PANCOTTO - CHLEBOVÝ ÚDER RISOTTU

Rozkvetlé dobré jitro přeju! Jsem tu zpátky po vánočním a novoročním spánku, samozřejmě obrazném. Ale nebylo by špatné tohle období v roce prospat. Nicméně takové štěstí já nemám, takže jsem si ho musela odkroutit pěkně natvrdo. Což znamená, nejen že jsem spala málo, ale zařídili jsme si doma i takový minilazaret. Prakticky celý prosinec byly nemocné děti. I když žádné dárky nechtěly, od Ježíška si obě babičky odvezly dar v podobě prvotřídní chřipky, na kterou vzápětí málem skonal nejdražší choť i jeho malá kopie. Já se už týden potácím v angínoidním stavu, a to prosím bez krčních mandlí, to neumíte, že ne? Zkrátka umíme si zimu užít takzvaně "do plnejch". Pokud to máte podobně, nebo klidně i ne, možná vás pohladí a poléčí tahle zábavná "zbytková" polívka.

Dovedu si představit, že nějaká lokální verze pancotta se odjakživa dělá ve všech zemích, kde se peče chleba. Jednak se boží dar nevyhazuje, za další v dřívějších dobách těch suprmárketů až tolik nebylo, tak prostě italské i jiné madre musely cvakat a trochu přemýšlet, jak využít i tu poslední okoralou skývu chleba. Koneckonců, chlebem se s oblibou zahušťují omáčky, gazpacho jinak než s chlebem neuděláte a samojistě i u nás oblíbené kyselo je takové embryo chlebové polívky. Pancotto je prostě jen italský název chlebové polívky/kejdy, která se vaří ze zbytků starého chleba v Toskánsku. Že nikdo nemyslí na toskánské chudáky domácí králíky je sice zarážející (volejte "vochránce zvýřad"), ale po ochutnání téhle dobroty se skoro ani nedivím. Výhodou je, že můžete nechat svou fantazii opravdu letět a nacpat do polívky, co si račte (p)řát nebo prostě to, co vám lednice nabídne. Vrhněte tam na másle orestovanou zeleninu, přihoďte hrst sušených hub, čerstvé bylinky, sušené bylinky, lumpácky provoňte polívku opraženou pancettou, ve finále zastříkněte trochou smetany nebo nechte bez, zkrátka můžete se vyřádit.

Ideální je na tuhle polívku pšeničný kváskový chleba, ale kdo jsem já, abych vám něco diktovala, no ne? Stejně si to uděláte, jak budete chtít, paličáci. Spousta čtenářů budou jistě i latentní čeští Chadové Robertsonové, takže budete mít matroše dost. Takový Tartine country loaf je sice super chleba, ale vzhledem k "pšeničnosti" taky celkem rychle ztrácí na kouzlu, rychle tvrdne. A zrovna několikadenní country loaf je na tohle zvěrstvo ideální! Ve finále ale můžete samozřejmě použít jakýkoliv zbytek chleba, byť nejlépe vlastní kváskový, protože ta chuť domácího chleba se tam prostě promítne. Já jsem dokonce dělala verzi, kam jsem naházela zbytek domácí silvestrovské veky a zbytek kvasového pšeničnožitného obyčejňáka. A byla to dobrota. Je to ten typ polívky, ve které "stojí lžíce", což asi není pro každého, já osobně tyhle husťárny miluju, takže za mě dobrý. A tady je moje verze.

INGREDIENCE:

200-250 g několik dní starého chleba

1,5-2 litry vody/vývaru vaší volby (podle toho, jaký typ chleba použijete a jak hustou polévku chcete mít). Pokud používáte vývar, pohlídejte si obsah soli, použijte málo slaný, případně namíchejte 1:1 s vodou. Chléb má v sobě sůl, stejně tak sýr, tak aby polívka nebyla ve výsledku přesolená

1 mrkev, nastrouhaná nahrubo/nakrájená na malé kostičky
kousek celeru/celerové natě, nastrouhaný nebo na kostičky
1 menší cibule, nakrájená na drobno
8 stroužků česneku
kousek slaniny/pancetty/špeku - jak je ctěná libost
80 g sýra - pecorino, grana padano nebo parmazán
1 bobkový list
oregano/majoránka/petržel
olivový olej/máslo
lžíce studeného másla

volitelně šplíchanec smetany na závěr
ztracené vejce

1. Cibuli, česnek a zeleninu pomalu restujte na troše olivového oleje/másla cca 10 minut. Pokud přidáváte pancettu, vhoďte ji do hrnce se zeleninou.

2. Zalije vývarem/vodou, přihoďte bobkový list, bylinky a nechte vařit pod poklicí cca dalších 10 minut.

3. Až je zelenina měkká, přihoďte na kostky nakrájený chleba a nechte vařit, až je polévka hustá a "krémová" z rozpuštěného chleba, a vzhledem připomíná ovesnou kaši. Zamíchejte do polévky polovinu jemně strouhaného sýra, zbytkem posypte jídlo na talíři. Pokud chcete, přidejte trochu smetany na zjemnění, případně zakončete lžící másla.

A finito, máte hotovo! Jednoduché jak facka, rychlé a levné, co víc chtít? Pokud si do talíře s polívkou vložíte i ztracené vejce, je z toho rázem syté jídlo, po kterém druhý chod ani potřebovat nebudete. V našem případě to bylo volské oko, protože za zády mi už kroužili naši malí supi v tepláčkách a dožadovali se krmě. Nebyl čas a potřebná vlídnost na vrhání vajec do víru vroucí vody. Snad mi to odpustíte. Ideálně až spasete talíř téhle dobroty.