KUŘE ADOBO, ANEB JAK NA GENIÁLNÍ KUS ŽVANCE BEZ ŠPETKY KUCHAŘSKÉHO UMU

Máme tu další asijskou vypalovačku. Na tuhle jsem se chystala asi dva roky, stále se vynořovala a zanořovala v mých myšlenkách. Jenže vždycky když se zanořila, učinila tak vzhledem ke kombinaci mé mateřské a stařecké demence vskutku pečlivě a na dlouho, takže jsem vás (a sebe) ve výsledku ošidila o možnost už dva roky si vařit tuhle triviální dobrotu. Tímto se vám omlouvám, doufám, že až vložíte do mordičky první sousto tohohle božstva, jako švihnutím prutu mi odpustíte. Tohle jídlo je jako dělané na stávající počasí a na hnusy, které už nám klepou na dveře. Jednoznačně bych ho zařadila do kategorie "comfort foods", přičemž je ale směšně snadné a skóre úsilí vs. výsledek promlouvá jasně. Vy neuděláte skoro nic, jen zapnete sporák a posléze gril, uvaříte rýži a máte ho tam! Takže neotálejte, nezahálejte a tuhle filipínskou delikatesu rozhodně vyzkoušejte!

Kuře/bůček/ryba/zelenina adobo je úprava vlastní filipínským ostrovům, je to asi nejznámější tamní jídlo a zároveň asi něco jako u nás knedlo-vepřo-zelo. "Adobo" znamená úpravu v octovo-sojovém sosu s přídavkem dvou zásadních koření, a tím je pepř a bobkový list. A to je v zásadě vše. Není to skvělé??! Zatímco pro drtivou většinu ostatních asijských pokrmů potřebujete sehnat div ne ďáblovo lejno, tady si vystačíte s ingrediencemi, které seženete v každém obchodě! Osobně si slibuju trochu do filipínské kuchyně nahlédnout alespoň přes strejdu všeználka googla a poznat tak víc, než je Adobo a banánový kečup. Přijde mi nespravedlivé, aby ostatní asijské kuchyně slízly všechnu smetanu a ta filipínská zůstávala takhle hnusně opomíjená. Soudě podle tohohle jídla jsou vyhlídky slibné.

Na kuře adobo existuje nespočet receptů a údajně i na samotných Filipínách je to jídlo, které je předmětem zapálených debat jak stran úpravy, tak co se týče nezbytných ingrediencí. Aby taky ne, Filipíny mají přes 7100 ostrovů, představte si, jak by to asi vypadalo, kdyby se na těch sedmi tisících ostrovech vepřo-knedlo-zelovalo! Nejzásadnější a neoddiskutovatelnou součástí je ocet. Na něm je jídlo postavené, protože stejně jako třeba u indického Vindaloo, i tady bylo prvotní myšlenkou jídla octem prezervovat, tzn. aby se dala jíst delší dobu, aniž by se zkazila. Páč ocet a bakťošky nejsou kámoši, jak víme, žejo. No a zbytek ingrediencí je v luftě. Dokonce i ta sojovka, kterou já bych teda nevynechala ani za nic. V některých částech Filipín se adobo úprava dělá dokonce s kokosovým mlékem, někde bez, někde se přidávají další koření jako koriandr nebo římský kmín, v drtivé většině ale narazíte na "nahatou" verzi s octem, sojovkou a kořením. Ocet dlouhým a pomalým vařením ztrácí svou štiplavou ostrost a ve výsledku vás nenechá na pochybách, že jíte jedno z nejlepších jídel svého života. Aspoň u mě to tak bylo, ale je fakt, že jsem řiť kyselá a cokoliv kyselo-sladko-slaného mě posílá do kulinirvány. 

prasátková verze, použít jde i plecko pro dietnější variantu

Ad ocet, tradičně se používá palmový nebo kokosový. Ten tu ale asi nemá smysl hledat. Proto ho směle nahraďte rýžovým, já použila 5% destilovaný bílý ocet z vietnamského krámku, s bůčkem jsem se pak odvázala a použila napůl jablečný a napůl rýžový a šlo to taky náramně. Jen asi naši klasiku klasik, kterou si lejeme do kulajdy bych v tomhle případě nechala ve spíži.. I když, kdo ví.. 

Za sebe, protože jsme doma věčně na plech a máme i plechové úsměvy, bych rozhodně doporučovala do hrnce hodit i několik sušených chilli papriček, třeba snadno dostupné bird's eye, a pak si ještě posekat na hotové jídlo něco čerstvých. První verzi s kuřetem jsem, jak vidno z fotek, dělala s papričkami, nepočítala jsem, že by jídlo mohlo zaujmout i děti, nicméně stalo se tak. Naše Karlička pak sousta kuřete hojně a statečně zapíjela, ale futrovala dál, tak moc jí ten báječný sosík chutnal. Druhou verzi s bůčkem jsem už dělala i pro děti, tedy bez sušených chilli, a něco tomu chybělo. Ale to už je vaše dělo, hlavně si to, snažně vás prosím, uvařte.

INGREDIENCE:

1-1,2 kg kuřecích vrchních stehen/jakýchkoliv kousků s kůží, je to na vás

120-150 ml octa, podle toho, jaký druh použijete

120 ml sojové omáčky - klasická sojová omáčka, ne tmavá

1/4 hrnku třtinového cukru (40-45 g)

1 pořádná lžička celého pepře

3 bobkové listy

9 stroužků česneku

volitelně cca 7-9 sušených chilli papriček

(pokud chcete jemnější verzi, můžete přidat půl plechovky kokosového mléka)

k podávání:

jasmínová rýže, koriandr 

1. V hrnci, do kterého se vejde všechno kuře v jedné vrstvě, smíchejte sojovou omáčku, ocet, cukr. Až se cukr rozpustí, ochutnejte a případně dolaďte podle svých preferencí octem, sojovkou, příp. cukrem. Přidejte koření a vložte omyté kuře. Nechte marinovat nejlépe přes noc nebo alespoň několik hodin.

v průběhu marinování kuře aspoň jednou otočte

2. Postavte hrnec na plotnu, přiveďte obsah k varu, stáhněte teplotu a pomalu vařte, skoro táhněte jako vývar, dokud není maso měkké.

3. Zapněte gril, vyjměte maso z hrnce, vyskládejte ho na plech vystlaný alobalem a z obou stran ho pěkně ošlehněte pod grilem, zejména pak kůžičku. Je to fofr, ale pokud to stihnete, můžete v průběhu potřít trochou sosu. Pokud nemáte gril, můžete pečlivě osušené maso naprudko orestovat na pánvi. Dejte si ale bacha, strašidelně to prská.

4. Mezitím zredukujte sosík. Nechte ho na plotně pořádně a divoce bublat, až se zredukuje do sirupovité konzistence, nicméně tenhle krok je už o osobní preferenci. Pokud nejste fanda omáček, můžete ji nechat vysmahnout skoro úplně, nakonec vrátit ogrilované maso a nechat ho obalit v té krásně lepkavé, lesklé hmotě, která se na dně hrnce utvoří.

Nechci panikařit, ale mám pocit, že prsty si budete s žalostivým hýkáním olizovat ještě ze spaní! U nás minimálně probíhalo potěšené hýkání, když jsem dceři oznámila, co budeme vařit. Je celkem legrační, když pětileté dítě chodí, slastně přivírá oči a mumlá "já se tak těším na to Adobo!" Snad se budete taky tak těšit!