Zima ve mně probouzí nejrůznější choutky. Jako třeba, že bych se přestala komplet holit, stala se tak jezevcem, a tím pádem získala právo se zanorovat a nevylézat do prvních jarních kvítků. Nebo nutkavou chuť poslouchat dokola nahrávky Cimrmanů, zejména pak samozřejmě Dobytí severního pólu, kde si obzvlášť vychutnám část, kdy se pod dekou rozebírá požár Národního divadla, nebo úplně v 3D vidím, jak ta kamínka byla pořád menší a menší... V jídle jsou to pak, samosebou, choutky na polévky všech druhů a podob. Nic jiného teď prakticky nejím. Pak jsou to ale i dobroty, které mě nějak zahřejí u sérdce, když už ne v žaludku. Na crumpets mám vřelé vzpomínky ze svého dvouletého pobytu ve Velké Británii. Rozhodně jsou to vřelejší vzpomínky, než jaké chovám na některé ostrovní obyvatele.
Nuselska kuchta
28. 11. 2015
20. 11. 2015
ZÁPADOAFRICKÁ KUŘECÍ POLÉVKA
No zdravíčko, to koukáte, že sem ještě vůbec něco přistálo, viďte? Určitě už jste si říkali "no co ta Kuchta vyvádí?", "kampak se nám ta holka schovala?", nebo "ona nás už nemá ráda".. Ale jděte, trumberové, šla pro šafrán a trochu toho zázvoru, děvenka naše starostlivá. A jak jste se mi tu a tam zatím měli? Skvěle? No to ráda slyším. Mně vám ten Jéžíšek nadělil nějak dopředu, a upřímně, jeden dárek hnusnější, než druhej. No ale rozbalila jsem to všechno a teď si s tím hraju. Takže kdyby čirou náhodou někdo z vás v tohle temné štíří roční období prožíval nějaké hnusoby a nehezkosti, vyžrat si to musíte sami, ale zároveň si taky můžete vydlabat plnou misku téhle polívky, která aspoň pohladí vaši rozervanou a rozbolavělou dušinku. Jo?
5. 11. 2015
HOVĚZÍ LÍČKA NA ČERNÉM PIVU A KARAMELIZOVANÉ CIBULI S GLAZOVANOU MRKVÍ PODLE HESTONA B.
Všichni známe hovězí líčka na červeném víně a pašíka na pivu. To jsou notoricky se párující ingredience. S nadcházející zimou jsme s mužem dostali chuť na nějakou pořádnou majdu s hovězím. Protože jsem kůže líná a poslední dobou se mi nechce fakt nic, odrazovala mě od líček na víně nutnost krájet na přesné mikrokostičky kořenovou zeleninu, pak její zdlouhavé restování, pak její lovení z omáčky, tuze moc práce. A tak mě napadlo tohle. Ještě mi někdo někdy bude vykládat, jak je lenost špatná věc, pffffff! Pro svou lenost jsme si o víkendu naprosto nechutně pochutnali a ještě jsem objevila "winter stew", které bude naší zimní stálicí. Fakt je to skvělé, líčka měkká jako máslíčko, omáčka silná jako sloní noha a temná a hluboká jako moje duše. Uachacha.. Tak pořád lepší takhle, než naopak, žejo. Omáčka silná jako moje..., jo, pochopili jste to, jo? Dobře, no..
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)