FRANTÍCI VS. TALOŠI - MAKRONKOVÝ TUTORIÁLEK

Kdy jindy než v otřesných vedrech by měl člověk podstoupit makrothon. Obávám se, že moc takových pitomců nebude. Jenže mě když něco drapne, nebo ještě hůř, nemůžu něčemu přijít na kloub a zajímá mě to (mimochodem, takhle jsem skončila vdaná), jsem jako pitbul a nepustím a nepustím. Hned to osvětlím - ty bestie makronky mě přestaly poslouchat a začaly se mršit. Tři várky letěly do koše. Hrůza, co? Úplně vám běhá mráz po zádech, jako když se díváte na fotky ze soutěže World Press Photo, že? No.. Nedivím se. Taky jsem byla celkem přešlá mrazem. Ale jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré. Když už mi na hlavě zbývaly jen asi tři chumly vlasů, rozhodla jsem se pro radikální krok, kterého jsem se tak nějak pořád ostýchala. Totiž zkusit makronky s italským sněhem. Vy, které makronky ani zbla nezajímají, už jistě přestáváte číst, naskle, no a pro ty, kteří už také oblézají parukářství, mám spoustu cenných informací dále. Tak pojďte číst.

zátiší s jednou z prvních tří ke zbláznění zmršených várek

KOKRONKY A CITRONOVÝ KRÉM Z TARTINE BAKERY

Taky se vám občas stane, že bezděky stvoříte něco božského? A ne, vaše děti se nepočítají, počkejte, až přijdou do puberty, to bude spíš blíž tomu ďáblovi. Moje oblíbená bloggerka a hlavně profesionální cukrářka Stella, a.k.a. Brave Tart odvážně tvrdí, že makronky lze udělat ze všech druhů ořechů. Jinde jsem se dočetla, že pro pojištění úspěchu je dobré ponechat cca 50% obsahu mandlí a zbytek nahradit libovolnými ořechy. Už nějakou dobu mi vrtalo hlavou, které z tvrzení je správné. A nebyla bych to já, kdybych nešla pěkně zpříma tou hard-core cestou. A tady je můj originální objev.

 

MAKRONKY S GANACHE Z KARAMELIZOVANÉ BÍLÉ ČOKOLÁDY

Asi by nebylo normální, kdybych se nedávno publikovanému příspěvku o karamelizované bílé čokoládě nepokusila nasadit makronkový klobouček. No ale uznejte sami, mít takovou dobrotu a nenacpat ji do makronek? Eto něvazmožno! A protože se mi po nezdarech s kupovanou mandlovou moukou z Lidlu zase daří jako od maminky, nacpala jsem do nich ještě tři překvapení. Takové tři makronky pro Popelku. To víte, doba se posunula, nějaké lískáče, o to by moderní princezny ani pohledem nezavadily. Koneckonců toho, na co jsou novodobé princezny zvyklé, jsme svědky denně na ulicích a silnicích, je potřeba přitvrdit. Stará, zahořklá rašple, co? Dejte mi zbraň, skončím to sama..

MAKRONKY S ČOKOLÁDOVÝM GANACHE SE ZELENÝM ČAJEM

Tahle náplň mě překvapila. Jsem kafař, s čajem opravdu velké zkušenosti nemám. A asi nikdy mít nebudu. Ještě tak mátový, když se, dámy prominou, přežeru, a není po ruce pivo.. No, myslím, že poslední věta vám pomalu začíná vykreslovat obrázek o tom, co jsem zač... Možná se přestanu tolik svěřovat! Ale zpět - baví mě hledat prostředky, jakými zmírnit a vybalancovat sladkost makronek, a zelený čaj je jedním z nich. Jeho hořkost a trpkost příjemně strhne sladkost a ozvláštní ganache z hořké čokolády. Nebudu se rozpakovat a řeknu, že pro mě je v téhle náplni konkurent krému ze slaného karamelu. Celkem odvážné tvrzení! 

MAKRONKY S GANACHE Z BÍLÉ ČOKOLÁDY A ČERVENÝMI BON PARI

Jsou veselé, jsou hravé. Krom slečen, kterým můžete zavolat a popovídat si na různá intelektuální témata, jsou veselé a hravé také makronky. Spousta lidí má asi osypky a dostávají záchvaty hyperaktivity, jen se podívají na tyhle barvami hrající kolečka, protože je v nich tuze moc fuj éček a budeme mít rakovinu a teda i bez barviv se dá žít a tak dál a tak dál... Občas jsem bestie... Třeba když slyším militantní vegetariány a děti duhy a mraků a vím já čeho všeho, mám chuť (byť normálně mírumilovná, tedy k němým tvorům) zabít nějaké nevinné zvyřádko a spořádat ho před zraky traumatizovaných vegetariánů za syrova. Stejně tak to na mě jde, když slyším nějakého ultrazdravoextremistu hlásat o barvivech. Ano, určitě pro nás nejsou to nejlepší, ale když si představím, co všechno do sebe nacpeme v dobré víře třeba jenom v zelenině, přijde mi kapka (doslova) barviva v makronkách k smíchu. Proto jsem se rozhodla přitvrdit a něco barviva do nich propašovat i v náplni. 

MAKRONKY S KRÉMEM ZE SLANÉHO KARAMELU

Heč! Dostalo se mi cti péct makronky na svatbu mé kamarádky. Není zrovna typ, který si libuje v masách lidí, navíc čeká miminko, tudíž stresu bude mít víc, než za kolik zaplatila. Tak trochu nerada bych jí přidávala nepovedenými nebo snad ještě ke všemu nikomu nechutnajícími makronkami. Navíc žila deset let v Paříži, krinda pána, ted když to vidím napsané, mám pocit, že jsem se zbláznila, něco takového zkoušet... Vsadila jsem tedy aspoň u jednoho druhu na nejoblíbenější náplň, tedy slaný karamelový krém.

STŘÍLÍME PROBLÉMY (S) MAKRONKAMI, ERGO TROUBLESHOOTING

V tomto článku budeme střílet problémy s makronkami, tedy problémy, které mohou při jejich tvorbě nastat. Pak se ale dají také střílet problémy makronkami, bez "s". To se dělá tak, že když máte problémy (nezahrnuje problém zvaný diabetes...), vezmete si talířek, na něj si naložíte několik makronek, zalezete si s ním někam do bezpečí, aby vám makronky nikdo nebral, tam si je v klidu sníte, et voilà, vaše problémy jsou pryč, zastřelené. Chápeme? No, tak vidíte. 

Co tedy může při tvorbě těch koleček nastat za problémy? Vezmeme si to popořadě. Z části přebírám a překládám z foodnouveau.com.

zdroj Google

MAKRONKY S BLOOD ORANGE CURD - KURDOVÉ JSOU SKVĚLÍ

Mohla bych se po nich utlouct. A taky bych po nich mohla velmi rychle a docela výrazně kynout. Curds anglicky, zvláštní hmota, kterou vykouzlíte zahřátím žloutků, zvolené citrusové šťávy, másla a cukru. Skvělá věc. Představte si v puse majonézu, tu já teda můžu po lžičkách, tu domácí, a pak poručte svojí fantazií salto a představte si ovocnou majonézu. Ta plnost a bohatost chuti zařízená žloutky a máslem v kontrastu k citrusové kyselosti je dokonalá a na tuhle majonézu chodím taky vyzbrojena lžičkou do lednice. Curd je parádní tip na dárek, home made věci mají, myslím si, vždycky přidanou hodnotu. Je taky skvělé odbytiště pro žloutky, které vám pořád a pořád a pořád, neřád zbývají po výrobě makronek... Jééééé, vám taky?

MAKRONKY A JAK NA NĚ, NEBOLI DO ZBRANĚ!

V prvním příspěvku jsem vám vypsala díru do hlavy s tím, jak to bylo s mou makronkovou cestou. Dnes romantiku opustíme, nasadíme soustředěné výrazy a pustíme se do skutečné výroby makronek. Kam běžíte? Přestaňte pištět, zhluboka dýchejte a čtěte dál. Však my to spolu zvládneme! Pokusím se být stručná, věcná a v neposlední řadě srozumitelná.

MAKRONKY, MOJE NEMESIS?

A je to tady! První příspěvek na mém zbrusu novém, neposkvrněném, panenském blogu! Jak se k tomu postavit? No čelem přece! A taky trochu nárazníky..

Rozhodla jsem se, že první, čestné místo mezi příspěvky budou držet makronky, bestie francouzské, temperamentní a veskrze náladové. Poslední dva měsíce zabírají, krom mundánních starostí o rozvoj a čistotu potomstva, velkou část mé mozkové kapacity. A jak víme, ta na rodičovské dovolené není velká. Moje vztahová historie s makronkami je nevalná, lépe řečeno já bych chtěla, ony ne, zhruba tak jak jsem to měla s mnoha láskami ve svém životě. Jenže stejně jako lásky, i makronky jsem dostala!