petržel. Nic víc. Nebo ne?

BRITSKÝ CHRISTMAS PUDDING - ČERNÁ BOMBA A ČERNÝ HUMOR

Jak se mi víc a víc otvírá kudla v kapse, když sleduju každoroční předvánoční běsnění, s pohledem upřeným k podlaze poslušně přiznávám, že pro vánoční jídla mám slabost. Asi proto, že jsou jen jednou za rok. Stejně jako ta, z pohledu cynika, pseudopokora, všeobjímající láska k bližnímu i dlužnímu, usoplené dojímačky a klišé, jak na sebe musíme být víc hodní a víc si jeden druhého vážit a bla bla.. Abychom se pak už u vánočního stromku nasupeně seřvali, že "ty hodinky jsem chtěla ty druhý, o tři litry dražší", potomečci se ksichtili, že tablet je málo značkový, "ve vobálce vod dědy toho je ňák míň než loni" a hned jak krámy otevřou, vyrazili na nákupy, "páč už se nám stejskalo".. Vítejte do mých černých Vánoc, hah! A k nim si tematicky uklohníme temný vánoční dezert, který je rozšířený hlavně v zemi, kde o to temno taky není nouze. A taky o černý humor.