Je tomu skoro deset let, co jsem propadla... Skoro deset let, co jsem propadla králičí norou do světa sečuánské kuchyně. První rok, dva bylo okouzlení intenzivní zhruba jako u standardní zamilovanosti, byla jsem schopná - ne bez následků - konzumovat něco se sečuánským twistem klidně denně. Jako žádná zamilovanost, ani tahle nevydržela v původní intenzitě, naopak jako málo vztahů se proměnila v lásku hlubokou, poklidnou, kdy spolu nemusíme být denně, přesto o sobě víme a jiskra v oku při pohledu na toho druhého tam stále je. Z mé strany tedy zcela jistě. Zkrátka jako s Jiřynkem! No a protože pro velkou lásku jsme my neromantičtí zvídaví invalidové schopni velkých věcí, byl po letech věrného milování a kurzu plísnění rýže a misování u Vládi z dua Zkvašeno jen krůček k tomu, abych prokázala nebývalou, avšak u mě obvyklou, drzost a zkusit vyrobit domácí verzi sečuánské fermentované fazolové chilli pasty douban jiang. Kdo jste fandou kropidlákové alchymie, pojďte dál, cirkus právě rozbíjí stany!
