Jenom sem vletím, dva prstíčky za dveře strčím, trochu se ohřeju, hned zase půjdu. Nestíhám, nestačím, dárky nemám, nápady nemám, náladu na vánoce (tradičně) nemám. Něco z toho řešitelné je, něco ne, něco bude trvat trochu déle. Vždycky jsem chtěla zkusit výrobu hořčice, prostě jen tak, co kdyby mi zrovna tohle chybělo, až budu jednou na smrtelné posteli bilancovat, žejo. Jsa prakticky bez dárků, řekla jsem si, že nastal ten správný čas. Pokud i vy máte problém byť i jen pomyslet na vstup do nákupáků praskajících ve švech, natož tam vstoupit, ten půl den pobýt a pak se zas zoufale odvléct mezi ty své důvěrně známé čtyři stěny, zachránit vás můžou žrací dárky. Tohle budiž jedna z možností.
