ČEDAROHRÁTKY - CHEEZ-ITS PODLE STELLINY

Ještě než definitivně zešílím směr Asie a budu do vás cpát jeden sečuánský recept za druhým (a připravím se tak o zbytek čtenářů), chtěla bych vaši ctěnou pozornost obrátit na tyhle šílené sušeny. Proč jsou šílené, dojde i poslednímu retardovi v místnosti, to nemusím rozvádět. Zkrátka nemůžu jinak. Venku začíná být opravdu ošlivácky a mně osobně to spouští několik nepodmíněných reflexů, resp. chutí. Mám potřebu houcat polívky všeho typu, vypálit si zbytky šedé hmoty mozkové celkem jakýmkoliv jídlem s chilli, a konzumovat podezřelé množství sýra, nejlépe zapečeného, opečeného a TAK dobrého, že se vám chce plakat a zavolat mamince. Ten poslední bod, tedy konzumace sýra, nikoliv volání mámě, se zjara jistě kladně odrazí na mé postavě. Kladně, myšleno do plusu... Na váze, na velikosti oblečení, množství brad, břich, zadků, nohou, a spol. Ale co, je mi skoro čtyřicet, před padesáti lety už bych byla babička s polovinou zubů, hysterektomií, a kdo ví, možná bych už byla i vdova. Co je proti tomu pár kilo navíc, ne?

Recept na čedarové sušenky už tu jeden mám. Jsou skvělé, bodejť by nebyly. Tyhle jsou jiné v tom, že se Stella Parks, aka Brave Tart, moje oblíbená cukrářka, pokusila zreplikovat chuť a vzezření ve Státech maniakálně oblíbenýh sušenek Cheez-it. Neměla jsem to ne-štěstí je ochutnat, a tak nemůžu poreferovat, do jaké míry se jí to zdařilo. Co se jí ale zdařilo, je vytvořit recept na další sušenky, které se u nás doma dělat nebudou. Protože to bych je taky mohla péct denně, žejo! Nebo jak říká Andulka /mé dítě... vy se mně tuze.../  "Tam nás chcete mít. U plotny, u škopku s nádobim. Prát vám ty vaše vytahaný, zažloutlý spodky! Denně žehlit, denně zašívat, denně rodit, to by se vám líbilo!"... No nic. 

Takže... Ačkoliv u sušenek a ostatního podobného zboží jde většinou o to splácat těsto jen rychle dohromady, aby se ingredience spojily, máslo co nejméně zahřálo a v žádném případě nehníst, tady je to naopak. To nehnětení je proto, aby byly sušenky "crumbly", tedy drolivé, zatímco jsou křupavé. Kupované sušeny takové ale nejsou, bývají pevnější a křupavé, a přiznejme si, občas nám to tak chutná víc. No a protože Stellina je cukrář vědec, přišla na to, že aby byly sušenky nedrolivé, je potřeba si s těstem trochu pohrát a vypracovat v mouce lepek. To je první a nejdůležitější věc. Protože je Brave Tart ale zjevně žena, která se nespokojí s jednoduchostí (proto se máme rády... uh, teda já ji, ona o mé existenci nemá nejmenší ponětí..), vylepšovala dál. Dalšími opěrnými body jejího receptu je použití šlehačky místo másla a sýr nastrouhaný na "microplane" struhadle, tedy co nejjemněji. Použití šlehačky mi upřímně připadá úplně geniální, protože šlehačka má v sobě víc laktózy než máslo, a tak poskytuje víc prostoru pro lahodnou karamelizaci v troubě, tedy Maillardovu reakci. Navíc odpadá nepříjemné a opruzoidní strouhání másla, se šlehačkou se těsto zpracuje jedna radost, díky vypracovanému lepku se i hezky vyvaluje, samá pozitiva, heleďte.

INGREDIENCE:

190 g hladké mouky

2 lžičky prášku do pečiva

2 lžičky cukru (krupice)

230 g sýra typu cheddar, nastrouhaný na co nejjemnějším struhadle

6 g soli

225 g 33% smetany

na potření:

1 vejce

1 lžíce vody/mléka

1 g soli

1.  Smíchejte mouku, prášek do pečiva, sůl a cukr. Proházejte s jemně strouhaným sýrem. Přilijte smetanu a lžící nebo stěrkou míchejte, až se začne vytvářet těsto. Vložte se do toho rukama a hnětejte těsto, dokud není hladké a příjemné na omak. Rozdělte na dva stejné díly. Klidně dejte na 30 min až den odpočinout do lednice nebo hned použijte.

2. Rozehřejte troubu na 180-190 °C. Vyválejte na relativně tenko, cca 2-3 mm. Nejvíc se mi osvědčilo vyvalovat rovnou na silikonové podložce/pečícím papíru, na ní/něm pak plát rovnou nakrájet rádýlkem a přesunout na plech a do trouby. Můžete ale s těstem naložit, jak se vám chce, vykrajujte si z něj klidně motýlky a tykadýlka jim ohněte tak, aby "visela" ve vzduchu, to už je vaše dílo.

3. Rozmíchejte vejce, vodu/mléko a sůl ve skleničce nebo misce a pomašlujte placku ze sýrového těsta. Tenhle krok můžete udělat před nebo po krájení. Pokud jste solný baron nebo toužíte po velmi blízkém vztahu se svým internistou/kardiologem, můžete ještě jemňounce poprášit solí. Pečte do zlatova, cca 20-25 minut.

Skladujte v suchu, ve vzduchotěsné krabici vydrží tak cca 1 měsíc. Muhehehe, to by ta krabice musela být trezor a ležet na dně oceánu. Naprosto zbytečná informace, ta o uskladnění, ale víte co, třeba si budete chtít napéct zásobu na nějakou oslavu nebo slanoví na vánoce. No, takže nemáte zač, Stellince děkujeme a budeme čekat na info ohledně odtučňovacího kempu. Pánbu s námi a čedar pryč!