INDI(CON)FUSION - ČOČKOVÁ CURRY POLÍVKA

Dneska to bude krátké. Veškerou svou energii věnuju snaze neproletět komínem. Chvíle bezradnosti se střídají s lítostí a přemrštěnou empatií, které, jak jsem překvapeně zaregistrovala, může v mžiku  nahradit neodolatelná chuť být agresivní a prokopnout bosou nohou zeď. Odjel nám táta. Máme doma šíleně smutnou princeznu a obávám se, že ani Václav Neckář nepomůže. Respektive, ten už vůbec ne.. Má zlatá, svatá lepší polovička a otec našich dětí má novou práci a do vánoc se bude v pracovním týdnu školit v Reichu. Člověk by neřekl, jak mu takováhle nevinnost rozhodí fasádu a dokáže způsobit pocit, že jako rodič selhává na dobrých dvou třetinách čáry. A proto co? Proto si uvaříme polívku. Nic to sice nevyřeší, ale aspoň u mě má schopnost, ukolébat mě do pocitu, že ta špína na konci tyče, kterou mi život momentálně podává, je jen bláto.

Pokud jste, jako já, svědky nekonečných tklivých scén, vzývání táty (mámy), citového vydírání typu "nebudu cvičit, protože se mi strašně stýská po tátovi", obviňujících pohledů, ze kterých je jasné, že jste to byli právě vy, kdo tátu/mámu posadil do letadla a vyhnal ho/ji pryč, pojďte se hodit do zenu u plotny a udělejte si lehce pomatenou polívku. Svůj k svému. 

Měla jsem chuť na čočkovku, ale ne tu naši nakyslou klasiku, chtěla jsem ji voňavou, hřejivou, takovou, která mě obejme. Logicky jsem pomyslela na koření. Většinou se potkáme s indickou čočkovou polévkou s použitím červené čočky. Určitě má své výhody, takhle z voleje minimálně tu, že se na ni líp kouká a pak je taky hodně rychle vařená. Když ji ale nemáte, vlastně nemáte doma o moc víc, než právě jen ten pytel čočky a nějaké koření, může vzniknout i tahle fusionová polívka Indií inspirovaná. Fusionová je v tom, že jsem, asi ne úplně po indicku, použila, krom hnědé čočky, taky typicky českou jíšku. Ve finále ale - proč by se na indickou čočkovku nemohla použít "naše" čočka, a proč by, probůh, nemohla být zahuštěná jíškou, žejo? No vidíte! Moukohateři mohou zvolit alternativní zahuštění, jako třeba rozmixování části čočky a zahuštění touto kaší. Méně urputní střevočistotníci pak mohou zkusit třeba žitný kvásek, ať je to pořádná divočina.

INGREDIENCE:

600 g hnědé čočky

5 cm kousek zázvoru, nastrouhaný

3 stroužky česneku, nastrouhané

1 větší cibule, nakrájená na středně hrubo

1 lžíce koření garam masala (nejlépe doma připraveného, akceptovatelně od spolehlivého zdroje koření, nejhůře od Vitany a spol.)

lžička mletého chilli - nemusí být

1-2 lusky černého kardamomu (nemusí být, ale dodá polévce příjemnou kouřovou vůni a chuť, případně můžete nahradit lžičkou uzené papriky)

4 tobolky zeleného kardamomu

svitek skořice

2 bobkové listy

1 l kuřecího/zeleninového vývaru

1 konzerva rajčat

400 ml kokosového mléka

bílý/ červený vinný ocet/tamarind

2 lžičky cukru

sůl, čerstvě mletý pepř

olej 

2 lžíce másla

3 lžíce mouky

k podávání:

čerstvý koriandr

čerstvé chilli papričky 

1. Čočku přeberte (fakt jo, bývají tam šutry jak v řece!), propláchněte a nechte namočenou pár hodin, případně přes noc. Vyměňte vodu a vařte do měkka, ale ne na kaši, tzv. na skus.

2. Z másla a mouky udělejte světlou jíšku, chcete-li polívku zahušťovat.

3. Cibuli nechte na oleji zesklovatět, přidejte česnek, zázvor a celé koření (tedy skořici, kardamomy a bobkové listy), snižte plamen na půlku a nechte chvíli restovat, aby česnek a zázvor ztratili ostrost a koření se rozvonělo. Přihoďte lžíci garam masaly, nechte rozvonět. Dávejte pozor, aby se koření nespálilo. 

4. Přidejte konzervu s rajčaty, kokosové mléko, jíšku a rozkvedlejte metličkou, aby nezůstaly hrudky. Přidejte vařenou čočku i s vodou, ve které se vařila, vývar, dochuťte solí, cukrem, octem/tamarindem, přiveďte k varu a vařte zhruba ještě dvacet minut, aby se mouka provařila.

Podávejte s čersvými chilli papričkami a nejlépe taky čerstvým koriandrem, ten celou polívku odpálí úplně jinam.

Nenechte se zblnout, že přijde ještě nějaké babí léto a pojistěte si teplo v útrobách, i jinde, touhle polívečkou. Bude vám jako u (indické) babičky pod duchnou. Dobře, to je trochu na sílu, na co by indické babičky měly duchnu, ale rozumíme si, ne?