Kde by byla moje linie, kdyby nebylo ořechů! A taky jsem si mohla vzít Pištu Hufnágla, žejo. Mea culpa. Teda ne Pišta, na svého muže si (většinou) nestěžuju, ale ty ořechy, achichach! Dovedu je konzumovat v syrovém stavu, jako například mandle (ano, hnidopichu, není to ořech), kešu a makadamie, přiznejme si ale, že nám všem asi daleko víc chutná ta nezdravější varianta v podobě pražených a solených ořechů.. Tomu se prostě nedá odolat! Vzpomínám si, jak jsme v začátcích vztahu s mým mužem propelešili víkendy v posteli, po večerech sledovali filmy a skoro si rozedřeli prsty do krve od neustálého loupání pražených pistácií. A propos, věděli jste, že při skladování na velkých hromadách se pistácie mohou samovznítit? True story! U těchhle ořechů si můžete být jistí, že nic nevzplane, tedy doslovně, maximálně obrazně vaše láska k nim. Zmizí dřív, než by se stačily samovznítit. Navíc je to prakticky bez práce.
