MULTISEED KVÁSKOVÉ BAGETY SE SOJOU

Dlouho tomu, co jsem na blog přidala něco chlebového, kvasového, vykřupaného. Teď, myslím, uspokojím všechny, kteří milují semínkové cokoliv, ale už jaksi bez neurotického tiku v oku nedokážou kupovat semínkové "bagety" v běžné obchodní síti. To cosi se střídou jako povadlá (skelná) vata, co je za pár hodin gumové a je to podivně cítit. Takže jestli jste ty typy, co se courají po oddělení pečiva pozdě odpoledne a nabírají si do sáčků ta opadaná, opražená semínka a pak je někde v rohu na prasáka požírají, sem tam nějaké vdechnou, ale jsou u toho tuze spokojení, pojďte dál. Upekneme si skvělé bagety s tunou semínek uvnitř i na povrchu, a vy tak budete mít místo toho slídění u pečiva čas na nějakou jinou kratochvíli.

SEČUÁNSKÁ KUCHYNĚ - CO, KDE, JAK A PROČ - ANEB MYSLÍME TO SMRTELNĚ VÁŽNĚ

Ano, pokud to se sečuánskou kuchyní myslíte smrtelně vážně, tenhle článek by se vám mohl hodit. Tedy smrtelně vážně v našich podmínkách, to znamená s elektrickými sporáky, šťastlivci s plynem, bez znalostí a schopností, které se pár let vyučují na "Sichuan Higher Institute of Cuisine", jako je precizní krájení ingrediencí, regulování teploty woku, kdy, jak, co a proč přidat do woku, a tak podobně. Samozřejmě, superzkušení čínští kuchaři z nás nikdy nebudou, to ale neznamená, že si velmi dobrou čínu nezvládneme uvařit v domácích podmínkách. Slibuju, že minimálně ta sečuánská bude lepší, než i v těch slušnějších čínských restauracích, o čínských, ve skutečnosti vietnamských, bistrech, která se tváří, že mají rozsah od kantonské, přes hunanskou a sečuánskou kuchyni, až po sushi bufety, o těch se snad nemá smysl ani zmiňovat. Kdo čte můj blog pravidelněji, nemohl nezaregistrovat mou sečuánskou úchylku, která začala hořet jasným plamenem někdy loni v létě. Od té doby jsem načetla, co jsem mohla, ve volných chvílích ležím v receptech, videích o čínském kulinárním umění, zkoumám kvalitu dostupných ingrediencí a sdílím s vámi moje poznatky i recepty, které u nás už zdomácněly. Došlo mi ovšem, že střepy informací jsou roztroušené ve všech dosavadně přidaných receptech. To je pro čtenáře nepohodlné, otravné a obtížné k opakovanému dohledání, Bůh ví, že se sama občas potřebuju k něčemu vrátit a teď hledej to, viď. Proto jsem se rozhodla sepsat jeden ucelený článek o ingrediencích, ktreré se v sečuánské kuchyni nejčastěji používají, jak k nim přijít, jak s nimi nakládat, proč si je pořídit a u mnoha, co to vlastně sakra je. Takže si běžte udělat kafíčko, dejte si cigárko, vyčurat, tohle bude dlouhý. Nakonec, znáte mě...

Zdroj foto: thefooddictator.com. Na snímku démonický sečuánský hot pot

DVAKRÁT VAŘENÝ BŮČEK - HUI GUO ROU - 回锅肉 - POSELSTVÍ PRASEČÍCH BOŽSTEV A POSTRACH KARDIOLOGŮ

Na úvod bych ráda vyzvala odpůrce bůčku, aby opustili místnost. Teď. No, ano, vy taky, vy, co vám rostou z uší klíčky.. No tak! Rrrrrrraus! Haló, někdo si tu zapomněl tašku plnou zeleniny a luštěnin, no co já s tím?! TAK! Ta dáááááááááá, a jsme tu sami, MY, milovníci bůčku. Hezky si hačněte, broučci, dneska si uklohníme jednu z nejlepších úprav bůčku, kterou jsem zatím poznala. Ono teda ne že by nějaká úprava bůčku byla špatná, že ano, leda tak ta, kterou má na talíři někdo jiný, ale přece jen jsou některé, které bůček vyzdvihnou, podtrhnou, rozezpívají. Že se pak nějak hnusně rozezpívají i mé bůčky, je už tak nějak vedlejší, a co je vám do toho, žejo! Navíc, nedávno jsem podstoupila poměrně rozsáhlé krevní testy a sorry jako, krevně je mi dvacet, mentálně ještě míň, takže jako no worries. Cholyester, polyester, močůvka v krvi, všechno na naprosto nejzdravější úrovni, na jaké to může být, proto si bůček s chutí a bez výčitek dám. Vy si ho klidně dejte s výčitkami, hlavně si ho ale dejte!

VOŇAVÉ CHILLI Z ČERNÝCH FAZOLÍ JAKO OD MEXICKÉ ABUELY

No nazdar! Už jste mě nečekali, co? Mno jo, jsem čůza odolná a pořád se vracím. Pořád, neřád. Apríl s náma pěkně cloumá, že? Vsadím se, že všichni už od února ladíte fazonku do plavek, že se jako v dubnu bude jezdit k místnímu rybníku na opalovačku, a přitom smůla, co? Mně se to otřesné počasí náramně hodí do krámu, protože se s vámi chci podělit o tohle superchilli, aniž bych vám tu fazonku rozhodila nějakou prasárnou. Hrnu ho před sebou už asi rok, a pořád se na něj nějak ne a ne dostat. No jo, halt sečuánská kuchyně mi zakalila zrak i jiné smysly, není to fér, ale to je život. Tak než se dostane na ty plavky, můžete si na chladný večer připravit tuhle vegetariánskou voňavost. Když použijete fazole z plechovky (což prý není až takový hřích, jako by si jeden chtěl myslel), může to být i nečekaně rychlá a skvělá večeře v pracovně-školním týdnu.

KOŘENĚNÉ OŘECHY.... SEJDEME SE NA ODVYKAČCE

Kde by byla moje linie, kdyby nebylo ořechů! A taky jsem si mohla vzít Pištu Hufnágla, žejo. Mea culpa. Teda ne Pišta, na svého muže si (většinou) nestěžuju, ale ty ořechy, achichach! Dovedu je konzumovat v syrovém stavu, jako například mandle (ano, hnidopichu, není to ořech), kešu a makadamie, přiznejme si ale, že nám všem asi daleko víc chutná ta nezdravější varianta v podobě pražených a solených ořechů.. Tomu se prostě nedá odolat! Vzpomínám si, jak jsme v začátcích vztahu s mým mužem propelešili víkendy v posteli, po večerech sledovali filmy a skoro si rozedřeli prsty do krve od neustálého loupání pražených pistácií. A propos, věděli jste, že při skladování na velkých hromadách se pistácie mohou samovznítit? True story! U těchhle ořechů si můžete být jistí, že nic nevzplane, tedy doslovně, maximálně obrazně vaše láska k nim. Zmizí dřív, než by se stačily samovznítit. Navíc je to prakticky bez práce.