Nuselska kuchta

Nuselska kuchta

12. 2. 2020

NUSELSKÝ BRAMBOROVÝ SALÁTEK

Ahoj děti, sadítěs, taky jste mi chyběly. Dnes na to půjdeme pěkně zvostra, promrskáme si českou klasiku, a to hned klasiku vánoční! Pouštím se se svou těžší než střední váhou na led o tloušťce několika málo centrimetrů. A to, jak víme, v českých vodách nebývá led dost silný. Natož ve vodách internetových. Ale nešť, mám pro strach uděláno, tady je Kuchtovo, takže si sem můžu dát i recept na míchaný vejce (vlastní) a navíc, v tomdlenctom jsem nevinně. Představte si, že zveřejněním pouze plním přání jednoho záhadného fandy mého bramborového salátu. A kdy jindy se do toho pustit než v únoru, kdy je do vánoc ještě dostatečně daleko, aby někoho tísící osmistý šedesátý třetí recept na bramborový salát dokázal rozhořčit. A vás, žlučníkáře, naseru ráda, protože stejně se nemáte co na recept na bramborový salát ani dívat, máte být někde na ezosemináři a učit se čanelovat svůj potlačený vztek z dětství.


Mno, abych to nějak uvedla. Bylo, nebylo... Už za dob mé nervy drásající adolescence jsem byla osobou s funkcí vánočního salátáře. Bramborový salát se u nás dělal vždycky víceméně klasický, minus hrášek. Ten mi, upřímně, v našem národním pokladu naprosto nedává smysl a dokonce by se dalo říct, že mě v něm uráží. Takže pro mě bez hrášku. Ano, na šibenici se mnou! A aby toho nebylo málo, poprosila bych, aby se na vedlejší oprátce houpalo to prase, které napadlo kydat bramborový salát na obložené chlebíčky. Děkuji za kladné vyřízení mé žádosti.

Tedy, salát u nás měl každoročně do momentu převzetí mou osobou nějakou danou podobu. Tu jsem, jak jinak, nebyla nikdy schopná zopakovat bez změn a vylepšeníček. Vzletně by se dalo říci, že do všeho, co dělám, vnesu kousek svého génia, ovšem nevylučuji, že má rodina by se tenkrát vyjádřila jinak. Změny ve sváteční krmi jsem si ale ustála, salát se každý rok snědl, takže jsem se salámovou metodou propracovala až k nynějšímu stavu. Jen jeden rok se salát doplnil o cizí vliv, a sice mrkev ve sladkokyselém nálevu. Kolektivně jsme naznali, že to je posun dobrým směrem, a tak jsem i tuto změnu, řečeno mluvou korporátního debila, zaimplementovala. 



Nejsem žádný ultra fanda bramborového salátu, vlastně ho jím jednou ročně, a to v ten požehnaný den. A těch dalších pět potom, známe to... Ale možná právě proto si ho dám celkem i ráda. Odjakživa nemám v oblibě málo polívky, málo omáčky, suché buchty a bramborový salát, co drhne v krku. Přihoďte suchý řízek a toho božího nemluvněte, co se k vám má co nevidět vloupat, se vůbec nemusíte dožít. Takže můj bramborový salát je takzvaná "mokrá verze". K tomu se váže historka, která vám nastíní, kterak jsem strádala coby utiskované a šikanované dítě neštěstěny. Asi druhé vánoce poté, co jsme k receptuře přidali strouhanou mrkev v nálevu, jsme na salát sehnali extra klihovitý druh bramor. Postupovala jsem jako ten první rok, tedy protlačila brambory sítkem, postupně přidávala ostatní ingredience, a nakonec jsem všechno zalila mrkví s veškerým nálevem. Ano, po promíchání bylo v hrnci vlhko možná až příliš, nicméně moje patologicky optimistická matka do něj nakoukla okem znalce a naznala "neboj, ty brambory si tu vodu vemou". Abych mamince udělala další životní naschvál, ukázalo se, že brambory nebyly v náladě brát si jakoukoliv vodu. No zkrátím to, bratr, který byl na tuto planetu seslán hlavně proto, aby mi systematicky ničil jakýkoliv náznak rodícího se sebevědomí, se celý večer chodil škodolibě ptát, jestli si může nalít ještě trochu toho výtečného bramborového salátu. Aká matka, taká Katka. Jsem taktéž patologicky optimistická, tudíž jsem nedbala bratrovy jedovatosti a nechala se hřát pocitem, že salát shledává výtečným. Pro vás z této bajky plyne dvojí ponaučení - 1. buďte také optimisté, 2. nálev přidávejte postupně, klidně si zbytek dejte do lednice a v případě potřeby dolijte druhý den, až se salát rozleží. A teď už pojďme na věc. Upozorňuju, že salát dělám od oka, asi jako každý, tak berte míry a váhy zde uvedené jako orientační.


INGREDIENCE:

2,5-3 kg salátových brambor uvařených ve slupce
čtvrtka většího celeru
1 petržel/pastiňák
5 vajec
2-3 kyselé okurky nastrouhané najemno
cca 1,5 lžičky Worcestrové omáčky (než tu od domácího výrobce, radši tam nedávejte žádnou)
1-2 lžíce dijonské hořčice (podle vaší chuti) - náhrada plnotučnou spíše nežádoucí
1 velká sklenička majonézy, dobrodruzi zkusí domácí, letní verze salátku přímo volá po jejím vynechání
kůra z jednoho /ideálně bio/ citronu
sůl, pepř
mrkev v nálevu:
3 velké mrkve nastrouhané nahrubo/ najemno
2 střední/1 velká cibule nakrájená na drobno
cca 1 l vody
ocet, cukr, sůl podle chuti - výsledkem má být sladkokyselý nálev 

1. Nastrouhejte mrkev, nakrájejte cibuli, zalijte vodou, přidejte cukr, sůl a ocet a dejte vařit. Až se sůl a cukr rozpustí, nálev ochutnejte a podle svých buněk dolaďte jednotlivými dochucovadly tak, aby nálev splňoval definici "sladkokyselý". Vařte tak dlouho, aby mrkev byla povařená, ale stále pevná. V tom pomůže i přítomný ocet.

2. Celé kusy zbylé zeleniny, tj. celer a petržel povařte v osolené vodě do měkka, nechte vychladnout a nakrájejte na drobné kostičky - pro pravítkáře cca 0,5 cm. Vejce uvařte natvrdo, taktéž nechce vychladnout a pokrájejte. Před krájením ideálně oloupejte.

3. Oloupané brambory protlačte ještě vlahé sítkem/pokrájejte. Přidejte pokrájenou zeleninu, vejce, nastrouhané okurky, majonézu, Worcester, hořčici, citronovou kůru, osolte a opepřete. Z hrnce s mrkví a cibulí povařenými v nálevu vyberte primárně zeleninu s nějakým tím nálevem, chlejstněte ještě něco nálevu navíc k bramborám, a pusťte se do míchání.

4. Dle svých rodinných zvyklostí, chutí a preferencí po prvním ochutnání dochucujte a dolévejte sladkokyselý nálev, až budte spokojeni. Pokud nemáte opravdu ultraklihovité brambory, nebojte, nějakou tekutinu si brambory fakt vezmou, v tom měla matička pravdu. Takže se nebojte a nálevem nešetřete. Skončíte s pořádným mlaskavcem, to znamená, že při míchání salát vydává zvuky jako celá česká hladová rodina. Nechte dílo uležet a druhý den uvidíte, jestli je nálevu třeba přidat nebo jestli stačilo. 

Výsledek by měl být vcelku pikantní chuti ve smyslu výraznosti, není to v puse rostoucí hromada uhlohydrátů mdlé chuti. Pokud vámi tato moje verze bramborového salátu přímo bytostně otřásá hnusem a pohrdáním, nemohlo by mi to být víc jedno. Cizí rigiditou se nemohu nechat rozptylovat, mám svou. Prostě jen vězte, že bych za normálních okolností takovýto recept nezveřejňovala. Nicméně vyskytl se cizí svědek mimo rodinu, který byl údajně salátem tak zaujat, že prolezl celý blog recept naivně hledaje. Nenalezl. Tímto jsem se rozhodla odměnit jeho snahu najít a dokázat pravdivost rčení, že kdo hledá, najde. Byť třeba až na vyzvání.

2 komentáře:

  1. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  2. Zdravím. Uvědomuji si, že jsem tady asi trochu blbě, ale zajímalo by mě, jaký máte názor na designové krby. Já jsem se nedávno na ně začal aktivně dívat a přemýšlet nad koupí, ale napadlo mě, že se raději prvně poradím, protože si nejsem jistej, jestli se to vlastně vyplatí. Od všech slyším furt jen chváli, super atmosféra, romantika atd., ale já jsem na tom celkem těsně s penězi. Co si myslite? Má to cenu?

    OdpovědětVymazat