Z MATKY NA DCERU - KYNUTÝ TÁČ S OVOCEM

Zakládám si na tom, abych na blog dávala recepty, které jsou neobvyklé, něčím jiné, (alespoň pro mě) inspirující. Do určité míry je to logické - i když bude jídlo sebekrásněji nafocené a okecané, asi málokoho bude zajímat miliontý dvacátý třetí recept na svíčkovou, rajskou, nebo těstovinový salát s tuňákem. Internet je balastu, i z řady receptů, plný, proto se snažím nabízet něco z té neokoukanější sorty. Například mě těší, že jsem, ještě než nastala tsunami trhaného vepřového v Čechách, sepsala tohohle pašíka. Ano, ano, chápete správně, jsem tak trochu "trend setter" české gastronomie... Uhm. Nicméně, i přesto se tu sem tam vyskytnou jídla, která budou typicky česká, notoricky známá, neřkuli okoukaná a obyčejná. V tom případě jde o jídlo, které má nějakou sentimentální hodnotu pro mě nebo naše děti. Počítám totiž s tím, že pokud nenastane nějaká apokalypsa, internet opravdu stráví a vydrží všechno, a tím pádem budou mít jednou děti sbírku receptů na jídla, která se prohnala jejich dětstvím a která se třeba stala jejich zamilovanými. To je případ i kynuté buchty s ovocem. Jistě má mnoho podob a obdob v mnoha domácnostech, ale taky mi jistě dáte za pravdu, že všichni rádi jíme určitá jídla přesně stejná, jako jsme je jedli v děství. Jídlo, chutě, stejně jako vůně, mají ohromující moc do dětství nás vrátit. Pokud tedy dovolíte, tenhle recept bych adresovala dceři Karličce, kterážto si prozatím klasickou kynutou buchtu oblíbila nejvíc a s největší pravděpodobností ji jednou bude péct svým dětem. Přičemž jí to třeba navodí i pár hezkých vzpomínek. Taky odpustťe hovorové výrazivo, s vlastním dítětem nebudu mluvit jako afektovaná učitelka češtiny, že ano?

Tak, Kajuško, to čučíš, že je tady recept přímo pro Tebe, viď? Zajímalo by mě, kolik je Ti let, když si ho čteš poprvé. Doufám, že ještě neobdivuju květenu a trávu zespod a budu Ti moct být v případě zmatků a nejasností aspoň telefonickou podporou. Třeba ale dospěješ do věku, kdy budeš chtít upéct buchtu dřív, než se naděju, a upečeme ji spolu. Tohle léto jsem napekla zatím asi nejvíc kynutý buchty za celej život, a to díky vám dvěma skřítkům. Za rok se vám apetit výrazně posunul, zatímco loni jste o kynutou buchtu nezavadili pohledem, letos byste se po ní skoro utloukli. Obzvlášť oblíbená je pak s sebou v krabici někde na procházce, kde řvete už v tramvaji, nebo ještě líp už ve výtahu, že chcete buchtu. Ať už byla s ostružinama, který jsi se mnou trpělivě škubala na Kavčích horách, a čokoládou, meruňkama, borůvkama od dědy, červeným rybízem nebo švestkama, vždycky zmizla rekordně rychle. A to je nejlepší znamení, že chutná, co si budem vykládat.

Kynutá buchta je klasika. Asi ne ve všech domácnostech, ale v naší jo - nakonec máme moravský kořeny. Tenhle recept je z těch rodinných pokládků, buchtu tak dělala ještě Tvoje prababička Julie, která vařila a pekla pro čtyři děti a ještě celou hospodu. Byla vyhlášená kuchta, tak je tehle recept, myslím, sázka na jistotu a zaslouží si předávat dál. Tak ne že ho někde zašantročíš. Trochu problém byl, že babička Jitka mi recept předala názornou ukázkou - těsto prostě dělala od oka, stejně jako její maminka, atd., atd. Jednak ale bylo těsta na dva plechy a za další pokaždé trefit ingredience od oka, to je pro slepce jako jsem já, nesplnitelnej úkol.. Babičce jsem nasadila kravatu a donutila ji, aby mi řekla aspoň hrubej váhovej odhad, v rámci šetření našich linií převedla ingredience na množství pokrývající jeden plech a máme vyhráno. Hlavně se ničeho neboj, mám to pro Tebe i s názornou foto sérií. Jo a ještě jedna věc - kdyby náhodou Andrej zlobil tak, jak zlobí teď ve dvou letech, i ve třiceti, tak se stopro neožení. To znamená, že já už do tý hlíny prdět budu, protože mě utrápí a taky to, že mu tu buchtu budeš muset občas upéct Ty. Šlo by to? Seš nejhodnější prdelka moje!

bratrovi buchtička taky vyhovuje

JAK NA TĚSTO:

kvásek:

10 g čestvého droždí

1 lžička cukru

2 lžíce vlažného mléka

1 lžíce polohrubé nebo hladké mouky

zbytek těsta:

35 g másla

35 g vepřového sádla

1 vanilkový cukr

1 lžíce krupicového cukru

150 g hladké mouky

150 g polohrubé mouky

1 vejce

130 ml mléka

slušná špetka soli

JAK NA DROBENKU: 

50 g másla

130 g hrubé mouky

60 g moučkového cukru

1. Udělej si kvásek - droždí, cukr, mléko a mouku smíchej v misce, tu dej do igelitky nebo přehoď utěrkou a nech kvásek vzejít. 

2. Mezitím utři (ne utěrkou, ale vařečkou...) máslo a sádlo s cukrem v míse, ve který budeš zadělávat těsto. Pořádně je spolu vymíchej do světla. Přidej vejce a míchej, dokud se hmota jakž takž nespojí.

3. Přisyp obě mouky a sůl a přidávej vlažný mlíko, dokud nevznikne poměrně volný těsto, který budeš moct pohodlně vyklopit na plech a rozetřít/roztáhnout rukama do krajů. Nech cca 45-60 minut vykynout. 

4. Zatímco bude těsto kynout, připrav si libovolný ovoce - umyj, vypeckuj. Pak udělej drobenku - v dostatečně velký míse smíchej mouku, cukr a máslo z lednice, nejlíp nakrájený na kostky. Žmoulej a rozděluj máslo prstama tak dlouho, až se všechno spojí v drobenku. Můžeš si ji udělat i do foroty do mrazáku, to je, co? 

5. Vymaž si plech máslem nebo sádlem. Přesuň na něj těsto, jemně navlhčenýma rukama rozprostři do rohů a stran, posyp, poklaď ovocem (meruňky a švestky slupkou dolů), zasyp drobenkou a šup s tím do trouby na 180°C. Peč, dokud nebudou okraje buchty do zlatova. Pocukruj moučkovým cukrem. Konec, zvonec, máš pečeno, šikulko!

A ještě jeden bonus od babičky Jitky - když bys chtěla péct ty úplně nejklasičtější český balený buchty, jako si bral Honza do světa, můžeš udělat úplně stejný těsto, jen použiješ míň mlíka, uděláš ho prostě pevnější. Nemáme prej zapomenout jednotlivý buchty při skládání do pekáče promazávat mezi sebou máslem nebo sádlem. Tak jo, babi/mami!

Je celkem příznačný, že tenhle článek píšu zrovna teď. Poprvé po třech letech jsem na pár dní bez Tebe a Andreje. Užíváte si u druhý babičky, která vás stoprocentně rozpatlává, co se do vás vejde. Zažívám podivný stavy, kdy se tetelím blahem, že si na chvíli můžu dělat, co chci a kdy chci a jak chci, můžu začít myšlenku a taky ji dokončit, ale taky se mi ticho v bytě zdá ohlušující, a z toho klidu mě až bolí hlava. Ale je fajn, sundat si vás na pár dní z krku. Ovšem pouze pod podmínkou, že se mi zase za chvíli vrátíte a já vám upeču buchtu. S láskou, Tvá matka postižená.